Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dopis OS PHGN poslancům Parlamentu ČR

30. 11. 2015

 

 

Vážený pane poslanče,
dne 11. listopadu 2015 Vám byl doručen sněmovní tisk č. 654 - vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Jeho projednávání bylo organizačním výborem navrženo na pořad 36. schůze (tj. od 24. listopadu 2015).
Obsahem navrhované novely je snížení důchodového věku o 5 roků pro početně uzavřenou skupinu přesně vymezených horníků hlubinných dolů po odpracování stanoveného počtu směn v podzemí hlubinných dolů, tj. 3 300 směn (cca 15 let), popř. 2 200 směn (cca 10 let) v uranovém dole, vazba na případné naplnění nejvyšší přípustné expozice, způsob výpočtu důchodu a s tím související administrativní záležitosti.
Spravedlivý důchod pro horníky je jednou z priorit našeho svazu. Ujišťuji Vás, že naši členové spolu se svými rodinami tuto problematiku pozorně sledují, stále odpovídáme na dotazy nejen co bude úprava obsahovat, ale též jak vypadá proces schvalování – jak hlasovali jednotliví členové vlády a proč, kdy věc projedná Poslanecká sněmovna. Stejně jako u dříve projednávaných návrzích upravujících „hornickou“ problematiku jsme připraveni informovat podrobně jak naše členy, tak hornickou veřejnost o průběhu legislativního procesu, zejména kdy a jak každý z poslanců k projednávání přistoupil, jaké pozměňovací návrhy uplatnil a jak o předloze hlasoval.
Vzhledem k tomu, že se jedná specifickou záležitost, rád bych Vás tímto osobním dopisem (jinak jsme já i kolegové z hornických odborových organizací připraveni se zúčastnit případné osobní diskuze) stručně informoval o podstatě návrhu a důvodech k jeho přijetí. V příloze dále zasíláme stručný materiál, v němž uvádíme a upřesňujeme některé údaje, které v důvodové zprávě k návrhu novely nejsou podrobněji zmíněny, protože se tato témata otevřela až po skončení připomínkového řízení a zpravidla v neformálních diskuzích.
Při výkonu hornického povolání se běžně vyskytuje mnoho rizikových faktorů, zejména prach, hluk, vibrace, vnucená poloha, jednostranná zátěž, teplo (36C až 38C), vlhko (až 90%), psychická zátěž vyplývající z práce v hloubce přes 1km, bez denního světla, při vědomí nebezpečí výbuchu metanu či geologických otřesů, které ani současné technologie nejsou schopny vždy 100% předvídat, v případě uranových dolů pak riziko ionizujícího záření. V podzemí hlubinných dolů jde navíc o kumulaci rizikových faktorů, tedy současně jich působí víc najednou a často po celou směnu, což je zásadní rozdíl proti jiným, byť též „těžkým“ profesím.
Ani vývoj technologií tyto dopady zásadním způsobem neeliminoval, protože těžba se provádí v postupně se zhoršujících geologických podmínkách. To dokládá i nárůst počtu nemocí z povolání (na dvojnásobek!) i „obecných“ onemocnění u těchto zaměstnanců.
Tři podrobné studie z 90. let i současné poznatky odborných lékařů z hornických regionů prokazují, že zdravotní stav horníků je v důsledku pracovních podmínek v dole natolik špatný, že se dožívají o 6-8 let nižšího věku než obecná populace. Např. vyšetření na vybrané skupině horníků prováděné v Thomayerově nemocnici v Praze – Krči, prokázala u 87% plicní onemocnění s tím, že s postupujícím stářím se procento postižených osob zvyšuje tak, že postihuje více než 93%. Téměř polovina horníků měla postiženou páteř (a to bez závislosti na věku), 45% trpělo kardiovaskulárními onemocněními, u jedné třetiny byla zjištěna vasoneurosa a u jedné čtvrtiny onemocnění kloubů. Když náš svaz v roce 2008 požadoval vypracování aktuální studie, vláda její vypracování zamítla.
 Průměrný věk dožití horníka v 90. letech byl 61,4 let, což bylo o 5,8 let méně, než byl celostátní průměr. Dnes se celostátní průměr navýšil na 73 let, avšak podmínky práce v dole se nezlepšily tak zásadním způsobem, aby se stejně navýšil i průměrný věk dožití horníků.
Důvodem pro odchylnou úpravu oproti ostatním pojištěncům důchodového systému tedy je, aby horníci důchod pobírali po aspoň přibližně stejnou dobu jako ostatní populace.
Téměř všechny evropské státy mají specifickou úpravu ohledně důchodového věku a důchodů pro horníky, která umožňuje dřívější odchod do důchodu, včetně přiměřeného sociálního zabezpečení. 
Maximální možný počet osob, kterých by se úprava mohla týkat, je 3900, avšak vzhledem k situaci v hornictví v ČR (předpokládané uzavření 2 ze 4 dolů OKD, a.s., uzavření jediného uranového dolu v Rožínce) i ve světě (trvalý pokles cen uhlí i uranu na světových trzích, využívání jiných zdrojů energií), je náš odhad počtu osob, které podmínky naplní zhruba poloviční, tj. cca 2000 osob.
Odhad finanční náročnosti návrhu je dle důvodové zprávy 11,6 mld. korun, ovšem v časovém intervalu 40 let! Tento odhad je však značně nadhodnocený, protože vychází z předpokladů, které nebudou naplněny, zejm. počet osob, které ve skutečnosti podmínky naplní, bude zhruba poloviční a předpokládaný každoroční! růst mezd o 3% až 5%! je také nereálný, takže např. v roce 2020 nebude důchod ve výši 29 910Kč, z čehož vychází prognóza výdajů v důvodové zprávě.
V současné době horníci „dotují“ důchodový systém, protože pokud 3 500 horníků zemře o 5 let dříve, stát na jejich důchodech nevyplatí cca 3,36 mld. korun (při průměrném důchodu 16 tisíc korun).
Vážený pane poslanče, věřím, že informace uvedené výše, popř. i ty, které jsou v přiloženém materiálu, přispějí k tomu, abyste se přesvědčil, že navrhovaná novela splňuje nejen obecné požadavky kladené na zákonný předpis (legislativní, finanční apod.), ale je též spravedlivá a proto pro ni budete moci při hlasování s klidným svědomím zvednout ruku.
Děkuji za pochopení.
S pozdravem „Zdař Bůh“
 
