Jdi na obsah Jdi na menu
 


Strana Zelených odpověděla hornickým odborům

4. 6. 2015

 

 

 

Asi před měsícem jsme požádali stranu Zelených, aby nám odpověděla na několik otázek. Strana Zelených totiž odstartovala 23. 4. 2015 kampaň za zachování územních limitů těžby. Zároveň jsme požádali místopředsedu OS PHGN Jaromíra Frantu o reakci na odpovědi strany Zelených. Komentáře Jaromíra Franty jsou v textu v textu označeny červeně.

 

 

1. Z jakého důvodu jste proti prolomení limitů?

Nerozšiřování těžby je jen naprostým minimem a prvním krokem k tolik potřebnému rozvoji Ústeckého kraje. Uvědomujeme si celkovou neutěšenost situace, před kterou stojí obyvatelé kraje, a právě proto chceme hledat taková řešení, která by pomohla k její nápravě. Nechceme prodlužování desetiletí letargie, která severní Čechy proměnila v jedno z nejnehostinnějších míst pro život - ať už jde o životní podmínky jako takové či zaměstnání. Naším cílem není bourání dalších domovů a obcí, ale obnova kraje tak, aby v něm jeho obyvatelé mohli spokojeně žít a slušně pracovat.

 

Krušné hory byli v roce 2013 prohlášeni za nejzdravější pohoří v ČR
I horníci chtějí spokojeně žít a pracovat, zatím jsme bohužel ani od politiků a ani od zelených neslyšeli reálný způsob jak toho dosáhnout v případě ukončení těžby
.

 

Těžařské společnosti navíc v minulosti státu odváděly pouhých 1,5 % ze svých výnosů, A i tento nízký poplatek bylo snadné manipulovat a snížit. Vláda nyní plánuje poplatek zvýšit, jenže pod tlakem uhelné loby pouze na dvojnásobek, přestože zákon ho umožňuje zvýšit až na 10%. Takže zatímco stát dostává z těžby pouze stamiliony, vlastníci Severní energetické si na dividendách rozdělují ročně miliardy.
Snaha o prolomení těžebních limitů je proto vzhledem k těmto faktům spíše bojem za čistě soukromý a nikoli veřejný zájem.
Povrchová těžba nenávratně zničí desítky km2 krajiny, včetně zemědělské půdy. Ta nebude vhodná ke znovuosídlení nejméně dalších 100 let. Česká republika je třetím největším vývozcem elektřiny v Evropě, ročně vyvezeme víc elektřiny, než spotřebují české domácnosti. Navíc externí náklady případného prolomení, jako jsou dopady na zdraví, lesy, zemědělství a klima, podle vědců Univerzity Karlovy budou 1,3 biliónu (1 300 miliard) korun. Pokud tedy akceptujete výklad, že se dopad na zdraví a prostředí, ve kterém žijeme, dá vyčíslit finančně.


Rozhodnutí o prodeji těžebních společností bylo rozhodnutím státu. To považujeme za chybný krok. Veškeré výnosy z těžby nerostného bohatství mohl mít stát ve státní pokladně.
Studii o externích nákladech prolomení limitů zadalo UK hnutí Kořeny ….. Výstupy z této studie byli zpochybněny ihned při jejich prezentaci v PS ČR. Každý údaj byl presentován slovy – předpokládáme, odhadujeme atd.


S útlumem využívání hnědého uhlí počítá i současná vláda. Podle nedávno schválené aktualizace Státní energetické koncepce, podle které má být hlavním zdrojem výroby energie v Česku v příštích desetiletích jaderná energetika a obnovitelné zdroje. Do roku 2040 se jeho spotřeba má snížit více než 3,5 krát.
Všechny ukazatele, ať už zdravotní, sociální, energetické, ukazatele zaměstnanosti či obecně rozvoj kraje hovoří pro to, aby územní limity zůstaly zachovány.


2. Co říkáte na názor, že je v souvislosti s neprolomením limitů ve hře až 12 127 pracovních míst ?

To číslo je zhola nesmyslné. Hlavní současný spor o limity se týká velkolomu ČSA, který ohrožuje Horní Jiřetín, Černice a životní prostředí v Litvínově. (Na dolu Bílina je v rámci limitů dost uhlí nejméně do roku 2035 a debata o prolomení limitů v této lokalitě je proto v současnosti v zásadě bezpředmětná).

