Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy

20. 5. 2015

 

 

Na pondělním jednání tripartity o minimální mzdě panovaly neshody. Zatímco odboráři navrhují opakovaný růst o 1000 korun, zaměstnavatelské svazy připouštějí maximálně 500 korun. Preferovaný návrh ministerstva práce a sociálních věcí předpokládá růst alespoň o 700 korun. O konkrétní částce rozhodne do poloviny roku koaliční rada a následně vláda. Minimální mzda se zvedla naposledy loni v srpnu o 500 korun. Činí od té doby 8500 korun. Předtím od roku 2007 nerostla.

 

Tripartita se v červnu shodla na tom, že by se měla zvýšit v lednu příštího roku o 500 korun. Ministryně práce v létě navrhla přidání o 700 korun. Zatímco odbory chtějí opakovaný růst o 1000 korun, zástupci firem připouštějí 500 korun, a to zatím jen pro příští rok.

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo čtyři varianty zvyšování minimální mzdy v letech 2016 až 2020, podle nichž by rostla o 500, 700, 1000 nebo 1500 korun. Spočítalo, že nárůst o 500 korun je nedostatečný vzhledem ke slibu z programového prohlášení vlády, že minimální mzda se postupně přiblíží 40 procentům průměrné mzdy. "Je proto vhodné preferovat zvýšení alespoň o 700 korun," uvádí úřad v dokumentu, který mají Hospodářské noviny k dispozici.
Nynější minimální mzda 9200 korun měsíčně představuje 34,6 procenta průměrné mzdy. Pokud by každý rok rostla o 700 korun, dosáhne v roce 2020 podle odhadů ministerstva na 38,1 procenta průměrné mzdy. Při pravidelném růstu o 1000 korun by v roce 2020 dosáhla 42,6 procenta průměrné mzdy.

 

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je požadavek na další zvýšení minimální mzdy o 1000 korun absurdní. "Vedlo by to k tomu, že zaměstnavatelé nebudou chtít přijímat nové zaměstnance a také budou mít snahu větší část mezd vyplácet načerno. Navíc požadovat takové zvýšení mzdy na dobu dalších tří let považuji za nelogické, vzhledem k tomu, že růst ekonomiky na takto dlouhé období nelze přesně predikovat," říká Dlouhý.
"Nejsme proti navýšení minimální mzdy. Navrhujeme na příští rok 500 korun. Nemůžeme si však dovolit skokové navýšení o téměř 11 procent vzhledem k tomu, že firmy budou muset řešit další tarify a navýšení mezd dalším pracovníkům," říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

 

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly sice "není dobrý krok vládní koalice" to, že s partnery navýšení částku neprobrala, odbory ale jinak výraznější přidání vítají. Dvě stokoruny navíc nepovažuje Středula za rozhodující. Dodal, že pokud si firmy nemohou dovolit takto přidat, tak by se "podíval na jejich účetnictví a dozvěděl se nejspíš zajímavé věci". Předák připomněl, že přestože v minulých letech odbory žádaly každoročně o zvýšení nejnižšího výdělku, jejich názor také nikdo nebral v potaz a minimální mzda nerostla.

 

Minimální mzdu pobírají podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 2,3 procenta pracujících. Její základní částka je ale důležitá i pro další zaměstnance, pro něž platí takzvaná zaručená mzda. Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify. I tyto částky by měly automaticky stoupnout.
Podle premiéra nynější postup, který překračuje původní dohodu tripartity o 200 korun, nepředstavuje porušení sociálního dialogu se zaměstnavateli a odbory. "Dialog vedeme intenzivně a poctivěji než předchozí vláda. A z 90 procent jsme ve shodě," zdůvodnil Sobotka. Podle něj navíc minimální mzda léta nerostla a zvýšení o 700 korun "žádný velký problém nepředstavuje". O podobě nejnižšího výdělku "politicky rozhodne" vláda příští týden, dodal premiér.

 

 

 

 





autor:(ev)
zdroj:www.e-sondy.cz