Jdi na obsah Jdi na menu
 


Problém neregistrovaných sociálních služeb začalo řešit ministerstvo

11. 3. 2015

 

 

V posledních letech se v České republice rozmohlo podnikání „se stářím“. Vznikají domovy pro seniory s nabídkou nejrůznějších sociálních služeb, přičemž nesplňují technické ani personální standardy, jež vyžaduje současná legislativa. Staří lidé a zdravotně postižení žijí v těchto zařízeních v nedůstojných podmínkách bez slibované péče a státní příspěvky na péči jsou v rámci této „služby“ často zneužívány. MPSV se snaží činit taková opatření, aby ke zneužívání sociálních služeb docházelo co nejméně, mimo jiné chystá novelu zákona o sociálních službách.


„Komplexní řešení této problematiky připravujeme v novele zákona o sociálních službách, která by měla začít platit od 1. ledna 2017,“ uvedl ředitel odboru sociálních služeb David Pospíšil. MPSV již v roce 2014 vydalo metodický pokyn, jak proti neregistrovaným poskytovatelům sociální péče postupovat, který je určen krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy. Současně zveřejnilo informaci pro správný postup při žádosti o sociální služby, aby varovalo občany před podvodnými poskytovateli.


Novela zákona o sociálních službách přinese úpravu registračních podmínek pro poskytovatele. Budou se podrobněji věnovat materiálně-technickým standardům a personálnímu zajištění služeb. Diskuse zejména u pobytových služeb se zaměřuje na prostory určené klientům, tedy na pokoje uživatelů a jejich vybavení, místnosti na společné setkávání či aktivizační místnosti. Technické prostory, například kuchyň a prádelna, jsou upraveny již jinými normami. Bude také nutné stanovit minimální standard pro odborný personál, zejména profesí sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách.


Podle údajů krajských úřadů z března 2015 funguje v Česku 72 neregistrovaných poskytovatelů sociálních služeb, což je asi 7 % z celkového počtu řádných poskytovatelů s druhem péče – domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. S dvaceti z nich bylo zahájeno správní řízení. Současná legislativa však krajským úřadům ani MPSV nedovoluje takové zařízení uzavřít. Lze je však za porušení zákona o sociálních službách postihnout pokutou. „Aby se zvýšil tlak na tato zařízení, tak v loňském roce vzrostla pokuta za poskytování sociálních služeb bez oprávnění z 250 tisíc na jeden milion korun,“ dodal Pospíšil.


Neregistrovaní poskytovatelé sociálních služeb se orientují spíše na skupiny s nižšími příjmy. Rozhodně však neplatí, že by pro tuto příjmovou skupinu byla registrovaná zařízení finančně nedostupná. Uživatelé sociálních služeb v domovech pro seniory, se zvláštním režimem nebo domovech pro osoby se zdravotním postižením si hradí tyto pobytové služby pouze do výše svého příjmu, přičemž jim musí zůstat minimálně 15 % jejich příjmů jako kapesné. Na podporu registrovaných sociálních služeb je formou dotace ze státního rozpočtu v letošním roce určeno cca 7,7 miliard korun.


Je také důležité, aby lidé, kteří se o tyto služby zaujímají, obdrželi informace o všech existujících možnostech pomoci v rámci stávajícího systému. Tito lidé mají často nárok na dávky z nepojistného sociálního systému, ale o tom neví. A co je důležité, registrovaní poskytovatelé mohou odmítnout poskytnutí sociální služby pouze ze zákonem stanovených důvodů. Občané, kteří potřebují pobytovou sociální službu, by především měli zkontaktovat místně příslušný krajský úřad, který disponuje všemi potřebnými informacemi.

 

 

 

 

 

 

autor: (hab)

zdroj:www.e-sondy.cz