Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kategorizace prací od 1. 5. 2013

16. 8. 2013

Novela (č. 107/2013 Sb.) vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, která nabyla účinnosti dne 1. května 2013, přináší několik změn, s nimiž je nutné se seznámit. Mimo legislativně technických úprav textu v § 1, 3, 5, a 6 jsou důležité i následující změny.

Ustanovení § 2 odst. 2

V § 2 se doplňuje na konci odstavce 2 věta „Pro účely hodnocení faktorů celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, ruční manipulace s břemenem a hodnocení pracovních poloh se za charakteristickou směnu považuje průměrná směna stanovená právním předpisem upravujícím podmínky ochrany zdraví při práci“.

Tato úprava souvisí s § 37 odst. 3 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), kde se zaměstnavateli ukládá, aby v návrhu resp. v žádosti o zařazení práce do kategorie uvedl „výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně. Vzhledem k tomu, že se však celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, ruční manipulace s břemenem a hodnocení pracovních poloh hodnotí podle „průměrné směny“, jak se uvádí v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, bylo nezbytné vyjádřit, že pro účely kategorizace prací se za charakteristickou směnu považuje i průměrná směna.

 Příloha č. 1 – bod 1. Prach

 U faktoru prachu se z hodnocení prachu s obsahem azbestu, u něhož není známé přesné mineralogické zařazení nebo jde o prach pocházející ze směsi různých druhů azbestu, odstraňuje hodnocení podle amfibolových azbestů, neboť všechny druhy azbestů mají stejný hygienický limit počtu vláken na cm-3.

Příloha č. 1 – bod 2. Chemické látky a směsi

V odstavci 2 dochází pouze k úpravě řazení textu.

V novém odstavci 3 se nachází výčet chemických látek a směsí klasifikovaných podle chemického zákona, doplněných o výčet chemických látek a směsi klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní v zárodečných buňkách, toxické pro reprodukci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, u nichž je vždy nezbytné při zařazování prací do kategorie postupovat individuálně na základě hodnocení jejich toxikologických vlastností, jejich cest vstupu do organismu a jejich míry expozice. Přímo použitelným předpisem se zde rozumí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění nařízení komise (ES) č. 790/2009, ve znění nařízení Komise (EU) č. 286/2011 a ve znění nařízení Komise EU č. 618/2012.

V odst. 4 dochází ke korekci stávajícího obsahu textu odst. 2, kde se upřesňuje, že pro hodnocení expozice genotoxických látek vyvolávajících chromozómové a chromatidové aberace lze použít konvenční cytogenetickou analýzu, pokud nejsou pro hodnocení expozice dané látce k dispozici metody měření inhalační expozice nebo biologické expoziční testy, nebo pokud může být podle současného poznání u dané látky významná i expozice jinými cestami, než dýchacím ústrojím.

 V kategorii druhé písm. c) je nově uvedenvýčet chemických látek a směsí klasifikovaných jak podle chemického zákona, tak klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní v zárodečných buňkách, toxické pro reprodukci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Podmínka zařadit tyto látky a směsí do kategorie druhé jen tehdy, pokud práce s nimi nenáleží podle výsledků komplexního hodnocení expozice osob do kategorie vyšší, je totožná s dosavadní podmínkou.

 V kategorii třetí písm. c) je nově uvedenvýčet chemických látek a směsí klasifikovaných jak podle chemického zákona, tak klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní v zárodečných buňkách, toxické pro reprodukci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

 Příloha č. 1 - bod 3. Hluk

 V odst. 1 dochází k menší korekci textu v souladu s používanou terminologií podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a dále upravuje, že za nestandardní časové charakteristiky pracovní expozice se považují týdenní expozice rozdělená jinak než na 5 osmihodinových směn, „jiný“ místo „menší“ počet směn za pracovní týden než 5 a proměnlivý počet hodin za „sledované období“tj. týden, místo „pracovní týden“, nově 30 kalendářních dnů nebo delší dobu, kdy se pro zařazení práce do kategorií vychází z průměrné expozice hluku stanovené právním předpisem upravujícím ochranu zdraví před nepříznivými účinkyhluku a vibrací.