Velkolom ČSA provozuje společnost Severní energetická. Ta měla v roce 2013 podle své vlastní výroční zprávy 851 zaměstnanců. Je třeba ovšem zohlednit, že součástí firmy je i Úpravna uhlí Komořany, která zpracovává uhlí nejen z lokality ČSA, ale i velkolomu Bílina. Když odečteme od uvedených 851 pracovních míst 250 zaměstnanců zmíněné úpravny, dostaneme se k číslu 600 zaměstnanců - což je reálný počet lidí, kteří skutečně na velkolomu ČSA pracují.

Na dole ČSA pracuje asi 600 lidí. Je realistické předpokládat, že na každého horníka připadají 2 pracovní místa v dodavatelských firmách a terciálním sektoru. Tak se dostane k celkovému počtu 1.800 pracovních míst, která v případě uzavření velkolomu ČSA budou postupně zrušena. Je třeba ovšem připomenout, že nadpoloviční většina zaměstnanců Severní energetická je podle jejích vlastních údajů v předdůchodovém věku, takže velká část zaměstnanců půjde v okamžiku ukončení těžby v roce 2023 rovnou do důchodu. Řada dalších najde práci při rekultivaci zbytkové jámy velkolomu. Pro ty, kteří práci nenajdou, prosazujeme zřízení velkorysého sociálního fondu financovaného z poplatků z těžby. Je zcela nepřijatelné, aby tři vlastníci Severní energetické brali 4 miliard korun ročně na dividendách vytvořených prodejem státního uhlí, zatímco sociální péči o jejich bývalé zaměstnance platí z peněz daňových poplatníků peněz stát.

Prolomení limitů těžby by přitom více pracovních míst zničilo, než zachovalo: jen v samotném Horním Jiřetíně by v případě likvidace obce zaniklo 800 pracovních míst. Dalších více než 4.000 pracovních míst je v případě prolomení limitů ohroženo v areálu Unipetrolu v Záluží¨(přičemž pokud i zde započítáme pracovní místa v dodavatelských firmách a terciárním sektoru, dostaneme se k číslu 12.000 zaměstnanců). Zastánci těžby argumentují tím, že těžba by se k průmyslovým areálům (především petrochemické společnosti Unipetrol) dostala až v příštích desetiletích. Pokud ale dojde k prolomení limitů, nebudou mít vlastníci žádnou motivaci investovat do rozvoje areálu určeného k likvidaci.

 

Studii, kterou si nechal zpracovat ÚK pro specifickou oblast Mostecko (SOB5) tak i studie VUHU se shodují na tom, že diskuse o pokračování těžby je diskusí o více jak 12ti tisících pracovních místech a to v regionu kde je dnes přes 10 tisíc nezaměstnaných.
Údaj o 800 pracovních místech v Jiřetíně je pochybný. Se všemi významnými zaměstnavateli v Jiřetíně bylo již hovořeno a došlo k předběžné shodě na řešení střetu zájmů. Jedním ze zaměstnavatelů je i důl Centrum za skupiny Severní energetická – 318 zaměstnanců?!?!
Případné řešení areálu Unipetrolu přichází v úvahu za několik desítek let. V jaké situaci bude v té době chemický průmysl je otázkou, jelikož dotace na OZE dostává energeticky náročné provozy do složité ekonomické situace.

 

