Jdi na obsah Jdi na menu
 


Polské hornictví na sudu s prachem

12. 2. 2015

 

 

Počátkem letošního roku vypukla v polském černouhelném těžebním průmyslu vlna stávek přerůstajících do násilných střetů s policií. Obor se totiž dlouhodobě zmítá v hluboké krizi.Situace ve dvou ze čtyř velkých, státem kontrolovaných těžebních společností sdružujících 30 dolů a zaměstnávajících přes 100.000 lidí se, vyhrotila natolik, že připomíná sud se střelným prachem, který může každou chvíli vybuchnout, napsalo Právo.

 

Obavy z toho má nejen vláda premiérky Ewy Kopaczové, ale i havíři a jejich rodiny. Příčin krize je víc. Za tu stěžejní však odborníci považují neefektivní, drahou těžbu způsobenou ustavičným odkládáním systémových řešení. Více než 400.000 zaměstnanců přitom ještě v roce 1989 vytěžilo takřka 180 miliónů tun „černého zlata“. Od té doby však počet zaměstnanců poklesl na čtvrtinu, efektivita jejich práce zůstala stejně nízká – a sociální vymoženosti stejně velkorysé.

 

Téměř 106.000 zaměstnanců, z nichž 80 procent pracuje pod zemí, loni vytěžilo 52 miliónů tun uhlí. Zatímco náklady činily 15,4 miliardy zlotých (asi 102 miliard Kč), zisky při nynějších cenách nanejvýš 13,6 miliardy zlotých (90 miliard Kč), uvedl polský server Pravapolityka. Podíl na roční ztrátě ve výši 12 miliard se však liší. V některých dolech, například v Brzeszczu u Osvětimi na každé vytěžené tuně firma prodělávala v přepočtu 1600 korun.

 

Na skládkách u dolů stojí podle portálu Interiabiznus.pl tuna asi 600 zlotých (asi 4000 Kč), zatímco v uhelných skladech, jichž je v zemi přes 10.000, chtějí 5500 korun. Černé uhlí z Ruska, jehož tuna je o 2000 korun levnější, se prodává jak houska na krámě. Proto se na haldách vrší přibližně 15 miliónů tun neprodaného drahého polského „černého zlata“.

 

Dovoz z Ruska přitom roste, nyní dosáhl kolem sedmi miliónů tun. Polští horníci ze Slezska se loni na podzim sice pokusili několikrát zablokovat překladiště na východní hranici, avšak z dlouhodobého hlediska šlo o neúspěšné akce.

 

Bývalý šéf polského Báňského úřadu Janusz Steinhoff naznačil, že bez uzavření nerentabilních dolů, propuštění nadbytečných pracovníků i omezení přebujelých privilegií horníků žádná vláda neodvrátí nekontrolovatelnou katastrofu, k níž jinak dojde. Pokud vláda premiérky Kopaczové nesebere odvahu provést radikální řezy, tak se jejich zaměstnanci už záhy mohou ocitnout v situaci, že jim nebude mít kdo vyplatit nejen množství neuvěřitelných příplatků a prémií, ale ani základní plat.

 

„Problém však spočívá v tom, že jakmile se tak vláda rozhodne, odboráři bleskově zorganizují protestní akce a stávky. Oni totiž přímo zbožňují slabého státního vlastníka. Ten jim ustoupí, když si dupnou – a to bohužel na úkor celé společnosti,“ prohlásil tvůrce polské hospodářské reformy Leszek Balcerowicz.

 

 

 

 

 

 

 

 

autor: Jaroslav Průcha

zdroj: http://iuhli.cz