 V odst. 2 se nově upřesňuje, že při měření a hodnocení ustáleného proměnného a impulsního hluku na pracovišti se pro účely kategorizace práce vychází výlučně z ekvivalentních hladin akustického tlaku stanovených s kmitočtovým vážením A, v případě impulsního hluku navíc z hladin špičkového akustického tlaku stanovených s kmitočtovým vážením C a dále se upřesňuje, že kmitočtová vážení A a C se zohledňují souhrnně v celém rozsahu slyšitelných kmitočtů míru škodlivosti, rušivosti a dalších nepříznivých účinků jednotlivých kmitočtových složek hluku na pracovišti.

 V odst. 3 se nově vyjadřuje, že vysokofrekvenční hluk, ultrazvuk, infrazvuk a nízkofrekvenční hluk se podle právního předpisu upravujícího ochranu zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací pro účely zařazení práce samostatně nehodnotí, proto se pro ně kritéria pro zařazení do kategorií nestanoví.

 V kategorii druhé dochází ke změně terminologie vyjadřovaných limitů podle nařízení vlády 272/2011 Sb., která odpovídá terminologii směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem), (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) a nově se vyjadřují hodnoty v rozmezí, například od 80 do 84,9 dB, což lépe definuje míru hluku.

 V kategorii třetí se upřesňuje, že kategorii třetí odpovídá naměřená hodnota, která dosahuje nebo je vyšší než přípustný expoziční limit, (tedy 85db a vyšší).

 Příloha č. 1 – bod 4. Vibrace

 Dochází k menší korekci úvodního textu stejně jako u hluku, když se nově upravuje, že za nestandardní časové charakteristiky pracovní expozice se považují týdenní expozice rozdělená jinak než na 5 osmihodinových směn, „jiný“ místo „menší“ počet směn za pracovní týden než 5 a proměnlivý počet hodin za „sledované období“tj. týden, místo „pracovní týden“, nově 30 kalendářních dnů nebo delší dobu, kdy se pro zařazení práce do kategorií vychází z průměrné expozice vibrací stanovené právním předpisem upravujícím ochranu zdraví před nepříznivými účinkyhluku a vibrací. Upravuje se rovněž terminologie podle nařízení vlády
č. 272/2011 Sb.

 Nejdůležitější změnou je zařazování prací s vibracemi.

 Novela vyhlášky upravuje kritéria pro zařazení práce s vibracemi do kategorie druhé až čtvrté v návaznosti v návaznosti na nové hygienické limity, které upravilo nařízení vlády č. 272/2011 Sb., v souladu s limity používanými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) - (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

 Přípustné expoziční limity upravené nařízením vlády č. 272/2011 Sb., které nahrazují přísnější národní úpravu a které odpovídají směrnici EU, budou v praxi znamenat, že:

-       v případě vibrací přenášených na ruce byla dříve kategorie druhá od 113 dB do 123 dB a nyní je od 118 do 127,8 dB, tzn., že se už nebudou sledovat zaměstnanci s expozicí od 113 dB do 118 dB,

-       v případě vibrací přenášených na ruce byla dříve kategorie třetí od 123 dB do 133 dB, nyní je od 128 dB do 133,9 dB, tzn., že zaměstnanci s expozicí od 123 dB do 127,9 dB přejdou do kategorie druhé,

-       zaměstnanci s expozicí od 128 dB do 133 dB zůstanou v kategorii třetí

a někteří

-       zaměstnanci, kteří byli v kategorii čtvrté od 133,1 dB do 133,9 dB, budou nyní v kategorii třetí.

Kategorie čtvrtá je nyní od 134 db a výše.

