Jdi na obsah Jdi na menu
 


Horníci půjdou do důchodu o sedm let dříve, schválili poslanci

4. 5. 2016

 

 

V Poslanecké sněmovně zvítězil zdravý rozum
Horníci z hlubinných dolů asi budou moci odcházet do starobního důchodu o sedm let dříve než ostatní pracovníci, tedy zhruba v 56 letech. Novela o penzijním pojištění nyní zamíří k posouzení do horní komory. Zhruba čtyři tisíce horníků se tak mohou těšit z nové úlevy. Vládní návrh dnes schválila Sněmovna - pro bylo všech 166 přítomných poslanců.


Dříve do důchodu budou moci odejít všichni horníci, kteří v hlubinných dolech odpracovali alespoň 3300 směn. Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) opatření pomůže s řešením kritické situace v těžební společnosti OKD.


Poslanci se přiklonili k pozměňovacímu návrhu sociálních demokratů, který podpořilo 113 ze 176 přítomných poslanců. K sociálním demokratům se připojili komunisté, lidovci, zástupci Úsvitu, nezařazení poslanci a část poslanců ANO. Pro předlohu jako celek pak hlasovalo 166 poslanců, proti nebyl nikdo. Schvalování novely přihlíželi zástupci horníků z galerie pro návštěvníky.
Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL původně navrhovala snížení důchodového věku o pět let, nakonec ale poslanci odhlasovali velkorysejší variantu. "Je to mimořádně důležité vzhledem k událostem v Moravskoslezském kraji. Přispěje to k řešení aktuální situace v hornictví, která bude mít velké sociální dopady," uvedla ministryně Michaela Marksová. Schvalování novely přihlíželi zástupci horníků z galerie pro návštěvníky.


Podle předsedy Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jana Sábela konečně i v Poslanecké sněmovně zvítězil zdravý rozum. „V okolních státech, kde se ještě těží uhlí, se o horníky starají daleko lépe. Například v Polsku horníci odcházejí do předčasného důchodu ve 43 letech po odpracování 25 let v dole. Podobné je to v sousedním Německu a dalších státech. Takže ty české předčasné hornické důchody nejsou nic mimořádného a zdravotně postižení horníci si zaslouží odejít alespoň o sedm let dříve do důchodu. Pro stát to vyjde každopádně o mnoho levněji, než kdyby byli na úřadech práce a pobírali sociální dávky.“
Dřívější odchod do penze by se podle novely měl vztahovat na havíře, kteří odpracovali 3300 směn v uhelném nebo 2200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v uhelném dole méně a u uranu o 219 směn méně. Podle návrhu by horníci teď tedy chodili do řádného důchodu v necelých 56 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 53 letech. Schvalování novely přihlíželi zástupci horníků z galerie pro návštěvníky.


Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná, a z procentní části podle odpracovaných let a odvedených částek. Podle vládního návrhu by se v procentním dílu horníků nově měly odrazit všechny valorizace od roku 1996. Stanovena je ale maximální částka, pro letošek by dosáhla 13.274 korun. V dalších letech by se zvyšovala o valorizaci. Poslankyně ANO Radka Maxová neuspěla s návrhem ustanovení o zvýhodněném přepočtu procentní výměry starobních důchodů z novely vypustit.


Do roku 1993 existovaly v Česku takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé kategorii lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.
Návrat k těmto kategoriím jako zásadní problém kritizuje Svaz průmyslu a dopravy. "Důchodové kategorie byly ze systému odstraněny ne proto, že došlo k odstranění rizikových prací, ale proto, že došlo ke změně společenských poměrů. Už to nebyl stát, který ve svých podnicích zaměstnával pracující a musel se o ně postarat, ale podniky patřící do soukromé sféry,“ uvedli zástupci svazu.


Připomínají také zavedení takzvaných předdůchodů ve třetím pilíři důchodů, tedy ve spoření na penzi. Právě přes tento systém by samy firmy měly vyřešit problematiku předčasného odchodu z pracovního trhu. "Bohužel tento systém nebyl a není v praxi firmami a jejich zaměstnanci zejména z oboru hornické činnosti a dalších namáhavých profesí využíván. Lze se tedy domnívat, že právě tyto firmy očekávají navrhované řešení na úkor prvního pilíře (státní důchody – pozn. redakce),“ dodává Svaz průmyslu a dopravy.


Hlubinné doly jsou v ČR nyní provozovány zejména v Moravskoslezském kraji, a to v režii společnosti OKD. Má své doly na Karvinsku a Ostravsku, kde je čeká útlum. OKD v úterý sama na sebe podala insolvenční návrh, dluží podle něj více než 17 miliard korun, majetek firmy přitom nedosahuje ani sedmi miliard. V insolvenčním návrhu firma uvedla, že aby zamezila prohlubování své ztráty, hodlá mimo jiné do počátku příštího roku zavřít Důl Paskov a do konce roku 2018 Důl Lazy.

 

d3466ca5891369933a121fb101607818cf497b06.jpg

 

 

 

 

 

 

autor: Petr Kolev

foto:OKD a.s.