Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak dlouho bude Českem obcházet strašidlo exekucí?

14. 7. 2014

 


Českou republikou stále obchází strašidlo exekucí. Politici slibují, že s problémem, který dostává plno občanů do neřešitelných situací, pohnou. Problém se totiž dotýká více než milionu lidí. Poslanecká sněmovna v květnu jednu novelu zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti, tedy exekučního řádu, vrátila k dopracování navrhovatelům. Politici by se měli zabývat dalšími dvěma novelami.

 

Poslanecká sněmovna v květnu vrátila navrhovatelům k dopracování návrh novely zákona o exekutorech. Předložili jej poslanci Úsvitu přímé demokracie. Podle nich se jedná o změnu relativně jednoduchou, ale zásadní. „Přináší konec byznysu s dluhy pro exekutory. Navrhujeme, aby exekuční případy byly rovnoměrně přidělované exekutorům podle místní příslušnosti,“ řekl předseda hnutí Tomio Okamura. Zásadní paragrafy návrhu zněly: „K vedení exekuce je příslušný exekutor se sídlem v obvodu krajského soudu, v jehož obvodu je obecný soud povinného. Exekutorům se sídlem v obvodu téhož krajského soudu se exekuční návrhy rozvrhnou rovnoměrně. Podmínky rozvrhu stanoví exekutorská komora vnitřním předpisem.“


Součástí současného problému s exekutory podle Úsvitu je, že některé exekutorské úřady skupují ve velkém balíky exekucí z celé republiky a v praxi to pak funguje tak, že exekutor dává prodejcům pohledávek určitá procenta, mnohdy až třetinu z vymožených částek. „Samozřejmě je tím pádem v současnosti velký tlak, aby se exekuce prodražila na maximum – tedy aby exekutor sedral z dlužníka co nejvíc peněz, protože z vymožené částky jde část tomu, kdo mu exekuci zajistil, a samozřejmě tyto velké úřady mají také velký aparát, který je nutné živit. Zavedení takzvané regionality je nejčistší systémové řešení jak byznys s dluhy skončit,“ dodal Okamura.


Podle Úsvitu se jedná i o logický návrh. „Exekutor je v podstatě součást soudní moci a samozřejmě ani soudci si nemohou své kauzy skupovat nebo vybírat a soudí podle místní příslušnosti. Jsme si vědomi toho, že exekuční řád potřebuje komplexní změny. Akutní problémy s exekucemi je však nutné řešit co nejrychleji, protože dnes a denně tím trpí velké množství lidí v celé ČR,“ uvedli předkladatelé s tím, že výhledově připravují i návrh na zlevnění a zjednodušení procesu vymáhání bagatelních pohledávek tak, aby se, stejně jako v sousedních zemích, náklady na vymožení pohybovaly v řádu tisícikoruny. A studují také německý, rakouský či polský model, kde exekutor není podnikatel, ale státní zaměstnanec soudu.


Poslanec Marek Černoch (Úsvit) dodal, že problém se týká milionu lidí. „Když mluvím s jinými poslanci, říkají, je to super, ale jde o politické body. To je špatně. Nejde o politické body, jde o milion fyzických osob. Když člověk čte a poslouchá jejich příběhy, je to děsivé,“ řekl. Ve Sněmovně počty upřesnil: „V době konání posledních voleb do Poslanecké sněmovny se exekuce týkala 1 100 289 fyzických osob a 147 018 právnických osob. Počet osob, které mají víc než deset exekucí, byl 47 122.“ S návrhem vyslovila nesouhlas vláda, která chce exekuce řešit komplexní úpravou. Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by novela z dílny Úsvitu postavení lidí zhoršila. „Může se vést debata o tom, jestli má být zavedena krajská, nebo okresní teritorialita. Bude-li krajská, která je širší, musí následovat cosi jako rozvrh, aby si jenom jeden z účastníků řízení nevybíral svého exekutora, ale aby tam byla objektivní pravidla, na základě kterých bude exekutor určen, a aby se rovnoměrně rozvrhovaly exekuce mezi jednotlivé exekutory a nebyly tady takzvané exekutorské fabriky, s jejichž působením je spojena největší část problémů,“ řekl. Sněmovna také odmítla návrh na zřízení expertní skupiny pro řešení exekucí. Pro její vznik hlasovali jen poslanci Úsvitu, KSČM a jednotlivci z jiných klubů.


Vláda chce snížit náklady vymáhání pohledávek a exekucí
Řešit problematiku spojenou s exekucemi chce i ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Navrhuje proto snížit náklady vymáhání pohledávek a exekucí. Ministerstvo spravedlnosti zaslalo na konci dubna do komisí Legislativní rady vlády návrh novely advokátního tarifu, který má v souladu s koaliční smlouvou podstatně snížit náklady vymáhání pohledávek a exekucí. Jedná se o výrazné omezení nákladů právního zastoupení u malých (tzv. bagatelních) pohledávek. Spolu s tím ministerstvo předložilo vládě k projednání návrh novelizace občanského soudního řádu a exekučního řádu, která umožní, aby měl nezastoupený účastník sporu právo na přiznání náhrady hotových výdajů a ušlého výdělku v paušální výši, která bude stanovena vyhláškou. Oba legislativní návrhy by měly přispět k regulaci obchodů s pohledávkami na úkor sociálně slabých občanů.
„Návrh úpravy advokátního tarifu má za cíl dosáhnout snížení částky, kterou je povinna nahradit úspěšné straně neúspěšná strana občanského soudního řízení v těch věcech, kde hodnota peněžitého plnění, o němž je rozhodnuto, nepřevýší 10 000 Kč. Takovéto omezení výše náhrady odměny advokáta navrhujeme v reakci na současnou situaci, kdy zejména v případě soudních řízení o nízké částky dochází k jevu, kterým se již vícekrát zabýval i Ústavní soud. Tímto jevem je postupování pohledávek a jejich vymáhání nikoli pro pohledávku samotnou, ale pro částku přiznávanou jako náhradu nákladů řízení. Takováto jednání považujeme za společensky nepřijatelná, protože v jejich důsledku dochází nejen k dalšímu zadlužování zejména sociálně slabých osob, ale také k zahlcování soudní soustavy,“ uvedla k důvodům předložení návrhu ministryně Válková.


