Jdi na obsah Jdi na menu
 


Odborům lidé věří víc než bankám, tisku a církvím

7. 11. 2014

 


Součástí pravidelného šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v září bylo zjišťování, jak občané důvěřují vybraným společenským institucím. Výsledky mj. potvrdily, že důvěra obyvatel ČR v odbory zůstává setrvalá na rozdíl třeba od většiny zdejších médií.


Nejvyšší důvěře se podle výsledků průzkumu těší armáda (70 % důvěřujících : 22 % nedůvěřujících), následuje policie (65 : 34), soudy (61 : 37) a rádia (59 : 35). Důvěra nad nedůvěrou převažuje také u odborů (42 : 37). Televize si o něco polepšily (51 : 45). V případě bank jsou podíly důvěřující a nedůvěřujících statisticky vyrovnané (48 : 46). V případě tisku převážil jako před rokem poměr nedůvěřujících (45 : 51). Nejmenší důvěru ze všech zkoumaných institucí má i letos církev – té svou nedůvěru vyjádřily plné dvě třetiny dotázaných (24 : 66).


Armáda a policie a soudy na vrcholu
Vývoj důvěry v armádu, policii a soudy v čase doznává
v dlouhodobé perspektivě značných změn. V aktuálním šetření byl zaznamenán výrazný nárůst důvěry u všech tří: armádě duvěřuje o 11 procentních bodu více lidí než v březnu tohoto roku, soudům o 13 procentních bodu více a polici
dokonce o 15 procentních bodu více. Ve všech případech přitom podíl důvěřujících dosáhl historického maxima od počátku srovnatelných výzkumu v roce 1993.


Ženy více důvěřují institucím než muži
Podrobnější analýza ukazuje, že větší důvěru k většině sledovaných institucí mají ženy než muži. Pokud jde takříkajíc o generační rozdílnosti, je možno konstatovat, že mladí lidé ve věku 15 až 19 let častěji důvěřují soudům, tisku, rozhlasu, televizi, bankám a internetu, zatímco lidé ve věku 45 až 59 let častěji důvěřují odborům. Dotázaní ve veku od 20 do 29 let mají výrazně vyšší důvěru k internetu. Lidé se základním vzděláním (bez studentů) méně důvěřují soudům, neziskovým organizacím a internetu. Naopak vyšší důvěru v internet mají absolventi středních škol s maturitou. Se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně se zvyšuje důvěra ve vztahu k soudům, policii, armádě, církvím, bankám, neziskovým organizacím a internetu.


Z hlediska sebezařazení na škále levice-pravice lidé hlásící se k levici více důvěřují odborům, ti kdo se naopak řadí na pravici, mají větší důvěru k neziskovým organizacím, bankám, internetu a v menší míře i k tisku.


Ve všech případech vyšší důvěru jednotlivým institucím vyjadřovali také dotázaní, kteří důvěřují současné vládě. Důvěra k soudům, policii, armádě, neziskovým organizacím, bankám a internetu pozitivně koreluje se spokojeností
s osobním životem.


Po výrazném propadu důvěry občanů k církvím, ke kterému došlo v druhé polovině roku 2012, následoval mírný nárůst podílu důvěřujících, který však v aktuálním šetření již nepokračoval. Církve tak nadále zůstávají vnímány hůře, než byly v období před propadem souvisejícím patrně s církevními restitucemi.


Důvěra v média stále neroste
V případě médií byl v posledních letech zaznamenáván poměrně výrazný postupný pokles důvěry, který se ale v letošním roce zastavil a naopak důvěra k médiím zaznamenala určitý vzestup. Oproti poslednímu šetření vzrostl podíl důvěřujících televizi (o 5 procentních bodů) a rádiu (o 4 procentní body, od září 2013 jde o zvýšení o 6 procentních bodů), v případě tisku lze vidět významný vzestup důvěry oproti loňskému září (o 7 procentních bodu). Přesto se důvěra ke všem typům médií pohybuje poměrně hluboko pod svými maximy zaznamenanými v minulém desetiletí.


Proč se odbory těší vyšší důvěře?
U odborů nebyla od posledního šetření zaznamenána žádná statisticky významná změna, důvěra českých občanů k odborům se tak stále drží nad hranicí 40 %, což platí pro všechna šetření od 2. poloviny roku 2010. Před tím se důvěra odborům od 90. let 20. století pohybovala na nižší úrovni, zpravidla výrazně pod 40 % a někdy dokonce mírně pod 30 %.


Podle sociologů, které Sondy Revue oslovily, je to dáno tím, že odbory byly nejvýznamnější silou, která upozorňovala na nedostatky a často protestovala proti Nečasově vládě. Faktorem ovlivňujícím respondenty zaměstnance může být i skutečnost, že ve firmách, kde odbory kolektivně vyjednávají, jsou příjmy zaměstnanců vyšší.

 

obrazek3_th.png

 

 

 

 

 

autor: (red)

zdroj, foto : www.e-sondy.cz