„Musím pracovat i při téměř 45 stupních?“ Zaměstnanec se obrátil na odbory. Nenechte si nebezpečné podmínky líbit
Extrémní letní vedra přinášejí stále častěji otázky, jaké povinnosti mají zaměstnavatelé a jaká práva mají zaměstnanci. Na právní poradnu ČMKOS se obrátil také zaměstnanec z dílny, kde se pracuje s látkami s toxickými výpary, který popsal podmínky, ve kterých musí vykonávat svou práci.
„Pracuji jako pracovník na pracovišti, kde vznikají jedovaté výpary. Teploty zde dosahují 39 stupňů. Dělali jsme i při teplotě 44,7 °C. Zaměstnavatel nám po každé hodině dal desetiminutovou bezpečnostní přestávku, jeden nanuk na směnu a ventilátor. Chtěl bych se zeptat, jestli je to dostačující. Můžu práci odmítnout bez postihu? Nebo jak se mám k tomu postavit? Vedoucí říká, že ze zákona udělal vše,“ napsal do poradny zaměstnanec Ctirad.
Podobných dotazů přibývá s každou vlnou extrémních veder. Zaměstnanci si často nejsou jistí, jaké povinnosti má zaměstnavatel a kdy už pracovní podmínky mohou představovat nepřijatelné riziko pro jejich zdraví.
„Pokud máte důvodně za to, že výkon práce v konkrétních podmínkách bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje Váš život nebo zdraví, zákoník práce Vám dává právo takovou práci odmítnout. Toto právo je ale třeba využívat velmi uvážlivě a vždy ve vztahu ke konkrétní aktuální situaci, například při extrémní teplotě, nedostatečných opatřeních, zdravotních obtížích, riziku kolapsu nebo jiných okolnostech svědčících o bezprostředním a závažném ohrožení zdraví,“ odpovídá právník ČMKOS Jaroslav Stránský.
Nicméně pozor! Celá situace nemusí být tak jednoznačná, jak se zdá.
Údaj z teploměru nestačí
Samotná vysoká teplota na běžném teploměru ještě neumožňuje jednoznačně posoudit, zda zaměstnavatel porušuje právní předpisy. Posouzení zátěže teplem se totiž neřídí pouze teplotou vzduchu, ale celou řadou dalších faktorů stanovených nařízením vlády č. 361/2007 Sb.
„Lidé se často ptají, jaká teplota je na pracovišti ještě přípustná. Odpověď ale není možné zjednodušit na jedno číslo. Rozhodující je druh práce, její fyzická náročnost, výsledná nebo operativní teplota, vlhkost a proudění vzduchu, sálavé teplo, pracovní oděv i délka expozice zaměstnance. Každé pracoviště je proto nutné posuzovat individuálně,“ vysvětluje odborník ČMKOS na bezpečnost a ochranu zdraví při práci David Michalík.
Pokud však zaměstnanci skutečně pracují při teplotách kolem 39 °C nebo dokonce téměř 45 °C, jde podle odborníků o velmi závažný signál, který by měl být neprodleně prověřen. U fyzicky náročnějších prací právní předpisy počítají s přísnějšími limity, bezpečnostními přestávkami i poskytováním ochranných nápojů podle skutečné tepelné zátěže.
„Ventilátor, jeden nanuk nebo krátká přestávka samy o sobě neznamenají, že zaměstnavatel splnil všechny své zákonné povinnosti. Ochrana zdraví zaměstnanců musí odpovídat skutečné míře tepelné zátěže na konkrétním pracovišti,“ upozorňuje David Michalík.
Zaměstnavatel musí rizika vyhodnocovat
Zákon ukládá zaměstnavateli povinnost průběžně vyhodnocovat rizika a organizovat práci tak, aby nedocházelo k nepřípustné zátěži teplem. Nestačí pouze formálně stanovit přestávky. Opatření musí odpovídat skutečným podmínkám na pracovišti, tedy například délce práce v horku, větrání, možnostem ochlazování i množství ochranných nápojů.
Pokud má zaměstnanec důvodné podezření, že výkon práce představuje bezprostřední a závažné ohrožení jeho života nebo zdraví, zákoník práce mu za určitých okolností umožňuje takovou práci odmítnout. Každý případ je však nutné posuzovat individuálně podle konkrétní situace.
Jak postupovat
Právní poradna ČMKOS doporučuje zaměstnancům své kroky vždy doložitelně zaznamenávat. Vhodné je písemně upozornit zaměstnavatele na rizikové podmínky, uvést naměřené teploty, délku práce v horku, poskytované přestávky i ochranné nápoje a požádat o informace, jak bylo pracoviště z hlediska tepelné zátěže posouzeno.
Současně se mohou obrátit na oblastní inspektorát práce a krajskou hygienickou stanici. Inspektorát prověřuje plnění povinností zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti práce, zatímco hygienická stanice může posoudit kategorizaci práce a nařídit odborné měření tepelné zátěže. Právě odborné měření je rozhodující, protože samotný údaj z běžného teploměru pro závazné posouzení nestačí.
„Pokud mají zaměstnanci pochybnosti o tom, že zaměstnavatel dodržuje své povinnosti, neměli by problém přecházet mlčením. Je vhodné průběžně zaznamenávat teploty, délku práce, přestávky i případné zdravotní obtíže. Tyto informace mohou být důležité při následném posuzování celé situace,“ doporučuje David Michalík.
Odbory dávají zaměstnancům silnější hlas
Významnou roli při řešení podobných situací mají odborové organizace. Mohou kontrolovat dodržování předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednat se zaměstnavatelem o nápravě a pomoci zaměstnancům prosazovat jejich zákonná práva.
„Každý zaměstnanec má právo na bezpečné pracovní podmínky. Nikdo by neměl být nucen pracovat v prostředí, které ohrožuje jeho zdraví. Pokud zaměstnavatel situaci podceňuje, je potřeba se ozvat. A právě odbory jsou tím nejsilnějším partnerem, který dokáže zaměstnance chránit a prosazovat nápravu,“ říká předseda ČMKOS Josef Středula.
Extrémní vedra nejsou jen otázkou komfortu, ale především bezpečnosti práce. Pokud máte pochybnosti, zda jsou podmínky na vašem pracovišti v souladu s právními předpisy, obraťte se na odbory nebo na právní poradnu ČMKOS. Každý případ je třeba posoudit individuálně, ale ochrana zdraví zaměstnanců musí být vždy na prvním místě.
ilustrační foto (Pixabay)
Autor, zdroj: ČMKOS