Předseda
Odborového svazu
pracovníků hornictví, geologie
a naftového průmyslu
Bc. Jan Sábel
 
 
 

 

 Příloha:

 

Informace
Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu
k
návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
(Sněmovní tisk 654)

 

Co návrh obsahuje:

I. Snížení důchodového věku
Snížení důchodového věku o pět roků pro uzavřenou skupinu přesně vymezených horníků hlubinných dolů po odpracování stanoveného počtu pracovních směn v podzemí hlubinných dolů, včetně vazby na případné naplnění nejvyšší přípustné expozice, způsob výpočtu důchodu a s tím související administrativní záležitosti.

II. Zrušení data 31. prosince 2018
Zrušení omezující hranice (31. prosince 2018) pro možnost vzniku nároku na dřívější odchod do starobního důchodu po odpracování stanovené doby v pracovní kategorii podle původních předpisů.


K bodu I. Snížení důchodového věku

1) Osobní rozsah úpravy (pro koho):

Pro horníky, kteří splní všechny dále uvedené podmínky:
 vykonávali zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (návrh používá legislativní zkratku „zaměstnání v hlubinném hornictví“), 
 zaměstnání v hlubinném hornictví začali vykonávat před 1. říjnem 2016,
 v zaměstnání v hlubinném hornictví odpracovali alespoň:
 3 300 směn (odpovídá cca 15 rokům),
 2 200 směn v uranových dolech (odpovídá cca 10 rokům),
 3081 směn, pokud zaměstnání v hlubinném hornictví skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice,
 1981 směn v uranovém dole, pokud zaměstnání v hlubinném hornictví skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice.
Navržená úprava se nevztahuje na zaměstnance hlubinných dolů (horníky) „střídavě“ nebo „občas“ fárající.