 Pásmo 6 dB vymezené pro kategorii třetí odpovídá rozdílu mezi hodnotu vyvolávající akci 2, 5 m/s2 (128 dB) a hygienickým limitem 5 m/s2 (134 dB) podle směrnice 2002/44/ES.

Pokud jde práce, které byly před účinnosti novely vyhlášky zařazeny do kategorie třetí nebo čtvrté rozhodnutím příslušné krajské hygienické stanice (dále jen „KHS“), a od doby, kdy byly takto zařazeny, se nezměnily, je nutné provést nové hodnocení na základě výsledků posledních měření a práci přeřadit.

 Přeřazení je možné dvěma způsoby:

Z moci úřední, tzn., že řízení se započne ze strany KHS, nebo přeřazení ze strany zaměstnavatele, kdy podá návrh (žádost) na příslušnou KHS, aby podle § 37 odst. 6 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb., rozhodla o tom, že práce dosud zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie již nejsou pracemi této kategorie. Pokud zaměstnavatel bude navrhovat přeřazení práce z kategorie třetí do kategorie druhé a obdrží kladné rozhodnutí KHS a rozhodnutí nabude právní moci (neodvolá se), je povinen do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí (nabytí právní moci) orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle § 37 odst. 6 práce do kategorie druhé zařadit. Tady je nutné připomenout povinnost zaměstnavatele plynoucí ze zákoníku práce, konkrétně z § 103 odst. 1 písm. b), a to, aby informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná nově práce zařazena a také tento údaj zanést do dokumentace.

Přeřazení práce z kategorie čtvrté do kategorie třetí bude rovněž prováděno na základě rozhodnutí KHS, rovněž však i v tomto případě je nutné nezapomenout o tom informovat zaměstnance a údaj zanést do dokumentace.

 V kategorii druhé se stejně jako u hluku používá u vibrací přenášených na ruce nové vyjádření hodnotyv rozmezí“ od 118,0 do 127,9 dB, a poprvé se zde objevuje nový přípustný expoziční limit 128 dB (dříve 123 dB).

Expozice celkovým horizontálním nebo vertikálním vibracím, jejichž průměrná vážená hladina zrychlení Law, 8h je pak v rozmezí od 104,0 do 113,9 dB, přípustný expoziční limit je 114 dB (dříve 110 dB).

Expozice vibracím přenášeným na ruce po dobu trvání některé dílčí pracovní operace, jejichž průměrná souhrnná vážená hladina zrychlení Lahv,T překračuje 128 dB (dříve vyšší než 123 dB).

Expozice celkovým vertikálním a horizontálním vibracím po dobu trvání některé dílčí pracovní operace, jejichž průměrná vážená hladina zrychlení Law,T překračuje 114 dB (limit je jednotný) - (dříve je vyšší než 107, 110 dB)

 Do druhé kategorie se zařadí také práce, při které dochází k expozici osob vibracím přenášeným na ruce nepravidelně jen v některých pracovních dnech, ale vždy po dobu kratší než 20 minut v osmihodinové směně, jejichž průměrná souhrnná vážená hladina zrychlení Lahv,T142 dB není překročena o více než 3 dB (dříve, je nižší než 140 dB.)Jde o vyjádření limitu pro práci, při které dochází k expozici osob vibracím přenášeným na ruce nepravidelně jen v některých pracovních dnech, ale vždy po dobu kratší než 20 minut v osmihodinové směně, kde se vždy používala korekce KT, v tomto případě jde na základě úpravy limitu o korekci 3 dB oproti minulosti, kdy byla 5 dB. Princip korekce pak plyne z toho, že vymezení rozpětí mezi přípustným expozičním limitem a limitem pro kategorii čtvrtou činil a i teď činí 17 db (123 až 140) nyní (128 až 145).

