Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tikající bomba: snížení důchodového věku u horníků a dalších profesí

7. 4. 2014

 

Předčasné důchody horníků a dalších profesí v těžkém průmyslu jsou tikající bombou, kterou je třeba uhasit. Rychle je nutné novelizovat nařízení vlády, které by řešilo snížení důchodového věku pro horníky. Následně je třeba přijmout novelu zákona o důchodovém pojištění, která by stanovovala snížení důchodového věku i pro další namáhavé profese – slévače, hutníky či třeba skláře.

Do konce roku by mohla být hotova novelizace nařízení vlády č. 363/2009 Sb. (o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993), jež by snížila důchodový věk horníkům z hlubinných dolů, kteří fárali před rokem 2009 a odpracovali stanovený počet 3300 směn, což vychází asi na 15 let (kupříkladu u horníků v uranových dolech je to 2200 směn). Na základě novelizace by byla vypuštěna časová omezení a ta by se tak vztahovala na další horníky z hlubinných dolů. Do penze by mohli odejít o pět let dříve, než je obecný důchodový věk.

Novelu nařízení prosazuje poslankyně Olga Havlová (VV, zvolena za Úsvit). „Nařízení je bezvadně formulované, problém je jen to časové omezení,“ řekla. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (ČSSD) v odpovědi na její sněmovní interpelaci uvedla, že je reálné stihnout nařízení novelizovat do konce letošního roku. „Domnívám se, že to reálné je, ale nechci to slibovat na 100 procent,“ řekla mimo jiné. „Ministryně mi slíbila, že se se mnou pojede podívat na Důl Paskov,“ dodala pro Sondy Revue Havlová.
„Již můj předchůdce, ministr František Koníček, dostal v listopadu roku 2013 úkol od tehdejšího předsedy vlády připravit právní úpravu, která by rozšířila toto zmíněné vládní nařízení, a to na stejně profesně vymezený okruh horníků z hlubinných dolů, kteří do zmíněného zaměstnání nastoupili i po roce 1992 a příslušné podmínky splnili nebo teprve splní i po roce 2008,“ uvedla ministryně. Bývalá úřednická vláda Jiřího Rusnoka připravila základní materiál pro úpravu. „Na tomto úkolu ministerstvo práce pracuje a aby byl splněn, nejprve si vyžádá novelu ustanovení v zákoně o důchodovém pojištění. Teprve potom je možné změnit podmínky v příslušném vládním nařízení,“ dodala.
Havlová spolu s předsedou Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Janem Sábelem jednali 24. února s ministryni práce. „Paní ministryně si je vědoma závažnosti situace, kterou je třeba řešit,“ řekla poslankyně po jednání. „Náměstci, kteří se zúčastnili jednání, se budou návrh snažit zpracovat tak, aby byl průchodný. Chceme, aby to předložila vláda. Vždy je lepší, když normu připravují odborníci,“ dodala.
 
Politici odborům lhali, když rušili pracovní kategorie
„Vítáme iniciativu poslankyně Havlové, která zná problematiku hornictví a je v neustálém kontaktu s horníky v OKD Ostrava. Snížení důchodového věku pro horníky a zaměstnance těžkých a rizikových profesí je ale dlouholetou prioritou našeho odborového svazu,“ říká předseda Sábel a pokračuje: „Horníci jsou totiž největšími sponzory našeho penzijního systému. Odvádějí velké částky odpovídající rizikovosti práce do důchodového systému a penze si pak příliš neužijí, protože průměrný věk jejich dožití je 58 let. Již v roce 2008 jsme zorganizovali veřejnou petici, jejímž smyslem bylo, aby horníkům a dalším zaměstnancům, kteří 25 let vykonávali rizikové práce v těžkých provozech nebo u nich došlo k naplnění nejvyšší přípustné expozice, bylo umožněno odejít dříve do důchodu. Od té doby jsme vedli nesčetná jednání s politiky a poslanci, ale pravicové vlády byly k našim výzvám hluché. Politici nám dodnes dluží dodržení slibu, který nám dali, když zrušili takzvané pracovní kategorie. Stále čekáme na vhodnou náhradu, kterou nám v roce 1993 tehdejší ministr práce Jindřich Vodička slíbil. V našem snažení máme plnou podporu Českomoravské konfederace odborových svazů, ale i zaměstnavatelů, a budeme v něm pokračovat. Doufáme, že Sobotkova koaliční vláda dá na naše argumenty a napraví, co pokazili její předchůdci,“ říká Jan Sábel.
V roce 2008 se hornickým odborům podařil husarský kousek, když dojednaly s tehdejším ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem nařízení vlády č. 363 o předčasném odchodu do důchodu skupiny horníků, kteří nastoupili do dolů před rokem 1992, tedy před zrušením pracovních kategorií.
„Nyní jednáme o novele zákona, která by umožnila předčasné důchody zaměstnancům, kteří už mají odpracováno více než 15 let v podzemí. Tuto novelu jsme předjednali před parlamentními volbami s předsedou ČSSD a dnešním premiérem Bohuslavem Sobotkou i se zástupci KSČM. Jednali jsme o tom i s vládou Jiří Rusnoka, která svým nástupcům připravila podkladové materiály,“ uzavírá předseda Sábel.  
 
