Jdi na obsah Jdi na menu
 


Horní zákon vláda opět odložila

19. 5. 2015

 

 

Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) odložila projednávání novely horního zákona. Serveru iUHLI.cz to po jednání vlády řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Novela mění rozložení toho, kdo dostane peníze vybrané od těžebních společností na poplatcích z povrchové těžby hnědého uhlí.

 

„Jsem rád, že primárně nebyl problém s tématy, které patří ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO),“ uvedl Mládek. Důvodem odložení bylo podle Mládka to, zda dát 200 milionů korun pro řešení sociálních problémů na fond pro horníky. „To se pokusíme vyřešit,“ dodal ministr.

 

Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) serveru iUHLI.cz sdělil, že pokud vláda fond skutečně schválí, půjde o tzv. národní zdroje aktivní politiky zaměstnanosti. „Ty bychom rádi využili formou cílených programů podle zákona o zaměstnanosti, a to k řešení konkrétních problémů zaměstnanosti v postiženém regionu. Logicky pak s prioritou cílové skupiny, která má vazbu na zdroj financování,“ uvedl Sulek. Konkrétní programy podle něj připraví příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR ve spolupráci s regionálními partnery a MPSV, které bude tyto programy schvalovat.

 

S plánem změnit poplatky za těžbu nerostů přišlo loni v dubnu ministerstvo financí. To tehdy současný systém označilo za nevýhodný pro stát. Od změny si ministr financí Andrej Babiš (ANO) sliboval zvýšení příjmu státní kasy o více než 3,6 miliardy korun.

 

Nyní jde 75 procent obcím a 25 procent státu. Podle návrhu novely má jít obcím jen 33 procent a zbytek putovat do státního rozpočtu. Změna má přinést do státní kasy o 427 milionů korun více než v roce 2013, na příjmy rozpočtů obcí má mít neutrální dopad. V roce 2013 získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.

 

S úpravou nesouhlasí Svaz měst a obcí. Trvá na tom, aby poměr rozdělení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů mezi obce a státní rozpočet byl zachován v současné podobě, tedy v poměru 75 procent pro obce a 25 procent pro státní rozpočet pro všechny nerosty. Důvodem pro zachování tohoto rozdělení je, že obce jsou těmi, které nejvíce zasáhne těžba a těmi, kdo finanční prostředky vrací beze zbytku zpět do území, ať už na zlepšení životního prostředí nebo na obnovu a ochranu životního prostředí.

 

S novelou horního zákona, která zvyšuje odvody za vydobytý nerost a poplatky za dobývací prostor, nejsou spokojeny také Severočeské doly patřící polostátní firmě ČEZ. „Zejména jsme silně argumentovali proti záměru zvýšit odvody za vydobytý nerost desetinásobně. Po příslibu, že navýšení odvodu za vydobytý nerost bude dvojnásobné, považujeme novelu za akceptovatelnou, nicméně se našeho podnikání negativně dotkne,“ sdělil serveru iUHLI.cz ředitel strategie a komunikace Severočeských dolů Vladimír Budinský.

 

MPO už dříve oznámilo, že samotná výše těžebních poplatků se nově nebude určovat horním zákonem, ale vládním nařízením. Výše úhrady bude vypočítávána jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle MPO je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci. Nyní těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí.

 

Novelou se ministři zabývali již v březnu, kdy její projednávání odložili. Odklad iniciovala KDU-ČSL, ministr zemědělství Marian Jurečka tehdy novinářům řekl, že podle lidovců existuje prostor pro zvýšení poplatků na vyšší částku.

 

 

 

 

 

 

 

autor:Jaroslav Průcha

zdroj: iuhli.cz