2) Časový rozsah úpravy

Navrhovaná úprava má řešit nároky početně uzavřené skupiny některých horníků, a to pouze těch, kteří začali vykonávat zaměstnání v hlubinném hornictví před účinností této právní úpravy, což je (při předpokládané účinnosti) 1. říjen 2016. Posledním dnem možného zahájení výkonu zaměstnání v hlubinném hornictví by tak byl den 30. září 2016. Pro splnění této podmínky postačí jeden den výkonu tohoto zaměstnání před 1. říjnem 2016, doba pro odpracování stanoveného počtu směn není dále nijak omezena a lze ji i přerušovat.


3) Počet oprávněných:

Zpracovatel návrhu měl k dispozici údaje o počtu horníků vykonávajících v současné době zaměstnání v hlubinném hornictví. Přesný počet jakého maximálního počtu horníků by se úprava měla týkat, bude znám 1. října 2016, nicméně již nyní je možné říct, že se úprava může týkat maximálního počtu cca 3900 horníků, neboť vzhledem k situaci v hlubinném hornictví lze nástupy nových lidí do podzemí od současné doby do účinnosti zákona počítat na jednotky, maximálně desítky.

V současné době pracuje v OKD, a.s., 3161 osob, na které, pokud by odpracovaly předepsaný počet směn, by se navrhovaná úprava vztahovala. Bývalých zaměstnanců OKD, a.s. je 529 a zaměstnanců jiných subjektů (hlubinný hnědouhelný Důl Centrum Most, uranový důl Dolní Rožínka a Důl Mír Mikulčice, s ukončenou těžbou) je cca 250.

Ve skutečnosti však bude moci nové úpravy využít mnohem menší počet osob. S ohledem na současnou situaci v hlubinném dobývání a předpokládaný útlum těžby, zdaleka ne všichni horníci dnes zaměstnaní v hlubinném hornictví budou mít možnost předepsaný počet směn odpracovat.

Pokud jde o uranové horníky, kde „stačí“ cca 10 let, tak jediný hlubinný uranový důl v Dolní Rožínce je před uzavřením a otevření jiného se nechystá.

Početně největší možnou dotčenou skupinu horníků (3161) zaměstnává OKD, a.s., jde o černouhelné hlubinné doly. V současnosti jsou v provozu 4 doly, u 2 z nich předpokládáme uzavření do 2 let. Ani tito horníci nebudou mít šanci přejít jinam, kde by si mohli předepsaný počet směn odpracovat.

Vzhledem k výše uvedenému – ukončení těžby uranu, trvalý pokles cen uhlí ve světě a tedy očekávané zavření minimálně 2 dolů v Karviné, činí náš odhad počtu horníků, kteří splní zákonné podmínky, polovinu, tj. cca 2000 osob.

 

4) Důvody specifické úpravy:

Zdravotní důvody, nižší věk dožití

Podrobné studie z 90. let i současné poznatky odborných lékařů z hornických regionů prokazují, že zdravotní stav horníků je v důsledku pracovních podmínek v dole natolik špatný, že se dožívají o 6-8 let nižšího věku než obecná populace. Např. vyšetření na vybrané skupině horníků, prováděné v Thomayerově nemocnici v Praze – Krči, prokázala u 87% plicní onemocnění s tím, že s postupujícím stářím se procento postižených osob zvyšuje tak, že postihuje více než 93%. Téměř polovina horníků měla postiženou páteř (a to bez závislosti na věku), 45% trpělo kardiovaskulárními onemocněními, u jedné třetiny byla zjištěna vasoneurosa a u jedné čtvrtiny onemocnění kloubů. I když náš svaz požadoval v roce 2008 vyhotovení aktuální studie, vláda její vyhotovení odmítla.

Průměrný věk dožití horníka v 90. letech byl 61,4 let, což bylo o 5,8 let méně než byl celostátní průměr. Dnes se celostátní průměr navýšil na 73 let, avšak podmínky práce v dole se nezlepšily tak zásadním způsobem, aby se stejně navýšil i průměrný věk dožití horníků.

