Jdi na obsah Jdi na menu
 


Globální oteplování je záležitostí všech zemí

31. 7. 2015

 

 

V prosinci 2015 se sejdou v Paříži pod záštitou Organizace světových národů (OSN) země EU, aby vypracovaly novou globální dohodu v boji proti klimatickým změnám. Evropská odborová konfederace již nyní zdůrazňuje klíčové požadavky stran a zejména EU, které musí i nadále hrát vedoucí úlohu při jednáních. Právní závazky pro všechny jednajícíc strany jsou založené na společné, ale diferencované odpovědnosti.


Konference musí připravit právně závazné dohody do roku 2030. Tento cíl je velice náročný a samozřejmě i drahý. Proto se uzavření dohody zatím nedařilo. Politici silně bojují za zájmy svých zemí a nikdo nechtěl být tím, kdo zaplatí nejvíce.


Pařížská konference by měla také urychlit plnění krátkodobých opatření proti změně klimatu tím, že zajistí vymáhání stávajících závazků, zejména v rámci Kjótského protokolu z roku 1990. Průmyslově vyspělé země se tehdy zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 procent.
Od konference v Kjótu však trvalo dalších 7 let, než protokol ratifikovalo dostatečné množství zemí, aby mohl vstoupit v platnost. Příčinou bylo zejména odmítnutí USA, které měly v roce 1997 největší podíl emisí CO2.Před krachem projekt zachránila až ratifikace Ruska na podzim 2004, dle spekulací však jen díky tomu, že mu Evropská Unie slíbila politické kompenzace. Protokol funguje tak, že jednotlivé státy mezi sebou obchodují s takzvanými emisními povolenkami. Každý stát má dle svého závazku přiděleny povolené emise, a pokud je nevyčerpá, může je prodat státu, kterému jeho povolenky nestačí. Jde o to, aby zúčastněné země splnily závazek jako celek, nemusí je splnit každý stát. Navíc všechny státy ani své závazky neplní a musejí si pomáhat nákupem povolenek od zemí, které na tom jsou lépe. Tou je třeba Česko, ale jen díky tomu, že se závazek vztahuje k roku 1990, po kterém se naše emise snížily přirozeně samy díky úpadku těžkého průmyslu vybudovaného za socialismu. Stačilo nechat zkrachovat těžký průmysl a máme splněno.


Odbory musí ohlídat pracovní trh
Přechod od fosilních paliv na nízkouhlíkové nelze provést beze změny na trhu práce. To zahrnuje investice do vytváření kvalifikovaných pracovních míst, ekologizace dovedností, zavedení výuky ekologie do učebních osnov, sociální ochrany a respektování práv pracovníků. Bohaté země musí vést globální boj proti klimatickým změnám, nejen značným snížením svých emisí, ale i tím, že nabídnou chudším zemím finanční i odbornou podporu podle jejich potřeb. Zajištění komplexního a vyváženého zastoupení těchto skupin je dnes běžnou praxí v rámci systému OSN a rámcová úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Pařížské dohody musí pevně podporovat a potvrdit úlohu všech hlavních skupin a zejména odborových organizací. Odbory sehrají významnou roli v projednávaných návrzích, zejména v tom smyslu, jak změny zahýbou trhem práce.


Všechny mechanismy, včetně mechanismů založených na projektech, musí být založeny na demokratickém rozhodování a zajištění dodržování lidských práv ve všech zemích. Zmírňovací opatření by nemělo ohrozit právo občanů na půdu, vodu, dostupné energie a dotknout se základních práv zaměstnanců a místních komunit.

 

 

 

 

autor:V.Bohatová

zdroj:www.e-sondy.cz