Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tripartita jednala o rozpočtu, surovinové politice i stavebním zákonu

29. 7. 2015

 

 

Prolomit či neprolomit?
Červencové zasedání Rady hospodářské a sociální dohody mělo na programu základní parametry návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jednalo se i o surovinové politice, prolomení limitů těžby hnědého uhlí, čerpání prostředků z EU, rozvoji digitálního trhu a zákonu o veřejných zakázkách. Zástupci vlády sociální partnery informovali o stavu přípravy novelizace stavebního zákona.


Státní rozpočet

Ohledně státního rozpočtu na rok 2016 vláda předložila rámcový materiál, obsahující parametry. Ministr financí Andrej Babiš charakterizoval návrh jako ambiciózní, transparentní, který ekonomiku neškrtí. Josef Středula, předseda ČMKOS a Jaroslav Hanák prezident Svazu průmyslu, ocenili včasnost a přístup vlády k projednávání tohoto klíčového zákona. Zatímco zaměstnavatelé navrhovaný deficit 70 miliard považují v době ekonomického růstu za racionální a podporují ho, podle odborů by mohl být i vyšší. „Rozpočet je ve svém důsledku částečně restriktivní,“ uvedl Josef Středula. „Upozornili jsme vládu na nutnost co možná nejrychleji odstranit brzdy, které jej činí restriktivní. Peníze jsou, ale není možné je proinvestovat. Jak ukazuje příklad letošního rozpočtu, kdy není možné vyčerpat 15 miliard korun, kvůli špatné legislativě týkající se stavebního zákona a zákona o zadávání veřejných zakázek. Odbory také postrádají v návrzích rozpočtových parametrů na roky 2017 a 2018 zvýšení odvodů zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce a sumu pro růst platů. A. Babiš je přesvědčen, že rozpočet nesestavoval jako restriktivní, ale: „bohužel jsme paralyzováni předpisy a zákony i tím, že se od roku nevykupovaly pozemky a neprojektovaly dálnice. Mojí snahou je, stabilizovat dluh a zároveň neškrtit ekonomiku. Chci po vzoru Německa, přiblížit se ještě za této vlády k nulovému deficitu. Rozumím vyšším požadavkům, ale je náročné každému vyhovět, snažím se dělat maximum.“


Surovinová politika země
Zaměstnavatelé a odbory na tripartitě připomněli, že stěžejním tématem surovinové politiky je využití ložisek hnědého uhlí. Vadí jim špatný mediální obraz surovinového sektoru, kdy média jednostranně vyzdvihují jeho negativní vliv na životní prostředí a zamlčují jeho význam pro zaměstnanost. Veřejnost málo vnímá strategický význam domácích surovin pro bezpečnost a spolehlivost dodávek energie. Veřejnost nic neví o možnostech využívat moderní bezodpadové technologie, o úspěšné rekultivaci bývalých dolů či o významu hnědého uhlí pro spolehlivé a bezpečné dodávky energie.


Odbory a Svaz průmyslu jsou přesvědčeny, že ekonomicky nejvýhodnější je varianta úplného prolomení limitů hnědého uhlí (varianta č. 4). Pokud vláda rozhodne pouze o částečném prolomení, musí své rozhodnutí doprovázet řadou podpůrných programů včetně řešení dopadů na nezaměstnanost v regionu, kde je již nyní její míra nadprůměrná. Odbory i zaměstnavatelé se domnívají, že vláda musí vyřešit nejistotu, ve které obyvatelé v daných oblastech žijí. Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že nejhorší by bylo, kdyby kabinet odsunul rozhodnutí, ke kterému nenašly odvahu minulé vlády. Velmi citlivě by vláda měla vnímat vážnou otázku, jaké budou osudy rodin, když zmizí 5 tisíc pracovních míst a vláda odepíše zásoby nejlepšího hnědého uhlí, uvedl Jaromír Franta, místopředseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Po obsáhlé diskuzi došla tripartita k závěru, že vláda materiál dopracuje a rozebere především variantu prolomení limitů z pohledu strategického a sociálního.


Čerpání prostředků EU
Pravidelným bolavým místem jednání tripartity bývá téma čerpání evropských fondů. Sociální partneři proto po vládě požadují, aby předložila harmonogram v požadovaném členění včetně parametrů kofinancování ze státního rozpočtu. Chtějí také, aby vláda pověřila zodpovědné ministry, aby se zástupci Evropské komise vyjednali na celé programové období dvacetiprocentní navýšení alokace pro velké firmy.


Akční plán pro rozvoj digitálního trhu

Podle zástupců odborů i podnikatelské sféry zůstává krajně neuspokojivá vládní politika v oblasti využívání ICT. Vládou vypracované dokumenty v této oblasti nejsou nijak provázané. Sociální partneři vytkli vládě nečinnost v oblasti digitálních technologií.
„Digitalizace je rozhodující přidaná hodnota. Evropa je na prahu čtvrté průmyslové revoluce – Industry 4.0. Jejím základem bude digitalizace a mám obavy, že v ČR jsme se zatím neprobudili a nepochopili, že musíme držet tempo s Němci, protože ti jsou naším největším obchodním partnerem,“uvedl Jaroslav Hanák, představitel Svazu průmyslu.
„Pokud tuto oblast nezvládneme, může to mít významný dopad na konkurenceschopnost hospodářství. Budeme prostě zaostávat, potvrdil Josef Středula.


Novelizace stavebního zákona
Dalším velkým tématem tripartity byla informace o stavu přípravy novelizace stavebního zákona, což je podle odborů i zaměstnavatelů jeden z klíčových úkolů vlády, zejména ve zlepšení podmínek pro povolovací řízení. Cílem je vytvořit systém obdobný tomu, který funguje v Německu a v Rakousku, jenž je administrativně výrazně méně náročný než v ČR a hlavně významným způsobem zkracuje lhůty povolovacích řízení.
Existují rizika zastavení některých významných investičních projektů vlivem nově účinné legislativy, zejména zákona o EIA. Sociální partneři uvítali informaci ministryně Karly Šlechtové, že legislativa, kterou připravuje, má vést k výraznému časovému zkrácení a stále k jednotnému koordinovanému řízení.

 

 

 

 

 

autor: Jana Kašparová

zdroj:www.e-sondy.cz