Specifické rizikové faktory výkonu práce

Při výkonu hornického povolání se běžně vyskytuje mnoho rizikových faktorů, zejména prach, hluk, vibrace, vnucená poloha, jednostranná zátěž, teplo (36C až 38C), vlhko (až 90%), psychická zátěž vyplývající z práce v hloubce přes 1km, bez denního světla, při vědomí nebezpečí výbuchu metanu či geologických otřesů, které ani současné technologie nejsou schopny vždy 100% předvídat, v případě uranových dolů pak riziko ionizujícího záření. V podzemí hlubinných dolů jde navíc o kumulaci rizikových faktorů, tedy současně jich působí víc najednou a často po celou směnu, což je zásadní rozdíl proti jiným, byť též „těžkým“ profesím.

Ani vývoj technologií tyto dopady zásadním způsobem neeliminoval, protože těžba se provádí v postupně se zhoršujících geologických podmínkách. To dokládá i nárůst počtu nemocí z povolání (na dvojnásobek!) i „obecných“ onemocnění u těchto zaměstnanců.


5) Navrhovaný způsob výpočtu důchodu

Navrhuje se stanovit zvláštní způsob výpočtu procentní výměry starobního důchodu horníků, jako u všech stávajících „hornických“ důchodů vázaných na odpracování ať 15 (10) let v bývalé IAA pracovní kategorii či 3300 (2200) směn v zaměstnání v hornictví v hlubinných dolech. Spočívá v tom, že se procentní výměra důchodu stanovená obecným způsobem zvýší o všechna zvýšení důchodů, která byla stanovena příslušnými podzákonnými předpisy od roku 1996, s tím, že se tyto předpisy o zvýšeních důchodů aplikují tak, jako by byl daný důchod přiznán ke dni 31. prosince 1995, přičemž zároveň platí, že výsledná částka nesmí přesáhnout stanovenou maximální částku (pro rok 2016 částku 13 274 Kč), neboť jinak by opět mezi hlubinnými horníky vznikaly neodůvodněné diference.

6) Hornické důchody v Evropě

Téměř všechny evropské státy mají specifickou úpravu ohledně důchodového věku a důchodů pro horníky, která umožňuje dřívější odchod do důchodu, včetně přiměřeného sociálního zabezpečení.

M ý t y a f a k t a k požadavku snížení důchodového věku některých horníků

a) Návrh je protiústavní a zakládá nerovnost pojištěnců

Není pravda!

Podle Ústavního soudu „určitá zákonná úprava, jež zvýhodňuje jednu skupinu či kategorii osob oproti jiným, nemůže být sama o sobě označena za porušení principu rovnosti. Zákonodárce má určitý prostor k úvaze, zda takové preferenční zacházení zakotví. Musí přitom dbát o to, aby zvýhodňující přístup byl založen na objektivních a rozumných důvodech (legitimní cíl zákonodárce) a aby mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody) existoval vztah přiměřenosti“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 15/02). K hornické profesi pak dodal „pokud jde o pracovníky v hornictví, tato skupina pojištěnců se objektivně vyděluje z celého souboru pojištěnců tím, že její příslušníci vykonávali po stanovenou dobu fyzicky i psychicky mimořádně namáhavou, rizikovou a náročnou práci, často v extrémním pracovním prostředí“. Podobně se vyjádřil i v nálezech Pl. ÚS 8/07 či Pl. ÚS 7/03.

Navrhovaná úprava zcela splňuje požadavky Ústavního soudu, neboť je založena na „objektivních a rozumných důvodech“, je i „přiměřená“, a tudíž v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

b) Horníci chtějí chodit dřív do důchodu, protože si ještě nezvykli, že už neplatí „Já jsem horník, kdo je víc!“

Není pravda!

