Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pracovnělékařské služby od 1. listopadu 2017

12. 1. 2018

 

 

1. listopadu 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 373/2001 Sb. o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. V tomto článku chceme upozornit na některé důležité změny týkající se pracovnělékařských prohlídek a posudků, ať již pozitivní či negativní.

 

 

Výpis ze zdravotnické dokumentace

Novela nově upravuje postup při vydávání posudku o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu (dále jen „posudek“) v případech, kdy žadatel nemá registrujícího poskytovatele (dále jen „vlastní praktický lékař“). V takovém případě nelze získat výpis z jeho zdravotnické dokumentace. Zákon stanoví, že tato skutečnost se zapíše do dokumentace vedené posuzujícím lékařem, například poskytovatelem pracovnělékařských služeb (dále jen „závodní lékař“), a tento záznam podepíše lékař a žadatel. Žadatel, který dosud nemněl vlastního praktického lékaře, tedy již nebude muset žádného shánět jen proto, aby se u něj zaregistroval a nechal si vystavit výpis.

 

Nově se umožňuje nahradit výpis ze zdravotnické dokumentace od vlastního praktického lékaře pouze potvrzením tohoto lékaře, že u žadatele nedošlo ke změně zdravotního stavu. To by mělo přinést urychlení procesu, protože vystavení potvrzení je méně náročné než vyhotovení výpisu z dokumentace. Předpokládáme též, že vystavení potvrzení bude zpoplatněno nižší částkou než vyhotovení výpisu a přinese tedy úsporu zaměstnavateli.

 

V praxi mohou nastat i další situace, kdy není nezbytné vyžadovat výpis ze zdravotnické dokumentace (popřípadě potvrzení o nezměněném zdravotním stavu). Tyto důvody budou stanoveny v prováděcí vyhlášce.

 

 

Lhůty pro výpis ze zdravotnické dokumentace

Novelou se zavádí lhůta pro vypracování výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené u vlastního praktického lékaře, a to 10 pracovních dnů.

Výpis lze uplatnit až do 90 dnů od jeho vydání.

 

 

Lhůta pro vydání posudku o nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání

Novela prodlužuje lhůtu pro vydání posudku o nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání (dále jen „NzP“) ze 30 na 45 pracovních dnů. K tomuto prodloužení došlo i přes náš zásadní nesouhlas v připomínkovém řízení.

 

 

Obsah posudků

Novela upravila znění výroků posudků tak, aby odpovídaly dikci zákoníku práce pro účely přeřazení zaměstnance na jinou práci a skončení pracovního poměru.

 

Nově se stanoví, že mezi lékařské posudky patří též posudky, kterými se určuje, zda je důvodem neschopnosti zaměstnance vykonávat dále dosavadní práci pracovní úraz (dále jen „PÚ“), NzP nebo obecné onemocnění. Lhůta pro vydání takového posudku je 45 pracovních dnů. Obáváme se, že novela takto značně prodloužila celý proces, protože dosud zaměstnanec obdržel dva posudky – nejprve od závodního lékaře ten, který posoudil jeho způsobilost k práci, a poté popřípadě posudek o ne/uznání NzP. V případě uznání NzP předložil zaměstnanec posudek zaměstnavateli, který na jeho základě konal další kroky.

 

Nyní budou muset zaměstnanec i zaměstnavatel vyčkat na vydání třetího posudku, jehož obsahem bude ne/uznání příčinné souvislosti mezi dlouhodobým pozbytím způsobilosti k výkonu dosavadní práce (stanoveným prvním posudkem) a NzP (uznanou druhým posudkem). Pokud jde o PÚ, tam dosud příčinnou souvislost posuzoval zaměstnavatel sám.

 

Celý proces se dále může prodloužit tím, že lhůty neběží, dokud nejsou k dispozici všechny potřebné podklady. Právní úprava sice nebrání tomu, aby v případě, kdy je to účelné a možné s ohledem na dostatek podkladů, byl vydán jeden posudek, který současně stanoví jak dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci, tak i jeho důvod, ale obáváme se, že v praxi budou častější případy první, kdy zaměstnanec i zaměstnavatel budou muset čekat na vydání tří posudků, čímž se značně prodlouží období nejistoty pro oba.

 

Překlenutí tohoto období měla jednoznačně vyřešit novela zákoníku práce. Tu však parlament nestihl projednat, tudíž nebude. Problém „Co si má zaměstnavatel počít se zaměstnancem, který nemůže dle posudku dále vykonávat dosavadní práci, ale dosud probíhá řízení o vydání dalších posudků?“ zůstává nedořešen a novela tohoto zákona ho ještě prohloubila.

 

Definice pojmu „dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci“

Za pozitivní změnu považujeme doplnění zákona o definici tohoto pojmu s výslovným popisem tohoto stavu a stanovením, že jde o stav, který trvá déle než 180 dní (nebo lze předpokládat, že bude trvat déle než 180 dní).

 

 

Vzdání se práva na přezkum posudku

Novela zavedla možnost vzdát se práva na přezkoumání posudku, tedy nevyužití opravného prostředku. Účinnost takového posudku pak nastává v pracovní den, který následuje po dni, kdy se práva na přezkum vzdala poslední oprávněná osoba (zaměstnanec, zaměstnavatel). Takový postup bude využíván zejména v případech, kdy bude posudkem uznána způsobilost k práci uchazeče o zaměstnání a nebude nutné čekat na (marné) uplynutí lhůty pro podání návrhu na přezkum. Tato změna je tedy pozitivní.

 

 

Prodloužení lhůty na předání spisu při přezkumu posudku

Byla bohužel přijata i úprava, která řízení proti dosavadnímu stavu prodlužuje. U návrhu na přezkum posudku, kterému sám nevyhoví ten, kdo jej vydal, se prodlužuje lhůta na předání spisu správního orgánu, který bude o přezkumu rozhodovat, ze 30 na 45 pracovních dnů. To se týká posudků o nemoci z povolání. Stejná 45denní lhůta pro předání spisu je i u posudku, který dává do příčinné souvislosti nezpůsobilost k práci a PÚ nebo NzP.

 

V případě nutnosti došetřit zdravotní stav, nebo ověřit podmínky vzniku nemoci z povolání lze tuto lhůtu ještě prodloužit o dalších 30 pracovních dnů. Nelze vyloučit, že v některých případech se tak zaměstnanec dočká konečného a závazného posudku až po několika měsících! Ministerstvo zdravotnictví touto úpravou vyšlo vstříc požadavkům lékařů, ale v neprospěch zaměstnanců i zaměstnavatelů.

 

 

Následné prohlídky

Byla stanovena nová povinnost, aby závodní lékař při výstupní prohlídce po skončení práce v riziku informoval zaměstnance o tom, zda a jaký má nárok na následné prohlídky a kdo je provádí. Informaci o zdravotním stavu (při výstupní prohlídce se nevydává posudek, „pouze“ se posuzuje zdravotní stav) je závodní lékař povinen předat zaměstnanci a jeho praktickému lékaři. Docházení na následné prohlídky hrazené z veřejného pojištění si však již bude muset zaměstnanec zabezpečovat sám, žádná upozornění ani výzvy dostávat nebude.

 

 

Prováděcí vyhláška

Prováděcí vyhláška k zákonu prošla připomínkovým řízením, její uveřejnění ve Sbírce zákonů se předpokládá v polovině prosince. Účinnost bude mít dnem vyhlášení. O zásadních změnách, které přinese, budeme opět informovat.

 

 

 

 

 

Zpracovali: Mgr. Markéta Marinková a JUDr. Antonín Těšík, právníci OS PHGN