ČMKOS: ČR stále na špici žebříčku nerovnosti odměňování
Česká republika se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách žebříčků nerovnosti odměňování. Podle různých metrik je rozdíl ve mzdě ženy a muže, kteří dělají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, asi 17 %. Větší rozdíl mají jen v Estonsku.
Evropská směrnice dává Česku příležitost otevřít dosud velmi neprůhledný systém odměňování. Český návrh některé důležité nástroje zavádí, ale podle odborů volí jejich nejslabší možnou variantu. ČMKOS požaduje především povinnou mzdu či mzdové rozpětí už v pracovních inzerátech, skutečně transparentní a objektivní pravidla odměňování, důsledný reporting rozdílů a výrazně silnější postavení odborů při tvorbě pravidel i při nápravě zjištěných nerovností.
Výše mzdy v inzerátu nebude
Podle vládního návrhu se má od roku 2027 změnit už samotný nábor zaměstnanců. Zaměstnavatel se nebude smět uchazeče ptát, kolik vydělával v předchozím zaměstnání. Současně jej bude muset před uzavřením pracovního vztahu informovat o minimální výši odměny a dalších plněních spojených s daným místem. Informace však nemusí být povinně uvedena už v pracovním inzerátu – zaměstnavatel ji může sdělit během výběrového řízení, případně až při podpisu smlouvy.
Jasnější pravidla
Zaměstnavatelé budou také muset vytvořit transparentnější systém odměňování. Práce mají být rozděleny podle jejich hodnoty a při jejich hodnocení se mají používat objektivní parametry, jako jsou složitost, odpovědnost, namáhavost, pracovní podmínky nebo potřebné dovednosti. Smyslem je vytvořit možnost porovnávat i různé pracovní pozice, které mají pro zaměstnavatele srovnatelnou hodnotu, a zjistit, zda mezi nimi nevznikají rozdíly založené například na pohlaví.
Další část změn má přinést podstatně silnější právo zaměstnanců na informace. Zaměstnanec bude moci požádat o údaj o své vlastní odměně a o průměrné odměně žen a mužů vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Evropská směrnice stanoví, že zaměstnavatel musí odpovědět nejpozději do dvou měsíců a zaměstnance má o tomto právu každoročně informovat.
Zaměstnavatelé budou muset pay gap hlídat
U větších zaměstnavatelů přibude také pravidelný reporting rozdílů v odměňování. Zjišťovat se nebude pouze jeden celkový „gender pay gap“, ale například rozdíl v průměrné i mediánové odměně, rozdíly v bonusech a dalších pohyblivých složkách nebo zastoupení žen a mužů v jednotlivých pásmech odměňování. Český vládní návrh počítá s prvním reportingem v roce 2028 u zaměstnavatelů se 150 a více zaměstnanci; podniky se 100 až 149 zaměstnanci se mají připojit od roku 2031. Zaměstnavatelé s nejméně 250 zaměstnanci mají následně reportovat každoročně, zaměstnavatelé se 100 až 249 zaměstnanci jednou za tři roky.
Pokud se uvnitř určité skupiny práce ukáže rozdíl mezi průměrnou hodinovou odměnou žen a mužů nejméně 5 %, který zaměstnavatel nedokáže vysvětlit objektivními a nediskriminačními důvody a během šesti měsíců jej nenapraví, bude muset provést podrobnější posouzení systému odměňování a přijmout nápravná opatření. Návrh předpokládá projednání tohoto posouzení se zástupci zaměstnanců.
Jako obvykle: implementace „počesku“ kulhá na jednu nohu
ČMKOS princip evropské směrnice podporuje. Výhrady směřují k tomu, že česká transpozice její potenciál podle odborů výrazně oslabuje. Ostatně samotné MPSV otevřeně uvádí, že směrnici převádí „v co nejúspornější podobě“ a že oproti předchozímu návrhu zmírnilo rozsah nové regulace zaměstnavatelů.
První zásadní problém představuje transparentnost už při hledání zaměstnání. ČMKOS požaduje, aby mzda nebo mzdové rozpětí byly povinně uvedeny přímo v pracovním inzerátu. Současný návrh umožňuje zaměstnavateli sdělit pouze minimální výši odměny a navíc až v průběhu náboru či těsně před uzavřením pracovního vztahu. Uchazeč tak může absolvovat celé výběrové řízení, aniž předem ví, za jakých finančních podmínek se o práci vlastně uchází. Podle ČMKOS tím mizí významná část smyslu transparentnosti: zaměstnanec má znát cenu nabízené práce předem, aby mohl vést skutečně informované jednání a aby zaměstnavatel nemohl výši nabídky přizpůsobovat tomu, kolik je konkrétní uchazeč ochoten akceptovat. ČMKOS proto dlouhodobě požaduje povinné zveřejňování mzdy nebo platového rozpětí už v inzerátech.
Druhým problémem je role odborů. Směrnice počítá s významným zapojením zástupců zaměstnanců při vytváření systémů hodnocení práce a při odstraňování neodůvodněných rozdílů. Český návrh však umožňuje, aby systém odměňování zaměstnavatel jednostranně stanovil vnitřním předpisem; kolektivní smlouva je pouze jednou z možností. Také při nápravě zjištěných nerovností pracuje návrh především s povinností věc s odbory „projednat“. ČMKOS požaduje silnější participaci: tam, kde odborová organizace působí, mají být pravidla odměňování výsledkem skutečného sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, nikoli jednostranného rozhodnutí zaměstnavatele.
Třetí výhrada se týká rozsahu a rychlosti transparentnosti. Nejdůležitější kontrolní mechanismy nenaběhnou okamžitě od 1. ledna 2027. Český návrh odsouvá první reporting zaměstnavatelů se 150 a více zaměstnanci až na rok 2028, zatímco samotná evropská směrnice stanoví pro zaměstnavatele s nejméně 150 pracovníky první report nejpozději do 7. června 2027.
O mzdách mlčet nemusíte
Je také třeba připomenout, že často zmiňovaný „konec mlčenlivosti o mzdách“ není novinkou roku 2027. Už od 1. června 2025 český zákoník práce zakazuje zaměstnavatelům omezovat zaměstnance v nakládání s informací o jejich vlastní mzdě, platu nebo odměně. Nová úprava má jít dál především tím, že zaměstnanci získají přístup ke srovnávacím údajům, podle nichž mohou zjistit, zda jsou za srovnatelnou práci skutečně odměňováni stejně.
ilustrační foto (Pixabay)
Autor, zdroj: ČMKOS