Horníci nechtějí žádné „extrabuřty“, nechtějí nic víc, než co mají ostatní zaměstnanci. 
Horníci se prokazatelně dožívají nižšího věku o 6 až 8 roků než ostatní! Důchod tedy pobírají o stejně kratší dobu než ostatní populace. A to přesto, že musejí splnit obecné podmínky jako ostatní zaměstnanci, tj. zejm. délku doby pojištění, která se prodlužuje pro všechny stejně (např. v roce 2016 to bude 32 let). Pokud se tedy mluví o tom, že horník bude moci jít do důchodu o 5 let dříve, po odpracování cca 15 let v zaměstnání v hlubinném hornictví, neznamená to, že když nastoupil ve 20 letech, může jít do důchodu v 35 letech! I on musí splnit podmínku doby pojištění přes 30 let, aby mu tento nárok vznikl a musí čekat na dosažení svého, byť nižšího, důchodového věku.

Horníci tedy chtějí jen to, aby důchod pobírali po stejnou dobu jako ostatní populace.

c) Horníkům jejich dřívější důchody zaplatí ostatní důchodci a další daňoví poplatníci.

Není pravda!

Horníci přispívají do systému důchodového pojištění stejně jako ostatní zaměstnanci. Zákon pro ně stanoví stejné pojistné. Po dobu výkonu práce v hlubinném hornictví do systému odvádí vyšší částky s ohledem na mzdy vyšší než je průměr. I pro ně platí spojení vzniku nároku na starobní důchod se splněním stanovené doby pojištění, která se postupně pro všechny zaměstnance bez rozdílu prodlužuje až na 35 let.

Tím, že se horníci vykonávající práci v hlubinném hornictví dožívají kratšího věku, ze systému čerpají starobní důchod podstatně kratší dobu, a tak naopak „dotují“ systém a jsou vůči němu solidární více než systém vůči nim.

d) Tím, že budou horníci chodit do důchodu dřív, to přijde státní rozpočet na víc než 10 mld.

Odhad je značně „nepřesný“.

Důvodová zpráva uvádí, že předpokládaný úhrnný dopad v období let 2016 až 2055 je 11,6 mld. Kč. K tomu je však třeba uvést:
 Roční výdaje na starobní důchody se pohybují v částkách 300 až 400 mld. korun. Výše uvedená částka 11,6 mld. je za období 40 let, takže z hlediska objemu prostředků na starobní důchody jde o marginální část. 
 Skutečné výdaje předpokládané částky nedosáhnou a to z důvodů, které jsme již uvedli výše. Jde o potencionální náklady na starobní důchody všech současných horníků v hlubinném hornictví. Zdaleka všichni však podmínky nesplní, protože nebudou mít možnost odpracovat cca 15 let v hlubinném dole (cca 10 let v uranovém dole), protože těžba v ČR rapidně klesá a to dlouhodobě. To, že v průběhu 2 let skončí těžba ve 2 dolech v OKD, a.s. považujeme za jisté (i Státní energetická koncepce počítá s výrazným poklesem těžby černého uhlí) a dle našeho hrubého odhadu tedy podmínky splní cca polovina z předpokládaného počtu, tj. 2000 osob. 
 Horníci, kteří budou propouštěni v důsledku útlumu těžby, by stejně ve věku „5 let do důchodu“ skončili na úřadu práce jako nezaměstnaní pobírající nejprve podporu v nezaměstnanosti a pak sociální dávky. Pracovní uplatnění těchto lidí na trhu práce je totiž mizivé. Většina potencionálních zaměstnavatelů totiž předpokládá (a bohužel většinou oprávněně), že tito lidé mají zhuntované zdraví prací v dole a i když by se jim podařilo projít u vstupní lékařské prohlídky, stejně jim pak následně budou marodit. Průměrné náklady na jednoho nezaměstnaného jsou dle statistiky 260 tisíc korun ročně. Náklady na důchodce – horníka, i při předpokládaném důchodu cca 16 tisíc/měsíc, této částky nedosáhnou, horník pobírající důchod tedy vyjde stát laciněji než nezaměstnaný horník. 
 Propočet počítá s růstem mezd v rozmezí 3 - 5% ročně, z čehož pak vyplývá předpokládaná výše důchodu např. v roce 2020 ve výši 29 910 Kč a v roce 2050 ve výši 62 943 Kč. Takový růst mezd, tj. 3 – 5% každý rok! je dle našeho názoru značně nadhodnocen. Tím jsou tedy značně nadhodnoceny i výše předpokládaných důchodů a tím i výdaje na ně.

e) Snížení důchodového věku horníků má řešit problémy OKD.