 Příloha č. 1 – bod 5. Neionizující záření

 Novela zavádí pouze jedinou kategorii a to kategorii třetí. Pro kategorii třetí se jako kritérium stanoví, že jde o takové práce, kde lze minimalizovat vliv na zdraví pomocí osobních ochranných pracovních prostředků. Půjde-li o zdroj neionizujícího záření, kde neexistuje možnost zajistit ochranu zdraví před jeho účinky pomocí osobních ochranných pracovních prostředků, pak se přistupuje k technickému řešení a to, že obsluhující osoba musí být od takového zdroje oddělena a vzdálenost mezi ní a zdrojem musí taková, aby u obsluhující osoby nedocházelo k překročení přípustných limitů.

 Kategorie druhá se vypouští, neboť mezní hodnoty expozice, které vycházejí přímo z prokázaných účinků na zdraví a z údajů o jejich biologickém působení a jejich dodržování zaručují, že osoby, které jsou vystaveny neionizujícímu záření, jsou chráněny proti všem známým zdraví škodlivým účinkům.

 Příloha č. 1 - bod. 6 Fyzická zátěž a bod 7. Pracovní poloha

 Novelou se nemění limitní hodnoty, pouze se upřesňuje, že faktory celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, ruční manipulace s břemeny a pracovní polohy se upravují tak, aby bylo zřejmé, že hygienické limity se vztahují k průměrné směně, která je stanovena jen pro účely jmenovaných faktorů, avšak je zároveň směnou charakteristickou, která je nutná pro objektivní stanovení expozice osob danému faktoru a uvádí se proto v návrhu (žádosti), kterou zaměstnavatel podává k zařazení práce do kategorie třetí nebo čtvrté.

 Příloha č. 1 – bod 8. Zátěž teplem

 Novelou se upřesňuje text v názvosloví a v kriteriálních hodnotách a dává se tak do souladu s nařízením vlády č. 361/2007 Sb.

Upřesňuje se, že předmětem zařazení prací do kategorie druhé jsou práce vykonávané na nevenkovním nebo venkovním pracovišti (dříve překračování přípustných mikroklimatických podmínek v důsledku tepelné zátěže z technologie) za podmínek, kdy nejsou dodržovány její přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem v kalendářním roce, přičemž podle míry této zátěže se buď vyžaduje, nebo ještě nevyžaduje k ochraně zdraví osob dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně, pomocí režimu střídání práce a bezpečnostní přestávky.

 Do druhé kategorie se zařazuje práce, při níž jsou osoby na nevenkovním nebo na venkovním pracovišti v charakteristické směně exponovány zátěži teplem vyšší, než je maximální přípustná teplota stanovená pro kalendářní rok právním předpisem upravujícím podmínky ochrany zdraví při práci10),avšak míra této zátěže ještě nevyžaduje k ochraně zdraví osob v rámci dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně režim střídání práce a bezpečnostní přestávky.

 Do třetí kategorie se zařazuje práce, při níž jsou osoby na nevenkovním nebo na venkovním pracovišti v charakteristické směně exponovány zátěži teplem vyšší, než je maximální přípustná teplota stanovená pro kalendářní rok právním předpisem upravujícím podmínky ochrany zdraví při práci10), a míra této zátěže již vyžaduje k ochraně zdraví osob v rámci dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně režim střídání práce a bezpečnostní přestávky (dříve práce vykonávaná za podmínek, kdy nejsou dodržovány přípustné mikroklimatické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, a ochrana zdraví osob vyžaduje úpravu doby práce).

 Kategorie čtvrtá zůstává nezměněna

Jde totiž o takový druh práce, kde ani při používání osobních ochranných pracovních prostředků a úpravy režimu střídání práce a bezpečnostní přestávky nelze vyloučit poškození zdraví osob, což se fakticky týká zaměstnanců, kteří jsou exponováni zejména sálavým složkám tepla, jako například hasiči.

