Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jaromír Pytlík: Region nemůže bez těžby fungovat

9. 10. 2014

 

 

Předseda SHO Jaromír Pytlík poskytl rozhovor týdeníku Horník. Přinášíme ho pro vás i na našich stránkách.

 

Téměř rok po podepsání kolektivní smlouvy a rok a půl poté, kdy v důsledku cen uhlí na světových trzích a zhoršené ekonomické situace začal v OKD proces do té doby nepředstavitelných změn, tvrdí šéf hornických odborů v OKD Jaromír Pytlík, že situace ve firmě se uklidnila a všichni musí táhnout za jeden provaz, aby firma současnou situaci překonala. Zároveň vyzývá politiky i občanskou společnost: neklaďte těžbě zbytečné překážky, náš region není připraven na život bez OKD. Vždy se můžeme domluvit na kompromisu, který na jednu stranu zajistí rozvoj obcím, na druhé straně zaměstnání desítkám tisíc lidí, kteří jsou v regionu na dobývání černého uhlí existenčně závislí.


Před rokem probíhalo v OKD jednání o nové kolektivní smlouvě, kterou se podařilo uzavřít až po dlouhých třinácti měsících diskuzí. Jak se na tehdejší dění díváte s ročním odstupem? Jaká je atmosféra mezi zaměstnanci v současnosti, když to porovnáte s nervozitou loňského podzimu?


Většina zaměstnanců si je vědoma toho, v jak těžké situaci se nachází hornictví nejen v České republice, ale i ve světě. Domnívám se, že se podařilo domluvit přijatelnou kolektivní smlouvu. Původní návrh zaměstnavatele byl na snížení personálních nákladů o 20 %, což také mělo znamenat výrazné snížení výdajů na sociální účely.
Na podzim loňského roku to doopravdy vřelo! Bylo vidět, že tak radikální snížení mezd není možné. Situace se uklidnila a zaměstnanci sledují vývoj v celém hornictví. Vždyť jde všem o práci! A všechny strany musí bojovat o to, aby hornictví v našem kraji mohlo dále zaměstnávat tisíce lidí. A to přes všechny těžkosti, kterými nejen tento sektor, ale vlastně celý průmyslový moravskoslezský region, prochází v důsledku špatného vývoje ekonomiky. A o našem významu pro sociální a ekonomickou kondici kraje musíme nadále přesvědčovat všechny, kteří rozhodují, ale i ty, kteří proti nám často bezdůvodně vystupují a říkají, že hornictví je oborem minulosti. Není to pravda.


Naplnila kolektivní smlouva vaše očekávání? Kde vidíte největší problém v jejím naplňování.


Kolektivní smlouva v této krizové době plní svůj úkol jako nutné minimum pro fungování firmy a zajištění našich zaměstnanců. Jsou zde i mechanizmy, jak přidat zaměstnancům v případě, že se situace na trzích a v OKD zlepší.


Tématem, o kterém často hovoříte, je možnost předčasného odchodu horníků do důchodu a příprava legislativy, která by to umožnila. Jaká je situace u tohoto návrhu, o kterém se snažíte přesvědčit politickou reprezentaci?


Neustále bojujeme o rychlejší odchody horníků do důchodu. Poté, co nám správní soud zamítl novelizaci tzv. 363, jsme dojednali na MPSV přípravu nového zákona. Ten je momentálně v paragrafovém zněné a projde celým legislativním cyklem. Doufám, že politici splní to, co nám slíbili, a bude tento zákon schválen co nejdříve. Moc by nám pomohl v době, kdy průměrný věk zaměstnanců v OKD stoupá a pro mnohé by mohl být nejlepší variantou v situaci, kterou bude muset řešit.
Podle našeho návrhu novelizace jsme chtěli, aby se horníkům snížil obecný důchodový věk v případě, že by splnili dané podmínky. Například odfárali 3300 směn, což vychází zhruba na 15 let práce v dole.
Navíc jde o to, že v dalších evropských zemích, jsou důchodové systémy horníkům přizpůsobeny. Stačí se podívat pár kilometrů za hranice do Polska.


Když nastupoval před devíti měsíci Dale R. Ekmark do čela OKD, nešetřili jste jako odboráři kritikou. Změnili jste v této oblasti názor?


Očekávali jsme ve vedení OKD někoho z našeho regionu, kdo tady dlouhodobě bydlí a zná i zdejší mentalitu. Musím však s odstupem času říci, že jsem se mýlil. Dale R. Ekmark a jeho tým dokázali ve velmi krátké době neskutečné věci. Jen snížení nákladů na vytěženou tunu uhlí hovoří samo za sebe. Pro mě je dále podstatné, že jsou s námi projednávány zásadní změny hlavně v personální oblasti a naše připomínky jsou ve většině případů akceptovány.


Kdy jste naposledy fáral a jak často se vám podaří dostat mezi horníky pod zem?


Paradoxně jsem fáral 24. září 2014 do posledního hnědouhelného hlubinného dolu v Maďarsku. Tento důl má být uzavřen do konce letošního roku. Návštěva se konala v souvislosti s řešením „Surovinové politiky“ a „Státní energetické koncepce“ v ČR. V Maďarsku totiž v minulosti udělali obrovské chyby a jsou velmi závislí na dovozu. Návrhy vlády se ubírají stejným směrem a znamenají rychlý konec hornictví, a to bez ohledu jaká je situace v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.
Snažím se navštěvovat pravidelně jednotlivé lokality v celém OKD tak, abych neztratil kontakt s realitou.


