Jdi na obsah Jdi na menu
 


Oceláři jednali s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem

1. 2. 2016

 

 

Čínský dumping ohrožuje české ocelářství
Zástupci odborů z velkých ocelářských společností Moravskoslezského kraje, v čele s předsedou Odborového svazu KOVO Jaroslavem Součkem a místopředsedou svazu Liborem Dvořákem, se dnes setkali s ministrem průmyslu a obchodu ČR Janem Mládkem.


„Jednou z hlavních příčin jednání je skutečnost, že Evropská Unie se stejně jako další členové Světové obchodní organizace (WTO) musí rozhodnout, zda na konci roku 2016 udělí Číně status tržní ekonomiky. Čína však stále čelí kritice z mnoha stran, že nesplňuje podmínky pro udělení statusu a její ceny jsou dumpingové, v mnoha přídech podporované státem,“ řekl nám J. Souček.
Studie analytického střediska Economic Policy Institute (EPI) tvrdí, že Evropská unie by přílivem levné čínské produkce mohla přijít až o 1,7 až 3,5 milionu pracovních míst, pokud by se rozhodla Číně status tržní ekonomiky přiznat. V České republice by tento krok mohl ohrozit zhruba 47.000 až 94.000 pracovních míst.


Citlivým odvětvím je české ocelářství. Již nyní mu levná čínská produkce silně konkuruje na zahraničních trzích, i v tuzemsku. Zaměstnanci a firmy cítí značně ohrožení z důvodu možné ztráty konkurenceschopnosti kvůli nerovným podmínkám na trhu.


„Česká vláda bude v každém případě podporovat české ocelářství, aby se zde vyráběla kvalitní ocel a byla zachována pracovní místa,“ řekl po setkání předseda OS KOVO J. Souček. „Pan ministr sdělil, že je přístupný komunikaci o všech třech klíčových oblastech, které jsme navrhli pro další jednání: tedy otázky udělení statusu tržní ekonomiky Číně, příliš tvrdých ekologických limitů jak na úrovní Evropské Unie, tak na úrovni České republiky a třetí je regulace obchodu s emisními povolenkami.“


V týdnu od 8. do 12. února by k řešení problémových oblastí měla být vytvořena pracovní skupina, ve které budou zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, Odborového svazu KOVO a zaměstnavatelského svazu Hutnictví železa, kterému bude účast ve skupině nabídnuta.
Jak bylo uvedeno výše, klíčovým problémem domácího ocelářství je i ekologie. Plnění českých a evropských předpisů znamená dodatečné náklady v řádu miliard korun. Bohužel, ne všichni berou tuto oblast stejně vážně: lze například srovnat situaci moravskoslezského regionu, ve kterém je soustředěna většina české hutní výroby, se sousedním Polskem, kde jsou podmínky podstatně „měkčí“ a výrobní náklady tudíž nižší. Kvůli těmto vysokým nákladům čelí český stát i zaměstnanci hrozbám přemístění výroby z ČR jinam.


Oceláři proto očekávají kladný postoj a pomoc české vlády při obraně ocelářství ČR. V opačném případě hrozí zánik či odchod firem z ČR spojený s velkou ztrátou pracovních míst, se sociálními dopady a v konečném důsledku i ztrátami příjmů českého státu.


V Česku funguje několik desítek hutních firem. Patnáct z nich je součástí Odvětvového ocelářského svazu Hutnictví železa a.s., který reprezentuje zhruba 90 procent ocelářského trhu. Zároveň v nich jako zástupci zaměstnanců působí Základní organizace OS KOVO. Počátkem roku 2015 bylo ve dvanácti klíčových společnostech v ČR zaměstnáno zhruba 15 tisíc lidí a cca. 5000 lidí v ostatních menších společnostech. Dále jsou na tyto výroby navázány řádově tisíce pracovních míst u značného počtu dodavatelských společností.


Drtivá většina české hutní produkce je soustředěna v Moravskoslezském kraji, ocelářství ovlivňuje podstatným způsobem celý region. Největšími hutními podniky u nás jsou ArcelorMittal Ostrava a. s. a Třinecké železárny a.s. Třinec. Jejich roční kapacita výroby je okolo 5 milionů tun oceli. Samotné tyto dvě společnosti včetně jejich dceřiných společností mají celkem okolo 15000 zaměstnanců. Kromě tuzemského trhu prodávají výrobky do více než 40 zemí světa. Vyrábí železo a ocel v souladu s veškerou současnou ekologickou legislativou, splňují nejpřísnější emisní limity EU.

 

 

 



autoři: (sta, kor)

zdroj:www.e-sondy.cz