 Příloha č. 1 – bod 9. Zátěž chladem

 Novelou se upravuje kategorie druhá tak, že se zde zařazuje práce:

-       vykonávaná v charakteristické směně na venkovním pracovišti, na němž korigovaná teplota vzduchu není nižší než +4 ° C,

-       vykonávaná v prostorách s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem nezbytným k vytvoření a udržení standardizovaných tepelně-vlhkostních podmínek pro ochranu výroby, výrobku nebo produktu, v nichž nejsou teploty nižší než
+4 ºC
, nebo

-       spojená se střídáním pobytu v teple a v chladu, například v chladírnách a mrazírnách.

 Poznámka:

Pokud půjde o práce, které budou vykonávány při teplotě nižší, než je požadovaná minimální teplota (viz tabulka č. 2 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v platném znění), například naměřená teplota bude 8 °C, a půjde zároveň o třídu III až V, kde jsou přičleněny teploty 10 °C, pak pokud udržovaná operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nebo korigovaná teplota vzduchu na pracovišti poklesne pod 10 °C, musí být zaměstnanec vybaven pracovním oděvem, který musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu vyjádřených teplotou tělesného jádra 36 až 37 °C.

 Do kategorie třetípak budou zařazovány prácevykonávané po dobu delší než 4 hodiny za směnu v prostorách s udržovanou teplotou nezbytnou k vytvoření a udržení standardizovaných tepelně-vlhkostních podmínek pro ochranu výroby, výrobku nebo produktu nebo na venkovním pracovišti v charakteristické směně, která je nižší než
+4 ºC,
což prakticky odpovídá dosavadnímu zařazení.

 Poznámka:

Při poklesu teploty vzduchu na pracovišti na 4 °C a nižší musí být zaměstnanec vybaven mimo pracovního oděvu, který musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, také rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem. Při práci vykonávané po dobu delší než 2 hodiny za směnu v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo v korigované teplotě 4 ºC a nižší, pak má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně. Bezpečnostní přestávka musí trvat nejméně 10 minut.

 Příloha č. 1 - bod 10. Psychická zátěž

 Novela navazuje na definování psychické zátěže podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v platném znění a proto do druhé kategorie zařazuje práci vykonávanou po dobu delší než 4 hodiny za směnu, a to:

- ve vnuceném pracovním tempu,

- spojenou s monotonií, nebo

- vykonávanou v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu.

 Poznámka:

Ukazatele psychické zátěže jsou upraveny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., přičemž jde výhradně buď o ukazatele, které mohou být příčinou vzniku úrazového děje (vnucené tempo, monotonie) nebo ukazatel, která zasahuje do biorytmů zaměstnance (práce v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu). Nelze proto směšovat tyto ukazatele obecně s psychickou náročností dané práce, kde pro její výkon je očekávána určitá psychická odolnost nebo předpoklad pro výkon takové práce. Proto pro takové účely jsou stanoveny psychologické testy, například vyšetření pro řidičské a zbrojní průkazy, psychotesty pro vybodované řidiče,psychotesty pro řidiče nákladních aut a autobusů při výběrových řízeních apod. Jestliže jde u psychické zátěže podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. o rizikový faktor ve smyslu § 7 zákona č. 309/2006 Sb., pak by mělo jít o faktor, kterému jako riziko při práci může zaměstnavatel předcházet, odstraňovat nebo minimalizovat působení takového neodstranitelného rizika.

 Do kategorie třetí se proto nově zařadí jen ty práce, kdy jsou přítomny všechny 3 ukazatele souběžně, a to práce ve vnuceném pracovním tempu, spojená s monotonií a vykonávaná v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, neboť jde souběžně o kombinaci možného nebezpečí úrazu a toho, že k jeho vzniku může přispět i to, že jsou biorytmy zaměstnance porušeny střídáním práce ve dne a v noci (dříve práce, při níž působí kombinace tří a více faktorů uvedených ve zvláštním právním předpisu4), faktorů však bylo více).

 Poznámka:

Vzhledem k tomu, že je zaměstnavatel vázán plnit povinnosti uložené v § 102 odst. 3 zákoníku práce a soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, pak bude žádoucí, aby revidoval současné zařazení prací spojených s psychickou zátěží.

