Jdi na obsah Jdi na menu
 


BOZP: Alkohol na pracovišti podle zákona č. 65/2017 Sb.

12. 6. 2017

 

 

Základním právním předpisem, který upravuje zákaz požívání alkoholických nápojů a zneužívání jiných návykových látek na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, však je i nadále zákoník práce.


Pojem „alkohol“ definuje zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky návykových látek v ustanovení § 2 písm. f), kde je stanoveno, že alkoholický nápoj je lihovina, pivo a víno. Alkoholickým nápojem se rozumí též jiný nápoj, pokud dosahuje více než 0,5 objemového procenta alkoholu. Tato definice je shodná s definicí, kterou jsme znali ze zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Právní úprava ochrany před alkoholem a alkoholismem byla zpřísněna již v r. 2005 v souvislosti s přijetím zákona č. 379/2005 Sb., neboť do r. 2005 platný zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi stanovil hranici mezi alkoholickými a nealkoholickými nápoji na úrovni 0,75 objemového procenta alkoholu.

Základním právním předpisem, který upravuje zákaz požívání alkoholických nápojů a zneužívání jiných návykových látek na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele však je i nadále zákoník práce.

Předně se jedná o povinnosti zaměstnavatele stanovené v § 101 a § 103 zákoníku práce (dále ZP). V ustanovení § 101 ZP se výslovně stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit BOZP zaměstnanců s ohledem na všechna rizika možného ohrožení jejich života nebo zdraví a o tom, že práce pod vlivem alkoholu je obrovským rizikem ohrožení přímo života dotyčného, není pochyb.

Podle ustanovení § 103 ZP nesmí zaměstnavatel připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Z toho lze dobře vyčíst i povinnost zaměstnavatele zabránit zaměstnanci, který přijde do práce pod vlivem alkoholu či návykové látky, aby vykonával práci. Jde o prevenční a zakročovací povinnost zaměstnavatele. Tato povinnost je zásadní a pro zaměstnavatele prvořadá, protože i zaměstnavatel musí chránit také sebe (před náhradami škody, před pokutami a před regresními náhradami). Je to výhradně otázka prevence rizik a prevenci rizik musí zaměstnavatel, resp. jeho vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení provádět neustále a nesmí připustit, aby jejich podřízení pracovali pod vlivem alkoholu.

Podle ustanovení § 106 odst. 4 ZP má zaměstnanec povinnosti:

  • dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, příp. opomenutí při práci;
  • dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele;
  • nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.
  • podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek,
  • oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit BOZP zaměstnanců (např. v případě opilého spoluzaměstnance apod.).


Jak zákoník práce, tak zákon č. 65/2017 Sb. stanovují zaměstnavateli, že může dát pokyn nebo vyzvat zaměstnance ke zjištění či k vyšetření, zda je pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

Oproti ustanovení § 16 zákona č. 379/2005 Sb. vymezil zákon č. 65/2017 Sb. okruh osob, kterým je stanoven zákaz požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky šířeji. Výslovně stanovil, že osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, nebo ve vztahu k níž jiný právní předpis stanoví zákaz požívat alkohol nebo užívat jiné návykové látky, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním, a to tak, aby zajistila, že tuto činnost nebude vykonávat pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Ustanovení je tedy plně kompatibilní s dalšími právními předpisy, zejména se zákoníkem práce a s právními předpisy upravujícími výkon vazby nebo trestu odnětí svobody, které zákaz požívání alkoholu nebo užívání návykových látek taktéž obsahují a byl do něj doplněn i odkaz na tyto jiné právní předpisy. Ustanovení se tedy netýká jen činností s rizikem ohrožení.

Do výčtu osob, které jsou povinny podrobit se orientačnímu vyšetření a odbornému vyšetření byly v novém zákoně č. 65/2017 Sb. doplněny dva okruhy případů, kdy lze u osoby orientační vyšetření provést. Jednak ustanovení postihující situace, kdy je důvodné podezření (ne vždy lze s určitostí dovodit, že osoba alkoholický nápoj požila, neboť osoba může mít onemocnění vyvolávající dojem, že je pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek), že se osoba požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje život, zdraví svoje nebo jiné osoby, majetek nebo veřejný pořádek, a jednak situace, kdy se lze u osoby, která je mladší 18 let, důvodně domnívat, že jí byl v rozporu se zákonem prodán nebo podán alkoholický nápoj, nebo že užila jiné návykové látky, nebo že takové osobě byla konzumace alkoholického nápoje nebo užití návykové látky jinak umožněno.

V případě, že povinná osoba orientační vyšetření odmítne nebo takové vyšetření nelze provést nebo úspěšně dokončit, provede se odborné lékařské vyšetření. Pokud odborné lékařské vyšetření osoba odmítne, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

V případě orientačního vyšetření zjišťujícího obsah alkoholu zůstává zachována úprava, podle které není třeba odborné lékařské vyšetření provést, je-li toto orientační vyšetření ve formě dechové zkoušky provedeno analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.

Výslovně se stanoví, že za účelem stanovení krevních hladin alkoholu nebo jiných návykových látek se provede toxikologické vyšetření.

V neposlední řadě je třeba připomenout, že vzhledem k tomu, že přestupkový zákon má být v budoucnu zrušen a plně nahrazen novou obecnou úpravou odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, musí podle stanoviska Ministerstva vnitra dojít k promítnutí skutkové podstaty přestupků do zvláštních zákonů upravujících danou oblast. Z tohoto důvodu byly přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi zařazeny přímo do ustanovení § 30 zákona č. 65/2017 Sb..

Přestupky jsou navázány na povinnosti uložené v hmotněprávních ustanoveních návrhu zákona. Zároveň byly upraveny i zcela nové skutkové podstaty, a to například používání elektronických cigaret na místech zákonem zakázaných.

Mezi další nové skutkové podstaty přestupků patří dále přestupek podle písmene n), který je zařazen v návaznosti na opatření uvedené v § 18 zákona, v němž se osobám, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, zakazuje vstup a zdržování se na některých vymezených typech míst. Ačkoliv toto opatření bylo i ve stávající právní úpravě zákona upraveno, v případě takovéhoto protiprávního jednání neexistovala specifická skutková podstata přestupku a nebyla stanovena ani odpovídající pokuta. V současnosti bylo možno tyto osoby postihnout za přestupek podle § 46 odst. 1 nebo § 48 zákona o přestupcích.
V pracovním právu budou využitelné přestupky podle ustanovení § 35 písm. o) a p), fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

o) v rozporu s § 19 požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude vykonávat činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, nebo

p) v rozporu s § 20 se odmítne podrobit orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření, k nimž byla vyzvána podle § 21.

Za tyto přestupky hrozí pokuta až do výše 50 000 Kč.

 

 




autor: Dandová Eva
zdroj: http://www.bozpinfo.cz