Společnost OKD prochází komplexní restrukturalizací a je zřejmé, že z dlouhodobého hlediska bude objem těžby klesat. Tomu se nutně bude muset přizpůsobit počet zaměstnanců. Co by podle vás firma měla udělat proto, aby byl tento proces sociálně co nejcitlivější?


Celý tento proces snižování počtu zaměstnanců s ohledem na snižování těžby je již v plném proudu. Požádali jsme vedení OKD, aby snižování stavů bylo realizováno u těch zaměstnanců, kteří jsou sociálně zabezpečeni. Dále jsme se shodli na tom, že se to dotkne zaměstnanců, kteří opravdu nechtějí pracovat.


Společnost OKD se stala předvolebním tématem na Karvinsku kvůli svému plánu rozšířit těžbu Závodu Důl Karviná do dalších lokalit, aby prodloužila jeho životnost. Většina politiků přistupuje k redukované verzi rozšíření těžby pozitivně, přesto se najdou v jednotlivých obcích kritici. Má podle vás celý projekt při nejistém vývoji cen vůbec smysl a ekonomickou návratnost?


Jsem pořád přesvědčen, že těžba uhlí musí i nadále pokračovat, byť v menším objemu. Tedy i pro Důl Karviná je nezbytně nutné rozšíření těžby do dalších lokalit. Neuvážené rozšiřování obnovitelných zdrojů a ztráta energetické nezávislosti přijde občany velmi draho. Stanou se z nás ekologičtí nezaměstnaní bezdomovci. Je o mně známo, že mnohé tyto aktivisty nazývám „zelenými teroristy“. Projekt zachování těžby má vždy smysl, pokud zajistí práci lidem v tomto regionu a bude odpovědně řešit dopady na lidi, kteří se budou muset kvůli těžbě přestěhovat. Logickou podmínkou je i to, že se OKD férově postaví k rekultivacím území, kde již těžba skončila, a bude schopen najít shodu s představiteli měst a obcí, kterých se to týká. Zatím nemá „nikdo v této republice“ jiné řešení. Rekvalifikace, rozšiřování průmyslových zón a další návrhy – a tím je vůbec nechci shazovat a jejich význam si uvědomuji - řeší zatím jen malou část nezaměstnaných. Vždyť na Úřadu práce v Ostravě je evidováno zhruba 83 000 nezaměstnaných. A všem těmto lidem dají těžko práci firmy v nových průmyslových zónách a těžko se horníci rekvalifikují na drobné manuální práce vhodné spíše pro ženy typické pro některé montovny. Dovedete si představit, že by k tomu ještě skončilo OKD? Podporuji v dané situaci zachování těžby i za cenu pomoci od státu. Vždyť stát je také zodpovědný za situaci v tomto regionu.


Společnost OKD oznámila svůj záměr postupně slučovat své provozy na Karvinsku. Od nového roku tak dojde k organizačnímu sloučení závodů Darkov a Karviná, v horizontu několika let s nimi bude sloučen i ČSM. Jaký je pohled odborů na tyto organizační změny?


Domnívám se, že tyto kroky jsou z ekonomického hlediska nezbytně nutné pro zachování OKD. Čím dříve k nim dojde, tím bude lépe.


Situace kolem Dolu Frenštát je v současnosti kvůli probíhajícím soudním sporům značně nepřehledná. Budoucnost dolu se opět stala předvolebním tématem na Frenštátsku. Jak by se OKD podle Vás mělo k ložisku na Frenštátsku postavit? A jaký postoj by měl zvolit stát?


Vlastníkem nerostného bohatství je stát. Bohužel se tak vůbec nechová a nehlídá si své bohatství. Jestli nebylo umožněno OKD udělat ani průzkum ložiska, pak nevidím žádný důvod, aby OKD vynakládalo ročně desítky miliónů k udržení této lokality. Stát by měl převzít celou tuto lokalitu.


Co podle Vás zaměstnance OKD nejvíce trápí? V čem vidíte nejvyšší problém ve vztahu mezi firmou a zaměstnanci?


Co trápí zaměstnance určitě, je obrovská nejistota v hornictví. Všichni by přivítali vyšší mzdy za svou práci. Snižováním stavů jsou zvyšovány nároky na jejich práci. Vnímám, že mnohdy je to za hranicí únosnosti a z práce jdou vyčerpáni nejen fyzicky, ale i psychicky.


Ceny uhlí zůstávají nadále velice nízké. Na světě ročně krachují stovky dolů a dochází k propouštění tisícovek zaměstnanců. Firmám kousek za hranicemi v Polsku leží na skládkách miliony tun uhlí. Výrazný nárůst cen analytici neočekávají. Jaká je podle vás budoucnost těžby černého uhlí v regionu?


Na tuto otázku jsem vlastně již odpověděl. Zatím jinou budoucnost, než zachování těžby černého uhlí, nevidím.


Před námi jsou senátní volby ve dvou obvodech, kde má OKD své provozy (Karvinsko, Frýdecko-Místecko). Čekají nás také volby do městských a obecních zastupitelstev. Nechceme po vás konkrétní jméno, nebo název strany. Na co by se podle vás měli lidé, kteří půjdou k volbám, při svém výběru zaměřit?


Velmi mě potěšilo, že v Karviné se zastupitelstvo města postavilo čelem k těžbě ve Starém Městě, přestože jsem se tam narodil a donedávna tam bydleli mí rodiče. Občanům doporučuji, aby přišli volit k volbám a volili ty, kteří jim dají větší jistotu práce. Nepřímo tedy říkám, volte ty, kteří podporují hornictví!

 

dsc_0728.jpgPředseda SHO Havířov Ing. Jaromír Pytlík

 

 

 

 

 

autor rozhovoru: Marek Síbrt

foto:(vs)