Jdi na obsah Jdi na menu
 


Josef Středula: Karenční doba je nebezpečná, umožňuje šíření nemocí

21. 3. 2016

 

 

Firmy jsou proti zrušení karenční lhůty, sick days by jim nevadil
Hospodářská komora udělala mezi zaměstnavateli průzkum, zda by jim nevadilo, kdyby se opět začaly proplácet první tři dny nemoci, tedy zrušili tzv. karenční dobu. Zjistili, že by jim to vadilo, a to dokonce hodně, protože proti bylo 73 procent z nich. Firmy by se ale příliš nebránily zavedení takzvaných sick days, tedy placeného zdravotního volna, což by chtěli do zákoníku práce zanést sociální demokraté.


Se zrušením karenční lhůty přišel před časem senátor Zdeněk Škromach (ČSSD). Vyvolal tím mezi podnikateli značný nesouhlas, což včera předsedovi Senátu Milanu Štěchovi (ČSSD) tlumočil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.


„Průzkum potvrdil, že institut karenční doby, který byl na našem území zaveden prakticky už za dob Rakouska Uherska, vede k větší odpovědnosti zaměstnance, snižuje fiktivní nemocnost a omezuje zneužívání systému. Znovuzavedením karenční lhůty se snížila nemocnost zaměstnanců dokonce u 67 procent zaměstnavatelů,“ bájil Dlouhý.


Jenomže tento průzkum a argumentace Vladimíra Dlouhého, mimo jiného největšího bojovníka proti zvyšování minimální mzdy v Česku, vyvolává na tváři předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly pobavený úsměv. Podle něho nemá žádnou vypovídací hodnotu. „Kdybych udělal podobný průzkum mezi zaměstnanci, zda by měla být zrušena karenční doba, přiblížil bych se ke sto procentům. Podle mého byl ten průzkum zbytečný. Zcela souhlasím s poukazem Vladimíra Dlouhého na Rakousko-Uhersko. Tam však spadá nikoliv návrh na zrušení karenční doby, ale jeho argumentace a způsob uvažování,“ řekl odborový předák Josef Středula.


Zavedení karenční doby podle něho přineslo podnikatelům značné úspory, ovšem na úkor zdraví zaměstnanců. Navíc tento systém je velmi nebezpečný, protože umožňuje šíření nemocí. „Není to o tom, že by se snížila nemocnost, ale lidé začali chodit do práce nemocní. Pro nízkopříjmové zaměstnance je třídenní výpadek mzdy neúnosný, nemohou si ho dovolit, proto chodí do práce i nemocní,“ vysvětlil Středula. Proto mnohé firmy raději samy od sebe zavedly takzvané sick days, tedy několik dnů volna v roce, které si lidé mohou v případě virového onemocnění vybrat, aniž by to pocítili na výplatní pásce.


Proti zavedení zdravotního volna by ale podnikatelé příliš neprotestovali. Třeba šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček přiznal, že tento benefit se firmám vyplácí, ale byl by raději, kdyby jeho poskytování bylo nadále na dobrovolné bázi. „Pokud by to mělo být povinné, mělo by to být podmíněno nějakou pozitivní motivací,


například lepšími podmínkami z odvodu na zdravotní pojištění,“ doplnil Havlíček. Nevyloučil ovšem, že by kvůli povinnému zavádění sick days mohly firmy sáhnout na jiné benefity, třeba krátit pátý týden dovolené. „Firmy jsou alergické, když jim někdo něco poroučí. Navíc tím ztrácejí konkurenční výhodu pro nábor zaměstnanců,“ upřesnil Havlíček.


Z průzkumu Hospodářské komory vyplynulo, že pokud by stát zachoval karenční dobu, 40 procent podnikatelů by svým zaměstnancům poskytlo tři dny zdravotního volna, třetina podnikatelů by pak přistoupila na jeden den.


Sick days ale už dnes nejsou žádnou vzácností. Z nedávného průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti vyplynulo, že zdravotní volno v roce 2015 svým zaměstnancům poskytovalo 33 procent podniků. O rok dříve to bylo 25 procent firem.

 

 

 

autor:(pek)

zdroj:www.e-sondy.cz