Jdi na obsah Jdi na menu
 


Horní zákon se vrací na jednání vlády

18. 5. 2015

 

 

Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se bude v pondělí 18. května opět bude zabývat novelou horního zákona. Na stole ji měla naposledy v březnu. Kvůli lidovcům ale projednávání novely ministři odložili. Novela horního zákona mění rozložení toho, kdo dostane peníze vybrané od těžebních společností na poplatcích z povrchové těžby hnědého uhlí.

 

Nyní jde 75 procent obcím a 25 procent státu. Podle návrhu novely má jít obcím jen 33 procent a zbytek putovat do státního rozpočtu. Změna má přinést do státní kasy o 427 milionů korun více než v roce 2013, na příjmy rozpočtů obcí má mít neutrální dopad. V roce 2013 získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.

 

Server iUHLI.cz už v březnu zjišťoval důvody, proč KDU-ČSL o odklad požádala. „Konkrétní výše poplatků bude stanovena po analýze všech podkladů, které nám budou poskytnuty. Samo ministerstvo průmyslu a obchodu v materiálu uvádí, že se příliš neorientuje v cenách hnědého uhlí, ba dokonce, že dnes placené poplatky přes Český báňský úřad jsou ovlivněny zvláštním tokem uhlí přes dceřiné společnosti těžebních firem kvůli odvodům,“ sdělil našemu serveru předseda KDU-ČSL ve Zlínském kraji Jiří Stodůlka.

 

„A nejde jen o ceny uhlí, i další nerosty jsou v navrhovaném materiálu kritizovány s tím, že nereflektují skutečný stav jednotlivých těžařů,“ dodal Stodůlka.

 

Novela počítá i se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 Kč za hektar za rok. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím. MPO slibuje, že obce díky tomu získají ročně namísto 14 milionů až 100 milionů korun.

 

S plánem změnit poplatky za těžbu nerostů přišlo loni v dubnu ministerstvo financí. To tehdy současný systém označilo za nevýhodný pro stát. Od změny si ministr financí Andrej Babiš (ANO) sliboval zvýšení příjmu státní kasy o více než 3,6 miliardy korun.

 

Stodůlka se domnívá, že vyšší poplatky z těžba mají by měly celkový stav zaměstnanosti minimální podíl. Problém je prý v nejasné ceně hnědého uhlí, které patří státu. Černé uhlí je obchodováno na burze, takže rentabilita jeho těžby je snadno dopočitatelná. Hnědé uhlí je velká neznámá a poplatky mohou také vyjasnit tyto ekonomické otázky, kdy těžba i spotřeba je často u jednoho podnikatelského subjektu, který nejeví příliš zájmu o rozkrytí finančních toků.

 

Ve stejný den by kabinet mohl schválit také více než pět let připravovanou státní energetickou koncepci.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

autor: Jaroslav Průcha

zdroj: iuhli.cz