Mnozí horníci by se starobního důchodu nedožili
„Tuto situaci je třeba řešit rychle. Horníci, kteří by odešli do důchodu bez toho, aby ho měli snížený, by uvolnili místo dalším,“ řekla Havlová. V současné době narůstá počet nezaměstnaných mladých lidí do 25 let. Do konce roku navíc hrozí uzavření Dolu Paskov a Havlovou děsí, že se uvažuje i o uzavření Karvinských dolů, kde by přišlo o práci 40 až 50 tisíc lidí. Pod záštitou Havlové se v Poslanecké sněmovně konal seminář, který se problematice důchodů horníků a dalších lidí pracujících v těžkém průmyslu věnoval. V rámci semináře zaznělo, že ze statistiky ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že jeden nezaměstnaný stojí státní pokladnu asi 250 000 korun ročně, přičemž náklady na penzistu jsou výrazně levnější.
Havlová připomněla i průměrný věk dožití u horníků - kolem 58 let. „Je nesmysl, aby chodili do důchodu v 62 letech, mnozí by se toho ani nedožili,“ dodala. Kromě výjimek by totiž v současné době měli horníci odcházet do důchodu podle důchodového zákona, tedy v 62 a více letech. „Postaru to bylo tak, že fárali do 50 let a poté pracovali na povrchu. Dnes už jim to nikdo nezaručuje. Je přece nesmysl, aby fárali do smrti,“ doplnila. Problém horníků a vůbec OKD je podle ní časovaná bomba, která už začala tikat. V Polsku podle jejích slov odcházejí horníci do důchodu ve věku kolem 45 let - po odpracování 25 roků. K tomu mají doživotní rentu. Ve většině dalších států EU odcházejí do penze v 50 až 55 letech.
 
Snížení hranice pro odchod do důchodu je třeba řešit i u dalších profesí
„Následně je třeba, aby byla přijata novela zákona o důchodovém pojištění, která by umožnila snížení věkové hranice nejen horníkům, ale také lidem pracujícím v těžkém průmyslu - například slévačům, huťařům či sklářům,“ uvedla poslankyně. „Je jasné, že hutník nemůže stát u pece do 62 let,“ řekla. Připomněla, že zákon o kategorizaci prací byl zrušen v roce 1992 a kategorizace měly být nahrazeny zaměstnaneckým pojištěním, což se doposud nestalo. A situaci rozhodně nevyřešily takzvané předdůchody prosazené někdejším ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09).
„Zákon o takzvaných předdůchodech, který je účinný, je postaven na dobrovolnosti. Pokud by se zaměstnavatel v těžkých provozech choval zodpovědně a empaticky, mohl by zaměstnancům umožnit odejít dříve do důchodu. Lepší by ale samozřejmě bylo, kdyby byly zákonem stanoveny předčasné důchody,“ uvedl pro Sondy místopředseda výboru pro sociální politiku Miroslav Opálka(KSČM).
Předseda odborového svazu horníků Jan Sábel na semináři připomněl celkovou situaci v hornictví v souvislosti s plánovaným uzavřením dolu Paskov. Vyslovil obavu, aby se nestalo, že zavírání Dolu Paskov bude jen začátkem postupného zavření dalších dolů. Vlastníci OKD měli mít podle jeho slov rezervy na překlenutí krizové situace. OKD se zadlužovalo vysokými půjčkami na dividendy a vydáváním dluhopisů, které způsobují obrovské náklady a přivádějí společnost do možného bankrotu.