Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak je to s “dávkou” na topení ?

12. 3. 2018

 

 

V nedávném rozhovoru s předsedkyní Výboru pro životní prostředí PSP ČR Danou Balcarovou nás zaujala odpověď na otázku “Co poradíte občanům malých obcí, kde není zaveden plyn a mají podprůměrné příjmy čím mají topit, když chcete omezit topení uhlím?”.

Bylo nám odpovězeno, že “V první řadě bych ráda upozornila na to, že nízkopříjmové domácnosti mají již dnes nárok na příspěvek na vytápění dřevem ve výši až 19.788 korun ročně. V případě zemního plynu je pak tato částka dokonce vyšší (na rozdíl do tuhých paliv není stanovena paušálně, ale odvíjí se od skutečných nákladů). Zdaleka ne všechny domácnosti ohrožené energetickou chudobou ovšem o této možnosti vědí a využívají ji. To je třeba změnit.”

Dotázali jsme se tedy na příslušných úřadech na tuto “dávku” a zde jsme tak trochu narazili. Položili jsme tedy paní poslankyni doplňující dotaz, jak to tedy s dávkou na topení vlastně je. Odpověď přinášíme v plném znění:

 

Příspěvek na úhrada nákladů na vytápění a energie (konkrétně plyn, elektřinu, a centrální vytápění nebo za pevná paliva) je součástí příspěvku na bydlení ve smyslu § 24 an. zákona o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb. v platném znění.
Nízkopříjmové domácnosti mají nárok na úhradu zákonem stanovené části nákladů na bydlení včetně zmíněných úhrad energií. Ta u vlastníků rodinných domů (kteří mají na příspěvek na základě zákona nárok také) tvoří přitom ve většině případů hlavní část uznatelných nákladů na bydlení.
Zatímco v případě plynu, elektřiny a centrálního vytápění jsou náklady vykazovány podle prokázaných skutečných výdajů, u pevných paliv včetně dřeva jsou stanoveny paušální částkou ve výši 8.952,- až 19.788,- Kč (podle počtu členů domácnosti) na základě nařízení vlády č. 407/2017 Sb.

 

Ráda bych se s vámi podělila o dva modelové příklady z praxe, jak využití uvedené podpory může vypadat.

Příklad číslo 1:
Manželé Novákovi mají dvě děti. Pan Novák pracuje jako pokladní za hrubou mzdu 14.000 Kč, paní Nováková je v domácnosti.
Bydlí ve vlastním rodinném domě v menší obci v Polabí (střední klimatická oblast) s podlahovou plochou 150 m3 a celkovou tepelnou ztrátou 10 kW.
K topení a ohřevu TUV používají zplynovací kotel na dřevo, vaří na elektřině.
Studnu mají vlastní.
Za elektřinu ročně zaplatí 11.660,- Kč
Ročně spálí 6 305 kg dřeva za 18 235,- Kč.
Paušální uznatelná částka za tuhá paliva stanovená nařízením vlády v jejich případě dosahuje  19.788,- Kč
Jejich uznatelné náklady na energie tak dosahují 31.448,- Kč ročně (nepočítáme poplatky za odpady a vyvážení jímky).
Na základě toho mají nárok na příspěvek na bydlení ve výši 32.544,- Kč ročně (tedy ve výši více než 100 % jejich skutečných nákladů na energie).

Příklad číslo 2:
Paní Smutná je důchodkyně a vdova. Žije ze starobního důchodu ve výši 8.000,- Kč měsíčně.
Bydlí sama ve vlastním rodinném domě v Kladně s podlahovou plochou 100 m3 a celkovou tepelnou ztrátou 7 kW.
K topení a ohřevu TUV používá kondenzační kotel na zemní plyn, vaří na elektřině.
Studnu má vlastní.
Za elektřinu ročně zaplatí 7.358,- Kč
Ročně spálí  1.050 m3 zemního plynu za 12.725,- Kč.
Její uznatelné náklady na energie tak dosahují 19.358,- Kč  ročně (nepočítáme poplatky za odpady a vyvážení jímky).
Na základě toho má nárok na příspěvek na bydlení ve výši 14.412,- Kč ročně (tedy ve výši téměř 75 % jejích skutečných nákladů na energie).

 

 

 

 

 

 

 

ivz