Není pravda.

Důvodem požadavku na nižší důchodový věk horníků jsou zdravotní dopady výkonu práce a s tím spojený nižší věk dožití, což dokládá to, že náš svaz se snaží tuto úpravu prosadit již léta. Nemůžeme ale vyloučit, že vážná situace OKD, a.s. mohla rozhodování vlády v této věci urychlit.

f) Ať horníkům zaplatí důchody Bakala, „kterej si na dolech nahrabal“.

Jde o požadavek na první pohled spravedlivý, z legislativního hlediska však zcela nerealizovatelný, a tak populistický.

Objektivně nutno dodat, že společnost OKD,a.s., do systému důchodového pojištění odvedla prostředky značně převyšující průměrná plnění ostatních zaměstnavatelů.

g) Ať to zaplatí zaměstnavatelé ze svých fondů.

Principiálně ano, ale v současné době nerealizovatelné.

Když byly v roce 1992 rušeny pracovní kategorie pro účely důchodového pojištění, vláda v rámci zachování sociálního smíru přislíbila odborům náhradu ve formě povinného důchodového připojištění zaměstnavatelského typu. Tento slib daný sociálním partnerům nesplnila a neučinila tak ani žádná z následujících vlád. Vláda pravicové koalice při „důchodové reformě“ arogantně požadavek odborů odmítla. Zavedený tzv. „předdůchod“ ze třetího důchodového pilíře vůbec nesplňuje požadavky, které měl náhradní systém za zrušené pracovní kategorie splňovat, tedy zejména povinné příspěvky zaměstnavatelů provozujících těžké rizikové práce v dostatečné výši. Problém tak zůstává dosud neřešen.

I kdyby se v současné době tento systém vytvořil (což nehrozí, protože se o možnostech zatím jen jedná v rámci důchodové komise), zaměstnanci by jej mohli začít využívat až za mnoho let.


K bodu II. Zrušení data 31. prosince 2018

Tato drobná legislativní úprava věcně nesouvisí s výše popsanou navrhovanou úpravou důchodového věku.


Podle stávajícího ustanovení § 74 zákona o důchodovém pojištění (ZDP) zůstávají nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisů účinných před 1. lednem 1996 (tj. před účinností ZDP) po odpracování stanovené doby zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo v I. (II.) kategorii funkcí zachovány do 31. prosince 2018.
Jde o uzavřenou skupinu horníků, kteří si již předepsaný počet let dle původních předpisů (tj. do konce roku 1992) odpracovali, nyní pracují (jsou nezaměstnaní, pobírají invalidní důchod, jsou OSVČ apod.), aby splnili předepsanou dobu pojištění (35 let po roce 2018) a důchodového věku dovrší po roce 2018.


V původním znění bylo datum 31. prosinec 2016, které však bylo v roce 1997 opraveno na 31. prosinec 2018, neboť nepokrývalo všechny případy. Praxe však nyní ukázala, že ani toto posunuté datum není vyhovující, neboť mohou nastat případy (zejména u pracujících v uranových dolech), kdy důchodového věku bude dosaženo později (např. důchodového věku 58 let podle dřívějších předpisů, jde-li o pojištěnce narozeného v roce 1964, který v uranových hlubinných dolech získal do konce roku 1992 8 roků zaměstnání v tzv. I. AA kategorii, bude dosaženo až v roce 2022). Proto se navrhuje v § 74 ZDP již nestanovovat žádné konkrétní datum pro zachování těchto dřívějších nároků.
Nyní navrhovaná změna plně řeší dlouhodobý požadavek svazu. Proti tomuto návrhu nebyly nikdy žádné námitky, neboť o početně uzavřenou skupinu jde již tím, že předepsaný počet let musel být odpracován do konce roku 1992.

 

V Praze dne 20. listopadu 2015