Zaměstnanci v karanténě jsou ve finanční krizi a na rozdíl od OSVČ to nikdo neřeší, říká Palička
Koronavirová epidemie na Dole Darkov, pochybnosti odborů o konání hygienické stanice na Darkově, mimořádný volební sněm SHO OKD, jednání uhelné komise. To jsou témata, o který HGN hovořil s předsedou Odborového svazu PHGN Rostislavem Paličkou.
Jaké má epidemie dopady na zaměstnance Dolu Darkov?
Některé firmy svým zaměstnancům v karanténě hradí mzdu ze sta procent. Bohužel se v OKD potkalo několik negativních vlivů. Skutečnost, že zde máme pandemii covid-19, nízké ceny a odběry uhlí, má negativní dopady na zaměstnance a na celou důlní společnost OKD. Na dole ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku navíc ráno 26. června odstartovalo další plošné testování pracovníků OKD. Nedaří se plnit plán těžby černého uhlí, OKD tak nemá hotové peníze a zaměstnanci v karanténě se dostali do tíživé finanční situace.
Uveďte prosím hlavní důvody tohoto stavu.
Po uzavření státní hranice nemohli fárat polští pendleři. Máme mnoho nemocných zaměstnanců a asi zhruba 350 jich je doma v karanténě nebo na nemocenské. Firma musela snížit produkci rovněž kvůli bezpečnostním opatřením souvisejícím s pandemií. To se projevuje na výši finanční hotovosti, kterou má OKD k dispozici. Zaměstnanci, kteří jsou doma v karanténě, jsou podle zákona na 60 procentech mzdy. Zaměstnavatel dostává na tyto mzdy příspěvek od státu, a proto Sdružení hornických odborů OKD jednalo s vedením o navýšení této částky. Nedohodli jsme se, firma je na tom velice špatně. OKD musí investovat velké prostředky do útlumu těžby uhlí. Těžební společnost proto požádala dopisem 20. dubna stát, aby jí proplatil 1,2 miliardy korun, které vynaložila na útlum. Pokud OKD tyto peníze od státu nedostane, nemůže finančně přidat zaměstnancům v karanténě. OKD je ve složité situaci i kvůli nízkým cenám uhlí, které se propadly na několikaleté minimum.
Požádalo vedení OKD a hornické odbory o pomoc majitele, kterým je stát, konkrétně firma Prisko?
Jednání mezi vedením OKD a státní společností Prisko, které je akcionářem OKD, probíhají již od 20. dubna, ale zatím bez konkrétního výsledku. Negativní vývoj se zaměstnanců dotýká velmi citelně. Podivný se nám zdá i průběh testování zaměstnanců. Například na testu na covid-19 v pátek je pracovník negativní, test v pondělí je už pozitivní. Pokračuje nemocenská, nebo jsou v karanténě na 60 procentech mzdy. Známe případy, kdy je zaměstnanec po karanténě, odpracoval čtyři směny a v testech je pozitivní, takže nastoupil na nemocenskou. Dnes je ale negativní a čeká přibližně na osmý nebo devátý test a nemůže nastoupit do práce, protože žije ve společné domácnosti s rodiči, kteří jsou pozitivní, takže musí být doma v karanténě. Souhrnem je již dva měsíce doma na 60 procentech mzdy. A na rozdíl od OSVČ a malých podnikatelů se nikdo nezajímá, zda je schopný uhradit složenky. Problém trvá dlouho a již se objevily pochybnosti, zda testy na covid-19 ukazují správně. Záleží, v který čas a na kterém místě se zrovna nacházíte, a buď jste pozitivní, nebo negativní.
Hornické odbory a vy osobně jste již dříve vyjádřil pochybnosti o přístupu Krajské hygienické stanice v Ostravě k epidemii na Dole Darkov.
Pochybnosti trvají, dnes a denně řešíme stížnosti odborářů a zaměstnanců. Uvedu příklad. Dobrovolní odboroví záchranáři ze závodní báňské záchranné služby nastoupili na pohotovost na Hlavní báňskou záchrannou stanici, byla jim ale náhle ukončena hotovost, kdežto profesionálům z HZBS nikoliv. Přišli kvůli tomu asi o 15 tisíc korun ve výplatě. Tento případ a mnohé další jsou v kompetenci krajské hygieny v Ostravě a ta rozhoduje podle klíče, který nikdo z nás nezná.
V červnu se konal mimořádný sněm SHO, na kterém proběhla volba nového předsedy. Máte už svého nástupce?
Vykonával jsem souběžně dvě funkce, jako předseda odborového svazu a SHO. Proto muselo dojí k volbě nového předsedy SHO. Rada SHO se shodla na jediném kandidátovi, kterým byl místopředseda SHO a předseda základní odborového organizace Dolu ČSA kolega Jiří Waloszek. Z mého pohledu to byla správná volba.
Jako předseda OS PHGN zastupujete ČMKOS i odborový svaz v takzvané uhelné komisi. Zúčastnil jste se prvního jednání.
Jaký z toho máte dojem?
Komise zasedala poprvé po pandemii v elektrárně Prunéřov, která symbolicky prochází procesem odstavení. Uhelná komise má tři pracovní skupiny. V první zastupuje Odborový svaz PHGN Jaromír Franta, ve druhé svazová právnička Markéta Marinková. Třetí komise, v níž zasedám já, se zabývá sociálními dopady útlumu těžby uhlí, má však zpoždění. Útlum těžby v OKD, Sokolovské uhelné nebo na Mostecku probíhá a v jeho rámci dochází rovněž k propouštění lidí. Tato skupina měla být ustavena a začít řešit dopady a následky útlumu daleko dříve. Je symbolické, že ve třetí skupině mají ekologické organizace dva zástupce, kdežto zaměstnanci pouze jednoho. Výstup a doporučení vládě bude dodáno se zpožděním, zřejmě na konci roku.
Nastalo rozvolňování restrikcí, daří se vám nastartovat činnost odborového svazu a pražského pracoviště?
Poté, co jsem 16. března od Jana Sábela převzal vedení svazu, jsme byli nuceni přejít na systém práce z domova. Nezasedala ani rada svazu, členové jednou hlasovali elektronicky systémem per rollam. Zaměstnanci pražského pracoviště zvládli své úkoly na výbornou. V polovině dubna se vrátili na pracoviště. V tuto chvíli se připravujeme na zasedání rady svazu v září v hornickém hotelu Harmonie v Luhačovicích. Máme ale obavy, aby mezitím nepřišla druhá vlna pandemie. ¨
Předseda OS PHGN Rostislav Palička
Autor: Petr Kolev
Foto: ivz
Článek vyšel v HGN 7/2020