Jdi na obsah Jdi na menu
 


Opětovná pracovní neschopnost po pracovním úrazu a jednání s pojišťovnou

24. 2. 2016

 

 

Náš pracovník utrpěl úraz krční páteře. Po několikaměsíčním léčení a rehabilitaci byl uznán práce schopným a nastoupil do zaměstnání. Nyní po měsíci pracovní činnosti se patrně zranění obnovilo a opět zůstal na neschopence. Jak postupovat při jednání s pojišťovnou?

 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

 

Zde je rozhodující, zda poškozenému po skončení první pracovní neschopnosti z titulu pracovního úrazu vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 271a zákoníku práce (ZP), či nevznikl. To souvisí s tím, byl-li dotyčný převeden na méně placenou práci nebo zdali nebyl převeden. Z vašeho dotazu nic o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nevyplývá, proto předpokládám, že dotyčný po skončení první pracovní neschopnosti nastoupil zpět na své původní pracoviště a že mu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nevznikl.

 

V tom případě je pak třeba postupovat podle § 271 odst. 2 ZP, z kterého vyplývá, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V tom případě bude pravděpodobně Kooperativa, a.s., vyžadovat potvrzení od lékaře, že tato pracovní neschopnost vznikla v návaznosti na pracovní úraz, tedy že je zde přímá příčinná souvislost mezi původním úrazem a nynější pracovní neschopností.

 

Jediný zásadní rozdíl při výpočtu této náhrady je v tom, že průměrným výdělkem před vznikem této škody je průměrný výdělek rozhodný pro zaměstnance v okamžiku nástupu na tuto druhou pracovní neschopnost, ne tedy průměrný výdělek, z kterého se počítala náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti při první pracovní neschopnosti. Každá pracovní neschopnost je samostatná škoda a každá škoda má svůj okamžik vzniku a k tomu okamžiku vzniku musíme stanovit rozhodný průměrný výdělek.

 

I v tomto případě se stanoví průměrný výdělek klasicky jako v ostatních případech náhrady škody z titulu pracovních úrazů – porovnáním průměrného výdělku rozhodného pro pracovněprávní účely (z předchozího kalendářního čtvrtletí) a průměrného výdělku předchozího kalendářního roku. To je ovšem záležitost pro mzdovou účetní, která Vám připraví podklady pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, protože u zaměstnance, který pracoval pouze měsíc, asi bude muset konstruovat pravděpodobný výdělek.

 

 

 

 

ZDROJ: BOZPINFO
AUTOR: DANDOVÁ EVA