Jdi na obsah Jdi na menu
 


Století elektřiny: Spotřeba elektřiny v Česku stoupla za sto let 74krát.

13. 7. 2018

 

 

V průměru každý rok o 4,4 procenta stoupala za posledních sto let spotřeba elektřiny v Česku. Zatímco při vzniku republiky v roce 1918 činila hrubá spotřeba na území Čech, Moravy a Slezska celkem 1 TWh, nyní to je téměř 74 TWh. V Česku se tedy spotřebovalo za 100 let existence přes 3 350 TWh elektřiny, což je více než současná roční spotřeba všech zemí Evropské unie. Odhaduje se, že do roku 2050 využití elektřiny vzroste až trojnásobně, a to především v oblasti dopravy, průmyslu a v budovách.

 

Probuzení budíkem na mobilním telefonu, rozsvícení v koupelně, vajíčka připravená na elektrickém sporáku, čaj z varné konvice, topinka z toustovače,v pozadí puštěné rádio nebo televize, cesta tramvají do práce. Nějak takto začíná pracovní den mnoha z nás. Mobilní telefony, osobní počítače, elektronické platební karty, nejrůznější druhy domácích spotřebičů, průmyslové stroje: život bez elektřiny si dnes prakticky neumíme představit.

 

„Elektřina se za sto let existence našeho státu stala doslova motorem ekonomiky, zvláště v tak průmyslové zemi, jakou je Česká republika,“ říká generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš. „A tento trend bude pokračovat. Předpokládá se, že elektřina coby nejušlechtilejší forma energie, která se bude čím dál víc vyrábět z obnovitelných zdrojů, postupně nahradí ostatní formy jako uhlí nebo ropa.“

 

Už za dob první republiky byl energetický průmysl v českých zemích na velice vysoké úrovni. Nově vzniklé Československo bylo celosvětově na devátém místě v průměrné výrobě elektrického proudu na obyvatele, zatímco dnes se pohybuje ve třetí desítce. Celkově se elektrické energie spotřebovalo zhruba 1000 GWh za rok, což by nyní nestačilo ani Karlovarskému kraji, který má nejmenší počet obyvatel v Česku.

 

Elektrický boom tažený zemědělci

 

Elektřina se v době vzniku republiky využívala převážně v průmyslu a zemědělství, zaváděly ji například pily, mlýny, hamry, tkalcovny či sklárny. K domácnostem si razila cestu postupně, často ve formě přebytků prodávaných podniky. Za systematickou elektrizací českých zemí paradoxně nestály rpožadavky průmyslu, který si byl schopen dostatečně levnou energii obstarat sám, ale nároky tehdy dominantního agrárního sektoru. Nedostatek pracovních sil vedl k tomu, že farmáři hledali náhradu lidské práce ve strojích. Začaly tak vznikat malé elektrárny s lokálními distribučními sítěmi.

 

Přístup k elektřině měla v roce 1918 v Čechách na Moravě a ve Slezsku jen zhruba třetina obyvatel, v samotných Čechách to bylo 40 procent. Na Slovensku byly k elektrické síti při vzniku republiky připojeny naproti tomu jen dvě procenta měst a obcí. Domácnost s přístupem k elektřině spotřebovala v roce 1918 v průměru 100 kWh. To by dnes jedné české domácnosti nevystačilo ani na dva týdny.

 

Situace se rychle začala zlepšovat po roce 1919, kdy Národní shromáždění přijalo zákon o všeobecné elektrizaci. Nově vzniklé a vládou podporované energetické společnosti vystavěly až 500 km rozvodných sítí za rok. Přestože se elektrifikace českých zemí výrazně zpomalila během druhé světové války, v roce 1955 bylo již pokrytí kompletní.

 

Elektrický proud se v domácnostech nejprve využíval primárně pro potřeby svícení. Teprve později, v souvislosti s klesající cenou, pomocí něj začali lidé i vařit, topit a využívat jej k pohonu domácích spotřebičů. Bez elektřiny by u nás ani globálně nedošlo k masivnímu rozšíření lednic, praček, žehliček, mixérů, vysavačů a dalších spotřebičů, které ulehčily nejrůznější domácí práce. Elektřina otevřela i nové možnosti komunikace (telegraf, telefon, rádio) a zábavy (audiopřehrávače, televizory, videokamery). Další spotřebiče jako počítače a tiskárny našly uplatnění nejen v domácnosti, ale i v práci.

 

Spotřeba elektřiny na území České republiky od roku 1918 s rozvojem ekonomiky a hospodářským růstem kontinuálně rostla. Dvacátá léta byla ve znamení postupující mechanizace výroby v průmyslu i zemědělství a rozsáhlé investiční výstavby, což se projevovalo i na rostoucím zájmu o elektřinu. K poklesu došlo až v roce 1931 v období Velké hospodářské krize, od roku 1934 však spotřeba opět rostla a do roku 1944 se více než zdvojnásobila. Poválečná obnova hospodářství dodala poptávce po elektřině další impulz a výkon elektráren se v padesátých letech zdvoj až ztrojnásobil. Kontinuální růst pokračoval s tím, jak elektřinu čím dál více využíval nejen průmysl, ale také domácnosti. Jediným – ovšem velmi mírným – obdobím poklesu až do počátku devadesátých let tak byl rok 1979, ovlivněný lednovou energetickou krizí. Mnohem více se projevila změna společenského uspořádání na počátku devadesátých let, kdy úrovně spotřeby roku 1989 bylo dosaženo až v roce 1996.

 

Socialistický systém se však vyznačoval v sektoru nakládání s energiemi velkým plýtváním způsobeným mimo jiné i uměle udržovanou nízkou cenou elektřiny. Pokles spotřeby v devadesátých letech tak byl vyvolán nejen změnou struktury průmyslových firem, ale i racionalizací nakládání s energiemi a zvyšováním energetické efektivity v českém hospodářství. Od počátku tisíciletí spotřeba elektřiny opět rychle stoupala, a to až do začátku takzvané Velké recese v roce 2009. Úrovně roku 2008 jsme tak dosáhli teprve v roce 2016.

 

Budoucnost je elektrická

 

„Bez elektřiny by život v dnešní podobě neexistoval. Ať jde o světlo, zábavu, domácnost i práci. Doma si bez ní nerozsvítí ani mi nepřijde výplata, nezavolám si s kamarádem ani mi nepoteče voda. Každá domácnost dnes vlastní desítky elektrických zařízení zjednodušujících běžný život,“ říká Daniel Beneš. „Při většině činností je význam elektřiny nenahraditelný a prosazuje se i v oblastech, kde by nás to v takové míře dříve nenapadlo. K další masivní elektrifikaci dochází nyní v dopravě, kde nastupují elektromobily, elektrobusy nebo elektrokola.“

 

Podle studie vypracované evropským energetickým sdružením EURELECTRIC se předpokládá, že elektrický proud se bude mnohem více využívat vedle dopravy také v budovách či v průmyslové výrobě. Elektřina v současnosti pohání jen 1 % veškeré dopravy (především železniční), do roku 2050 by tento podíl měl ve středním scénáři studie stoupnout na 43 %. V oblasti bydlení jsou podle EURELECTRIC největší rezervy ve vytápění – elektřinou topí jen jedna z dvanácti budov pro běžné bydlení, pro ohřev vody ji využívá každá desátá. Podle středního scénáře studie má elektrifikace všech budov stoupnout z dnešních 34 na 54 %.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Roman Gazdík, mluvčí ČEZ

zdroj: cez.cz