3. Víte, jaký dopad bude mít případné "neprolomení limitů"?

Jaký by to mělo mít dopad? Vždyť minulý týden schválená státní energetická koncepce s prolomením limitů na dole ČSA nepočítá!I studie společnosti CARBOUNION BOHEMIA, kterou si nechal vypracovat ministr financí Andrej Babiš, říká, že "aktuální stav spotřeby hnědého uhlí ani energetická bilance ČR nevyžaduje nutnost realizovat prolomení limitů v problematické lokalitě ČSA." Podle studie bez ohledu na vývoj situace okolo územních limitů těžby dojde mezi roky 2015 až 2020 k dalšímu poklesu těžeb, a to o asi 5 mil. tun za rok a tento trend poklesu bude pokračovat i mezi roky 2020 a 2030.
Otázkou podle studie zůstává, zda v dalším období bude poptávka po hnědém uhlí dosahovat současnou úroveň. A autoři se znalostí trhu a struktury spotřebičů se domnívají, že nikoliv. Ke snižování spotřeby bude podle nich docházet z několika důvodů, např. se neočekává se zvyšování cen elektrické energie aby se vyplácelo vyrábět více elektřiny v teplárenských zdrojů kondenzačním způsobem tak jako tomu bylo dosud a poptávka tepláren po hnědém uhlí bude klesat kvůli spalování biomasy, odpadů a dalších.
Velké diskuse o nutnosti záchrany teplárenství prostřednictvím prolomení limitů těžby jsou z pohledu podílu tepláren zásobovaných z ČSA iracionální. Podíl lokality ČSA na dodávkách do teplárenství činí asi 5 až 6 %. Při prolomení limitů na dole ČSA bude třeba s ohledem na efektivnost těžby realizovat minimální roční výkon těžby na úrovni 6 mil. tun. Pro toto uhlí však nebude v ČR odbyt a těžbu za limity tak bude nutné spojit s rozhodnutím o výstavbě dalšího uhelného zdroje. Takže v debatě o limitech vůbec nejde o teplárny, ale o další byznys vlastníků dolů. Nová elektrárna navýší emisní zatížení Ústeckého kraje a vyrobená elektřina bude převážně exportována do zahraničí.


Zpracovat materiál k otázce limitů těžby dostalo od vlády MPO a nikoliv odborníci na petržel z Agrofertu. Již v únoru z materiálu MPO jasně vyplynulo, že v případě neprolomení limitů na ČSA bude scházet až 4 milióny tun uhlí.


4. Četli jste studii Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí Vúhu a.s. z letošního roku a jaký je na ní Váš názor ?

Ano. Jde o poměrně špatně maskovanou propagandu těžebních firem, docházející k předem vytčeným závěrům na základě špatné metodologie zpracovávající zkreslená primární data. Je třeba připomenout, že Výzkumný ústav pro hnědé uhlí je soukromá akciová společnost vlastněná těžebními firmami. Nepředpokládám, že kdyby si Strana zelených založila vlastní Výzkumný ústav pro limity těžby, brala by výsledky jeho práce těžařská veřejnost vážně bez ohledu na kvalitu výsledků. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí je parodií na vědeckou instituci a nemůžeme jej proto brát vážně.

 

Zpochybňovat studii VUHU a tím pádem i ÚK je opravdu nehorázné. Překrucování, ohýbání a zpochybňování jasně podložených faktů je však ekospekulantům vlastní.

 

5. Jste seznámeni s požadavky a argumenty odborových organizací?

Ano. Považujeme za politováníhodné, že hornické odbory Severní energetické (dříve Czech Coal a ještě předtím Mostecká uhelná) tolerovaly masivní propouštění z důvodu "racionalizace práce" (v jehož rámci se počet zaměstnanců firmy za 20 let snížil o téměř 90 %) a dnes bojují za prolomení limitů. Přitom odmítají vznik sociálního fondu pro propuštěné horníky financovaný zvýšením poplatků z těžby. To vše vypadá jako podpora uhlobaronů místo hájení práv horníků. Uvedená kritika se ovšem týká pouze odborářů z uhelných firem vlastněných Pavlem Tykačem - například práce hornických odborů na Ostravsku si přes rozdílné názory velmi vážíme.

 

Je zcela zřejmá averze k panu Tykačovi a vše co je sním spojeno je špatné, stejnou animozitu k majitelům Severní energetické používá i ministr financí Babiš.

 

6. Jste seznámeni se stanoviskem Hospodářské a sociální rady Mostecka?

Ano.

 

Předpokládám, že i toto stanovisko je bráno za ovlivněné panem Tykačem stejně tak stanovisko hejtmana ÚK, Hospodářské komory, zaměstnavatelských svazů, prezidenta republiky a všech ostatních, kteří vnímají uhlí jako strategickou surovinu pro ČR hlavně ve vztahu k soběstačnosti, bezpečnostní rizikům v dnešní složité geopolitické situaci a i z hlediska sociálního!!!
 

 

 

 

 

ivz