 Příloha č. 1 - bod 11. Zraková zátěž

 Do druhé kategorie se zařazuje práce vykonávaná po dobu delší než 4 hodiny za směnu:

-       se zařízeními určenými k nepřetržitému monitorování činností strojů nebo zařízení, nebo kontrole výroby nebo výrobků prostřednictvím obrazovkových terminálů (zůstává nezměněno),

-       spojená s náročností na rozlišení detailů, kdy je nutno rozlišit části pozorovaného předmětu, aby byl správně identifikován, nebo je nutno rozlišit pozorovaný předmět od pozadí, nebo

-       vykonávaná za zvláštních světelných podmínek, kdy pracovní postup vyžaduje zvláštní druh osvětlení z důvodu technického požadavku, nebo jde o práci vykonávanou jen při umělém nebo sdruženém osvětlení, při níž se rozlišují barvy, odstíny nebo detaily (původně práce, při níž je potřebné rozeznávání kritických detailů, charakterizovaných hodnotou 0,0003 radiánu při kontrastu menším než 0,8.)

 Text je upraven tak, aby byl v souladu s nařízením vlády č. 361/2007 Sb. Pro práce spojené s náročností na rozlišení detailů se doplňuje pomocné kritérium, a to rozlišení části pozorovaného předmětu, aby ten mohl být správně identifikován nebo rozlišení vlastního pozorovaného předmětu od pozadí. Obdobně je upřesněno jako pomocné kritérium u pracívykonávaných za zvláštních světelných podmínek, kdy jde o pracovní postup, který vyžaduje zvláštní druh osvětlení z důvodu technického požadavku jako například u zpracování fotografického materiálu nebo jde o práce vykonávané jen při umělém nebo sdruženém osvětlení, kde součástí práce je rovněž rozlišování barev, odstínů nebo detailů.

 Do třetí kategorie se zařazuje práce vykonávaná po dobu delší než 4 hodiny za směnu:

-       při níž je osoba zároveň souběžně exponována alespoň dvěma faktorům uvedeným v kategorii druhé,

-       spojená s technicky neodstranitelným oslňováním (zůstává nezměněno), nebo

-       kterou lze vykonávat jen pomocí zvětšovacího přístroje (dříve práce, při které je nezbytné používání zvětšovacích přístrojů).

 Původní text upravoval, že do kategorie třetí se zařazuje trvalá práce „při které je nezbytné používání zvětšovacích přístrojů.“Z tohoto textu ovšem nevyplývalo, že může jít o práci, kde se zvětšovací přístroj jako pomůcka použije pouze 1x za 4 hodiny (trvalá práce) nebo také 2x za celou směnu, což z pohledu míry rizika na zdraví pak není účelné klasifikovat jako riziko. U práce se zvětšovacími přístroji se proto doplňuje, že mimo to, že musí jít o práci vykonávanou nejméně 4 hodiny za směnu, musí jít také o práci, kterou nelze vykonávat jinak, než pomocí těchto přístrojů, například práce hodinářů.

 Příloha č. 1 - bod 12. Práce s biologickými činiteli a bod 13. Práce ve zvýšeném tlaku vzduchu

 Zůstávají beze změny.

 Příloha č. 2

 V tabulce č. 1 označené Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a v tabulce č. 2 označené Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů v moči dochází k doplnění některých nových látek a jejich metabolitů, které lze prostřednictvím biologických expozičních testů sledovat.

 V přechodném ustanovení se upřesňuje, že pro hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci s jednotlivými rozhodujícími faktory pracovních podmínek, u kterých nebylo ukončeno zařazení do kategorie podle zákona č. 258/2000 Sb. přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí kritéria a limity pro zařazování prací do kategorií uvedené ve vyhlášce č. 432/2003 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky (zařazení práce se dokončí již podle nových kritérií).

 

Článek převzat z Měsíčníku Bezpečnost a hygiena práce.

zdroj: http://www.cmkos.cz/