Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vláda schválila horní zákon

26. 5. 2015

 

 

Vláda Bohuslava Sobotky včera schválila novelu horního zákona, která mění rozložení toho, komu půjdou peníze vybrané od těžařů na poplatcích z povrchové těžby hnědého uhlí. Stát dostane na úkor obcí větší podíl z poplatků od těžařů. Těžaři doteď odváděli poplatky z tržní ceny nerostů, nově to má být ze skutečně vytěžené suroviny, aby s čísly nešlo manipulovat. Sobotka ale tvrdí, že obce díky novele dostanou víc peněz.



„Jsem velmi rád, že vláda novelu horního zákona schválila a poslala ji k projednání do Sněmovny,“ řekl novinářům ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Poslanci by se novelou, jejíž projednávání ministři několikrát odložili, měli zabývat v červnu.


Podle předsedy Sdružení odborových organizací CCG Jaromíra Franty se při schvalování novely opět nepřihlédlo k zásadním připomínkám zaměstnavatelů i odborů. „Jde pouze o nesystémovou úpravu, která spočívá v pochybné touze naplnit státní kasu a třeba z úhrad hradit nedávno schválenou dotaci na bio paliva. Jaký to bude mít negativní dopad do jednotlivých těžebních společností ukáže čas. Co lze říci již nyní je to, že to ztíží odborům situaci při kolektivním vyjednávání a sníží nepovinnou finanční podporu kultury, sportu a jiných aktivit v regionech, kde se uhlí těží,“ sdělil našemu serveru Franta.


Před týdnem kabinet projednávání novely odložil kvůli otázce, zda dát 200 milionů korun pro řešení sociálních problémů na fond pro horníky. Peníze měly být použity na boj s nezaměstnaností v regionech v době, kdy bude těžba utlumena. „To, že by v novele bylo účelově vázáno 200 milionů korun na řešení sociálních problémů, tam není, protože s tím nesouhlasil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Nakonec jsme se dohodli, že tato část tam nebude. Mrzí mě to,“ řekl dnes Mládek.


Nově má jít obcím 33 procent a zbytek putovat do státního rozpočtu. Dříve šlo 75 procent obcím a 25 procent státu. Ministerstvo průmyslu a obchodu očekává oproti roku 2013 zvýšení příjmů o zhruba 427 milionů korun. Tyto peníze půjdou například na nápravu škod vzniklých těžbou a na podporu tvorby nových pracovních míst v regionech postižených útlumem těžby. Současně dojde i k výraznému posílení příjmů obcí.


V roce 2013 získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun. Poplatky dostávají pouze obce, jejichž území jsou těžbou dotčena.


Novela počítá i se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 Kč za jeden hektar za rok. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím. Ministerstvo slibuje, že obce díky tomu získají ročně namísto 14 milionů až 100 milionů korun. „Teoreticky obce zůstávají na svém, ale samozřejmě ukazuje se, že po odchodu těžební společnosti jsou většinou následky větší, než se počítalo,“ řekl České televizi předseda Svazu Dan Jiránek. Obce chtějí proto obcházet poslance a lobbovat za změnu, uvedla ČT.


Ministerstvo průmyslu už dříve oznámilo, že samotná výše těžebních poplatků se nově nebude určovat horním zákonem, ale vládním nařízením. Výše úhrady bude vypočítávána jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle MPO je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci. Nyní těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí. Novou výší poplatků se dnes vláda nezabývala.


„Ten výnos je trošku imaginární, protože je třeba si uvědomit, že v případě hnědého uhlí těží zhruba 53 procent Severočeské doly. Pro ty to bude znamenat výpadek zisku, který je konsolidován s firmou ČEZ. Ta bude mít tudíž nižší zisk a zisk firmy ČEZ si ze dvou třetin rozděluje stát a z jedné třetiny soukromí vlastníci. Stát tak dostane navíc pouze to, co by musel zaplatit té jedné třetině soukromých vlastníků,“ uvedl Mládek.


„Přestože se nám samozřejmě ten zákon nelíbí a negativně naše hospodaření ovlivní, tak s tím, jak to je nyní navrženo, se smíříme,“ řekl ČT ředitel strategie a komunikace Severočeských dolů Vladimír Budinský.


S úpravou nesouhlasí Svaz měst a obcí. Je ale rád, že předkladatelé novely horního zákona vyšli v legislativním procesu vstříc většině připomínek samospráv. „Sice se nevyšlo vstříc připomínce týkající se zachování poměru rozdělení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů 75 procent pro obce a 25 procent pro státní rozpočet pro všechny nerosty, nicméně stát zdůraznil fakt, že jinými změnami, které novela obsahuje, budou obcím zaručeny příjmy na úrovni roku 2013. Například tím, že se zvyšuje sazba úhrad z dobývacích prostorů, jejíž výnos je příjmem obcí,“ sdělila serveru iUHLI.cz mediální zástupkyně Svazu Štěpánka Filipová.


S plánem změnit poplatky za těžbu nerostů přišlo loni v dubnu ministerstvo financí. To tehdy současný systém označilo za nevýhodný pro stát. Od změny si ministr financí Andrej Babiš (ANO) sliboval zvýšení příjmu státní kasy o více než 3,6 miliardy korun.

 

 

 

 

 









autor:Jaroslav Průcha
zdroj: iuhli.cz