Současně s novelou advokátního tarifu ministerstvo navrhuje novelizovat občanský soudní řád a exekuční řád tak, aby i účastník nalézacího a exekučního řízení, který nebyl v řízení zastoupen, měl právo na přiznání náhrady hotových výdajů a ušlého výdělku ve výši určené vyhláškou ministerstva, aniž by musel výdaje a ušlý zisk prokazovat. Nezastoupený účastník by tak měl ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši nepřesahujícím 10 000 Kč, právo na přiznání náhrady hotových výdajů a ušlého výdělku ve výši 600 Kč a v ostatních případech ve výši 1000 Kč. V exekučním řízení by se pak tyto sazby snižovaly na polovinu, tj. na 300 Kč, respektive 500 Kč. „Věřitelé, kteří se dnes domáhají svých pohledávek bez právního zastoupení, mají v případě vyhraného sporu nárok na náhradu výdajů a ušlého zisku pouze tehdy, pokud takové náklady prokážou u soudu. Takováto úprava nejenže vytváří nerovné postavení mezi nezastoupenými a zastoupenými účastníky řízení, ale především přispívá k postupování dluhů nejrůznějším subjektům, jež profitují z jejich vymáhání primárně kvůli proplácení nákladů,“ shrnula důvody novelizace Válková.


Novelu zákona navrhuje i KSČM
Novelu zákona o exekutorech předkládá i KSČM. Návrh podle strany bude rozšířenou a zpřesněnou variantou novely, kterou komunistický klub předložil už v minulém volebním období, tedy v roce 2011. Tehdy však nebyla projednána. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa návrh zahrnuje řešení „těch nejvýznamnějších problémů, které provázejí exekuční proces, nejen pouze teritorialitu“, protože to je podle komunistů nedostatečné. „Hlavními principy komunistické novely jsou ochrana věřitelů, udržení důstojného života dlužníků a narovnání vztahu mezi dlužníkem a věřitelem, nikoliv státem garantovaný zisk z nepodnikání v exekutorské činnosti,“ dodává Filip. Podle něj není možné, aby „exekutor, který nic neudělá a nic nevymůže, účtoval 3800 korun věřiteli, který od dlužníka nic nedostal“. Co se týče obsahu komunistické novely, vedle upřesnění principu teritoriality určí další působnost komory exekutorů a navrhne řešení škod, které způsobil exekutor svou činností na majetku dlužníka i jiných osob. Návrh novely obsahuje více než padesát pozměňovacích návrhů k zákonu o exekutorech.


Poslanci ČSSD a Úsvitu předložili návrh na změnu občanského soudního řádu, který rozšiřuje a zpřesňuje seznam věcí, které by exekutor nemohl dlužníkovi doma zabavit. Byly by to běžné oděvní součásti včetně prádla a obuvi, dále obvyklé vybavení domácnosti (postel, stůl, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, peřiny a ložní prádlo), studijní a náboženská literatura, dětské hračky, snubní prsten, písemnosti a obrazové snímky osobní povahy, zdravotnické potřeby, hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima, zvířata, která slouží jako společník, či věci, jejichž hodnota nepřesahuje 1000 korun. Dále věci, které člověk potřebuje k uspokojování hmotných potřeb a ty, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. O vyloučení takových věcí by rozhodl soud. Vláda k návrhu zaujala neutrální stanovisko, zabývat se jím bude Poslanecká sněmovna.


Ve Sněmovně je ještě poslanecký návrh novely občanského soudního řádu, o kterém již Sondy informovaly. „Usilujeme o omezení procesních dopadů exekucí nad rámec hmotně právní úpravy společného jmění manželů. Současná platná právní úprava předpokládá možnost exekuce, pokud je vymáhán nárok, který spadá do společného jmění. Tato úprava vykazuje několik úskalí. Exekuce je nástrojem procesního práva, který by neměl řešit hmotněprávní otázky formou procesních předpokladů. Otázka společného jmění manželů je otázkou hmotného práva, které má řešit vztahy mezi manželi, a nikoli zvyšovat vymahatelnost dluhů. Z hlediska civilního práva nelze, je-li závazek součástí společného jmění, vztahovat jeho vymožení na výlučné jmění druhého manžela,“ uvedl jeden z předkladatelů, poslanec Jan Chvojka (ČSSD).

 

 

 



autor:Andrea Cerqueirová

zdroj:www.e-sondy.cz

článek vyšel v Sondy REVUE číslo 6/2014