Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stanovisko ČMKOS k návrhu věcného záměru zákona upravujícího zvyšování důchodového věku.....

21. 8. 2015

 

 

Legislativní rada Českomoravské konfederace odborových svazů projednala na své schůzi dne 11. 8. 2015 návrh věcného záměru zákona upravujícího zvyšování důchodového věku při dosažení 65 let a implementaci mechanismu pravidelné revize stanovení důchodového věku. Stanovisko bylo zasláno na MPSV.

 

S T A N O V I S K O
Českomoravské konfederace odborových svazů
 
 
k návrhu věcného záměru zákona upravujícího zvyšování důchodového věku při dosažení 65 let a implementaci mechanismu pravidelné revize stanovení důchodového věku
 
I.
Českomoravská konfederace odborových svazů s předloženým návrhem věcného záměru zákona upravujícího zvyšování důchodového věku při dosažení 65 let a implementaci mechanismu pravidelné revize stanovení důchodového věku souhlasí.
 
II.
ČMKOS při této příležitosti znovu zdůrazňuje, že mnoho zaměstnanců, kteří se dnes nacházejí ve věku blízkém důchodovému, je vystaveno ve vysoké míře riziku dlouhodobé nezaměstnanosti, které jejich šance na další pracovní uplatnění a na důstojný život ve stáří v podmínkách nijak neohraničeného postupného zvyšování důchodového věku podstatně snižuje.
Dlouhodobá nezaměstnanost ve věku blízkém důchodovému věku ve spojení s přísným „trestáním“ za vynucený předčasný odchod do důchodu zavedeným vládou Petra Nečase, znehodnocuje nespravedlivě celoživotní důchodové nároky lidí na konci mnohaleté pracovní kariéry, často vyplněné náročnou a rizikovou prací, která sama o sobě přináší pro život ve stáří řadu omezení a potřeb na zvýšené čerpání sociálních a zdravotních služeb.
 
Otázka spravedlivého přístupu k zaměstnancům, kteří po velmi dlouhou dobu, popř. po celou svoji pracovní kariéru pracující v namáhavých, rizikových a zdravotně obtížných pracovních podmínkách, které jim v průběžném důchodovém pojištění, zejména v souvislosti s postupným prodlužováním důchodového věku a hrozivě narůstající nezaměstnaností osob v předdůchodovém věku, neumožňují dosáhnout srovnatelných důchodů s ostatními zaměstnanci, popř. pobírat srovnatelné důchody po stejnou dobu, je jedním z klíčových sociálních problémů českého důchodového systému.
 
ČMKOS požaduje, aby k řešení uvedeného problému stát vytvořil odpovídající právní rámec, a to jak v rámci
 
-       průběžného důchodového pojištění zrušením pojistně matematické sankce při předčasném odchodu uvedených zaměstnanců do důchodu,
-       tak v rámci doplňkového penzijního spoření vytvořením podmínek pro financování tzv. předdůchodů z prostředků zaměstnavatelů formou povinných příspěvků uvedeným zaměstnancům.
 
Vláda národního porozumění, která v roce 1990 stanovila moratorium na rozšiřování příslušných seznamů zaměstnání, podle kterých se zařazování do I. a II. pracovní kategorie provádělo a poté v roce 1992 prosadila zrušení zařazování zaměstnání do preferovaných pracovních kategorií, přislíbila jeho nahrazení tržním řešením v podobě sjednaných zvláštních plánů v rámci zaměstnaneckého penzijního připojištění. Ke zrušení tohoto právního institutu (s přechodným zachováním některých nároků) však došlo bez přijetí jiných adekvátních opatření pro zajištění kompenzačních důchodových nároků zaměstnanců pracujících po dlouhou dobu ve zdraví škodlivých pracovních podmínkách kteroukoliv z pozdějších vlád a tento stav trvá až do současnosti.
 
K nejobtížnějším a nejrizikovějším povoláním patří hornické práce vykonávané v podzemí v hlubinných dolech, v němž dochází trvale k výrazně vyššímu počtu závažných nemocí z povolání, popř. kde jsou zaměstnanci i po relativně velmi krátké odpracované době zaměstnání vystaveni ohrožení nemocí z povolání, a kde dochází i k mimořádně vysokým počtům pracovních úrazů. To vede k prokazatelně kratším dobám dožití horníků uvolněných z pracovišť v podzemí hlubinných dolů ze zdravotních důvodů, což si vyžádalo řadu preventivních opatření včetně zavedení tzv. nejvyšší přípustné expozice (NPE). Proto ČMKOS podporuje návrhy připravované vládou ke snížení důchodového věku horníků prosazované Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. 
 
Mimořádně namáhavé práce v prostředí, které výrazně snižují jak pravděpodobnost dožití vyššího věku, tak šanci na pracovní uplatnění po 55 roce věku, se vyskytují i v kovoprůmyslu, stavebnictví, chemickém průmyslu, sklářství, dopravě ad. odvětvích. Bezvýchodná situace řady zaměstnanců vykonávajících uvedená povolání je provázena opakovanou či dlouhodobou nezaměstnaností v předdůchodovém věku a následným znehodnocením celoživotních důchodových nároků. S postupným prodlužováním důchodového věku v průběžném důchodovém pojištění se jejich situace stává kritickou a sociálně nespravedlivou.
 
