BOZP: Pracovní poměr skončil v době neschopnosti pro pracovní úraz. Jak je to s odškodňováním?
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.
Řeším problém s výpočtem doplacení do průměrného výdělku zaměstnance, který měl pracovní úraz a během trvání pracovní neschopnosti mu skončil pracovní poměr uzavřený na dobu určitou. Přesněji řečeno, byl dva měsíce v pracovní neschopnosti, ale pouze první dva týdny z ní mu trval pracovní poměr.
Váš dotaz obsahuje dvě podotázky. První je výpočet průměrného výdělku pro účely náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti z titulu pracovního úrazu. Náhrada za ztrátu na výdělku je samostatný nárok, samostatná škoda, která má svůj vznik a od jejíhož data vzniku se odvíjí i výpočet této škody. Proto průměrný výdělek, který je stanoven k datu vzniku pracovní neschopnosti je základem pro celý nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po celou dobu trvání pracovní neschopnosti, i kdyby tato pracovní neschopnost měla trvat třeba déle než celý kalendářní rok (jak to umožňují předpisy nemocenského pojištění). Průměrný výdělek se stanoví podle zásad obsažených v zákoníku práce (dále ZP), tj. rozhodný je průměrný výdělek předchozího kalendářního čtvrtletí (§ 354 ZP) a pokud je to pro zaměstnance výhodnější, použije se průměrný výdělek předchozího kalendářního roku (§ 271m ZP). Tento průměrný výdělek platí pro celý nárok, pro celou náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti je totiž jeden nárok ohraničený pouze dnem vzniku a dnem skončení pracovní neschopnosti.
Druhým dotazem je poskytování náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v době, kdy pracovní poměr již netrvá, neboť skončil uplynutím sjednané doby. Zde je třeba postupovat podle ustanovení § 271p ZP, který říká, že zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento základní pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání tím nejsou dotčena.
Uvedené ustanovení upravuje nárok na náhradu za ztrátu na výdělku u zaměstnanců, kteří vykonávají výdělečnou činnost jen občas a kteří nemají výdělečnou činnost hlavním (základním) zdrojem svých příjmů, a proto uzavřeli pracovní poměr na dobu určitou jen příležitostně a po uplynutí sjednané doby by nadále nepracovali v pracovním poměru, i kdyby k pracovnímu úrazu nedošlo.
Běžné však jsou případy (a domnívám se, že to je i případ Vašeho zaměstnance), kdy zaměstnanci uzavřou pracovní poměr na dobu určitou a do té doby pravidelně pracují a jejich hlavním (základním) zdrojem příjmů je jejich výdělečná činnost. Za těchto okolností lze důvodně předpokládat, že by byl zaměstnanec po uplynutí sjednané doby – kdyby nedošlo k pracovnímu úrazu – opět zaměstnán a pak není významné, zda by byl zaměstnán u stejného zaměstnavatele nebo u jiného zaměstnavatele nebo zda by nadále pravidelně pracoval v pracovním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, anebo na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě zda by výdělečnou činnost vykonával v rámci svého podnikání. Závěr o tom, že by postižený zaměstnanec byl i nadále zaměstnán, lze učinit pouze s přihlédnutím k okolnostem, které tu byly v době úrazu a které vypovídají o tom, zda zaměstnanec uzavřel pracovní poměr na dobu určitou jen příležitostně a jestli by po uplynutí sjednané doby trvání pracovního poměru stejně nadále nepracoval. Přitom je třeba vzít v úvahu, zda jeho výdělečná činnost byla jeho hlavním (základním) zdrojem jeho příjmů a zda zaměstnanec do té doby pravidelně pracoval nebo se ucházel o zaměstnání. Pouze v takovém případě lze předpokládat, že po skončení pracovního poměru by byl nadále zaměstnán.
autor: JUDr. Eva Dandová
zdroj: bozpinfo.cz