Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kratší pracovní doba a zkrácená pracovní doba

16. 2. 2016

 

 

Účelem tohoto článku je ve stručnosti vysvětlit rozdíl mezi kratší pracovní dobou a zkrácenou pracovní dobou. V praxi se tyto pojmy „kratší pracovní doba“ a „zkrácená pracovní doba“ často zaměňují nebo jsou považovány za jedno a totéž.

 

I. Kratší pracovní doba

 

Kratší pracovní dobu lze sjednat pouze v individuální smlouvě, v naprosté většině případů se bude jednat o pracovní smlouvu, mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nelze ji tedy sjednat ani v kolektivní smlouvě ani stanovit ve vnitřním předpisu. Nejlépe se tento pojem vysvětlí na příkladu:

 

Zaměstnankyně má malé dítě a z důvodu péče o něj požádá zaměstnavatele o sjednání kratší pracovní doby např. 30 hodin týdně. Stanovená týdenní pracovní doba u ní činí 40 hod. týdně (je to stanoveno § 79 zák. práce).

Zaměstnavatel její žádosti vyhoví a v pracovní smlouvě je sjednána kratší pracovní doba v trvání 30 hodin týdně (6 hodin denně).

 

Výše mzdy (platu) a kratší pracovní doba

 

Sjednání kratší pracovní doby má bohužel dopad na výši mzdy, protože v tomto případě dojde ke snížení výše mzdy. Pokud je odměňována tzv. měsíční mzdou, je nutné výši této měsíční mzdy, která byla stanovena na 40 hodin týdně, úměrně snížit.

Příklad: Výše měsíční mzdy při stanovené pracovní době 40 hodin týdně činí 20 000 Kč. Výše měsíční mzdy při sjednání kratší pracovní doby v trvání 30 hod. týdně činí 15 000 Kč. (Výpočet: 20 000 : 40 x 30 = 15 000)

Jestliže má tzv. hodinovou mzdu, tak je logické, že bude mít rovněž nižší mzdu, protože odpracuje 30 hodin, a nikoliv 40 hodin.

 

Práce přesčas a kratší pracovní doba

 

Z definice práce přesčas (§ 78 odst. 1 písm. i) zák. práce) vyplývá, že se musí jednat o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Z toho vyplývá, že v našem případě by prací přesčas byla až 41. hodina, a nikoliv 31. hodina. Zde bude vhodné uvést, že této zaměstnankyni zaměstnavatel nemůže práci přesčas nařídit. Pokud by pracovala nad 30 hodin do 40 hodin, což samozřejmě může, zaměstnavatel by jí tyto hodiny zaplatil, ovšem bez příplatku za práci přesčas. Jestliže by pracovala nad 40 hodin, 41. a další hodina by jí byla zaplacena již s příplatkem za práci přesčas.

 

Dovolená a tzv. celodenní překážky v práci a kratší pracovní doba

 

Sjednání kratší pracovní doby bude mít samozřejmě vliv i na dovolenou a tzv. celodenní překážky v práci, např. účast na pohřbu, dočasnou pracovní neschopnost. Náhradu mzdy zde samozřejmě obdrží za 6 hodin.

V závěru je nutné dodat, že i v případě kratší pracovní doby se jedná o pracovní poměr, na který se vztahují další ustanovení zákoníku práce, například rozvázání pracovního poměru, v plném rozsahu jako v případě pracovního poměru uzavřeného na stanovenou týdenní pracovní dobu, na tzv. plný úvazek.

 


II. Zkrácená stanovená týdenní pracovní doba

 

Zkrácenou týdenní pracovní dobu naopak nelze sjednat v individuální smlouvě, např. v pracovní smlouvě. Lze ji sjednat pouze v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu. Nelze sjednat nebo stanovit u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 zák. práce. Jedná se o zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům poskytují plat, kteří tzv. neprovozují podnikatelskou činnost.

Nejlépe se tento pojem vysvětlí opět na příkladu:

V kolektivní smlouvě je sjednáno, že všem zaměstnancům se stanovená týdenní pracovní doba zkracuje na 37,5 hod. týdně.

 

Výše mzdy a zkrácená pracovní doba

 

Sjednání zkrácené pracovní doby nesmí mít dopad na výši mzdy, v tomto případě nesmí dojít ke snížení výše mzdy. Pokud je zaměstnanec odměňován tzv. měsíční mzdou, má stejnou výši mzdy i při zkrácení pracovní doby. Jestliže má tzv. hodinovou mzdu, tak je logické, že bude nutné ji – tuto hodinovou mzdu upravit – zvýšit. Pokud by se tak nestalo, byl by poškozen, protože odpracuje méně hodin.

Příklad: Zaměstnanec má stanovenou 40hodinovou týdenní pracovní dobu, výše jeho mzdy činí 87,20 Kč/hod. V kolektivní smlouvě je sjednána zkrácená pracovní doba na 37,5 hod. týdně. Zaměstnavatel musí jeho hodinovou mzdu upravit – zvýšit na 93,10 Kč/hod. (Výpočet: 40 : 37,5 x 87,20 = 93,10 Kč)

 

Práce přesčas a zkrácená týdenní pracovní doba

 

Jak je výše uvedeno, z definice práce přesčas, která je uvedena v § 78 odst. 1 písm. i) zák. práce, vyplývá, že se musí jednat o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Na rozdíl od kratší pracovní doby se zde jedná o zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu, prací přesčas zde je proto práce nad tuto zkrácenou pracovní dobu. Z toho vyplývá, že v našem případě prací přesčas bude již práce nad 37,5 hod. týdně.

 

 

 

 

 

autor: JUDr. Jaromír Zrutský
zdroj: OS UNIOS
zveřejněno se souhlasem autora