ČMKOS upozorňuje, že ani navrhované zastropování důchodového věku na 65 tento problém neřeší a požaduje proto, aby toto opatření bylo provázeno opatřeními, která budou reagovat na specifickou situaci zaměstnanců, kteří dlouhodobě pracují ve fyzicky náročných pracovních podmínkách a v profesích, jejichž výkon zanechává trvalé následky na zdraví. Je zcela mimo všech pochybností, že tito zaměstnanci mají již dnes ze zdravotních důvodů problém setrvat v zaměstnání až do současného důchodového věku.
 
Připomíná v této souvislosti své stanovisko v této věci zaslané vládě Petra Nečase při zavádění časově neomezeného prodlužování důchodového věku, ve kterém požadovala ve vztahu k průběžnému důchodovému pojištění 
 
Zavedení předčasného odchodu do starobního důchodu bez sankce za dřívější přiznání důchodu před dosažením zákonem stanoveného důchodového věku v průběžném důchodovém pojištění pro zaměstnance profesí, jejichž dlouhodobý výkon zanechává trvalé následky na zdraví, jestliže
 
-       pojištěnec dosáhl věku o pět let nižšího než je jeho zákonem stanovený věk pro odchod do starobního důchodu, získal dobu pojištění nejméně 30 let včetně náhradních dob pojištění,
 
-        a vykonával nejméně po dobu 20 let práce zařazené podle zvláštních právních předpisů (§ 103 ZP, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky č. 423/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) do kategorie třetí nebo čtvrté,
 
-        jestliže vykonával zaměstnání v hornictví, které zakládalo za podmínek stanovených právními předpisy účinnými do 31. prosince 1993 (nejméně 15 let zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech nebo nejméně 10 let zaměstnání v uranových dolech nebo při těžbě, průzkumu a zpracování uranové rudy), nárok na starobní důchod ve věku 55 let,
 
-       do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí pojištěnci nejvýše pět let s tím, že při výpočtu tohoto předčasného starobního důchodu se jako doba pojištění započítává i dopočtená doba, kterou je doba ode dne přiznání starobního důchodu do dosažení důchodového věku,
 
-       zaměstnavatel uhradí pojistné na důchodové pojištění za tyto zaměstnance zvýšené o 2 % vyměřovacího základu.
 
Zaměstnavatel bude moci nad osobní rozsah vymezený výše uvedenými právními předpisy zajistit předčasný odchod do starobního důchodu bez sankce za dřívější přiznání důchodu před dosažením zákonem stanoveného důchodového věku za výše uvedených podmínek v průběžném důchodovém pojištění též pro zaměstnance jiných profesí, jejichž dlouhodobý výkon zanechává trvalé následky na zdraví, popřípadě snižuje jejich zaměstnatelnost ve věku blízkém důchodovému věku, pokud
 
-       bude výčet těchto profesí uveden v kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu zaměstnavatele,
 
-       zaměstnavatel uhradí pojistné na důchodové pojištění za tyto zaměstnance zvýšené o 2 % vyměřovacího základu.
 
Tato úprava není návratem k bývalým preferovaným pracovním kategoriím v důchodovém pojištění, ale navazuje na hlediska pro hodnocení pracovních rizik v oblasti pracovněprávních vztahů a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které byly do českého právního řádu začleněny na základě jeho harmonizace s právem Evropské unie a na jejichž základě bude zcela jednoznačně u každého zaměstnance doložit skutečnosti podmiňující nárok na předčasný starobní důchod podle navrhované právní úpravy. Současně dává prostor tržně konformním způsobem v rámci kolektivního vyjednávání okruh profesí rozšířit. Zvýšení pojistného na důchodové pojištění hrazeného zaměstnavatelem bude bránit zneužívání uvedeného opatření.“
 
V oblasti doplňkového penzijního spoření lze pro uvedené zaměstnance zajistit tzv. předdůchod nejefektivněji povinnými příspěvky zaměstnavatelů odváděnými ve prospěch jejich zaměstnanců na dobu až pět let před dosažením důchodového věku zaměstnance ve výši nejméně 2 % vyměřovacího základu pro odvod pojistného na důchodové pojištění zaměstnance.
 
Požadavky ČMKOS na zavedení zvláštních opatření v oblasti důchodových systémů ve prospěch zaměstnanců profesí (horníci, hutníci, slévači, chemici, skláři a další), jejichž dlouhodobý výkon zanechává trvalé následky na zdraví, směřují především k tomu, aby bylo v návaznosti na pokračující zvýšení důchodového věku v základním důchodovém pojištění na 65 let umožněno pro tyto skupiny zaměstnanců zachování možnosti poskytování předčasného starobního důchodu vynucené zdravotními důvody a vyčerpáním, které je důsledkem mimořádně vysoké celoživotní pracovní zátěže zaměstnanců v naší zemi v některých odvětvích.
 
Charakter a důsledky dlouhodobého výkonu práce těchto zaměstnanců již dnes při současném zvýšeném důchodovém věku neumožňují setrvat v zaměstnání až do jeho dosažení, popřípadě ještě déle. Tito zaměstnanci pak pobírají důchody často po podstatně kratší dobu a v nižší výměře, než ostatní pojištěnci.
 
Je zřejmé, že předčasné důchodové nároky by měly být financovány z prostředků zaměstnavatelů, kteří práci těchto zaměstnanců využívají ke svému podnikání, zejména pak v odvětvích hornictví, hutnictví, strojírenství, stavebnictví a chemie, kde těžké pracovní podmínky oproti obecné populaci výrazně zkracují délku života zaměstnanců, kteří zde dlouhodobě za uvedených podmínek pracují, a zkracují i pravděpodobnost dožití postupně stále vyšších důchodových věkových hranic.
 
Tyto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
 
V Praze dne 20. srpna 2015