Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jurášek: na změně v důchodech dále pracujeme. Jednání jsou náročná

15. 5. 2015

 


V souvislosti se společností OKD v poslední době média často zmiňují postoje politiků k možnosti, aby horníci pracující v hlubinných dolech, mohli odcházet do důchodu dříve než zbytek populace. Danému tématu se intenzivně věnují hornické odbory, změnu legislativy podporuje také vedení OKD. A díky tomu se podařilo přesvědčit vládu a došlo k první pozitivní změně ve formě novelizace nařízení vlády č. 363/2009 Sb. Co všechno se v dané oblasti podařilo, na čem je třeba dále pracovat, jaké jsou naděje na úspěch a aktuální postoje politiků, vysvětluje ekonomicko-personální ředitel OKD Jan Jurášek.


Po opakovaných odkladech a změnách termínů projednání vláda nakonec odsouhlasila novelizaci vládního nařízení č. 363/2009 Sb., které umožní vybrané skupině horníků odejít do důchodu dříve. Co tomuto pozitivnímu rozhodnutí pro vybrané zaměstnance OKD předcházelo a jaké jsou jeho praktické důsledky?


V první řadě je třeba říct, že na potřebnosti toho, abychom změny dosáhli, jsme se jednoznačně shodli s odboráři. Dokázali jsme na dané záležitosti efektivně spolupracovat, což bylo v celém procesu velmi důležité.
Schválení ve vládě předcházelo velké množství jednání s představiteli vládních stran a trpělivé vysvětlování toho, proč je tato změna podle nás opodstatněná. Všichni určitě zaregistrovali, že OKD v posledních měsících navštívili čelní představitelé koaličních stran, a jsme rádi, že jsme je dokázali o o potřebnosti tohoto kroku přesvědčit. Někteří se k naší iniciativě zpočátku nestavěli příliš pozitivně a museli jsme vysvětlovat, proč by měl horník odcházet do důchodu dříve než někdo, kdo pracuje také tvrdě v továrně v jiném oboru.


Co tedy změna konkrétně přinese a kolika lidí v OKD se bude týkat?


Původní znění říkalo, že horník v hlubinném černouhelném dole musí odpracovat 3300 směn před 1. lednem 2009. Směny nad toto datum se nepočítaly. Nám se podařilo toto ohraničení odstranit a zaměstnanec, který příslušný počet směn odpracoval, má nárok na dřívější odchod do důchodu. Ale musí samozřejmě splnit další podmínky důchodového zákona, jako je například počet let, kdy si musí kdokoliv v naší zemi platit důchodové pojištění, aby měl na důchod nárok.
Změna by se měla dotknout zhruba 530 lidí, kteří v současnosti pracují v dolech OKD. Ale logicky to nebude najednou, ale postupně v jednotlivých letech, kdy budou mít potřebný počet směn odfáraný. Ročně půjde o několik desítek lidí. Takže tvrzení některých politiků a ekonomů, že půjde o velkou zátěž pro státní rozpočet, rozhodně nejsou pravdivá.
Díky této změně budou moci horníci odejít do standardního důchodu zhruba v 58 letech. Navíc se naskýtá možnost využití i předčasného důchodu o další 3 roky dříve.


S čím měli politici v této oblasti největší problém?


Nejčastější argument se týkal dopadů na státní rozpočet, ale to se nám podařilo celkem jednoznačně vyvrátit. Dalším argumentem bylo, proč se má tato změna týkat jen horníků v hlubinných dolech, když další lidé pracují také v náročných provozech. I když na povrchu.
Pravda je taková, že Česká republika je v tomto ohledu v Evropě unikátní. Bohužel v tom negativním slova smyslu. Ve všech jiných státech chodí horníci do důchodu dříve, protože náročnost a specifičnost práce je naprosto zřejmá. Studie jednoznačně dokládají zdravotní komplikace, které s sebou práce v dole přináší. A to přes veškerý technický pokrok, špičkové ochranné pomůcky, které v OKD máme, nebo řadu preventivních opatření.
Zásadní argument je tento. Důchodový systém je nastavený tak, že do něj platíme, abychom si důchodu mohli v průměru užívat všichni zhruba stejnou dobu. Tomu je potřeba přizpůsobit parametry.


Co nás v této oblasti tedy ještě čeká?


Změna nařízení je významný, ale fakticky pouze první krok v naší práci v této oblasti. Pokračujeme v intenzivních jednáních s politiky napříč spektrem, aby se nám podařilo dosáhnout změny zákona o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.) a možnost odejít dříve do důchodu platila pro všechny horníky, kteří by splňovali dané podmínky. Zjednodušeně řečeno současný zákon říká, že do důchodu mohou odejít dříve pouze ti horníci, kteří do dolu nastoupili před 1. lednem 1993. To chceme zrušit, protože podle nás by měly být podmínky pro všechny stejné. Vůči horníkům , kteří nastoupili po 1.1.1993 je současný systém nespravedlivý, když kolegové, kteří nastoupili o pár dnů dříve, díky tomu mohou odejít do důchodu, a oni by měli oproti tomu ještě několik let pracovat.

 

Jak se k návrhu staví politici a kolika horníků by se změna dotkla?


S politiky jednáme a je třeba přiznat, že je před námi ještě kus práce. Postoj politiků je zatím opatrný, přičemž argumenty jsou obdobné, jako zněly u změny nařízení: nároky na státní rozpočet a jistá nesystémovost.
Ale jsem rád, že i předseda vlády Sobotka při návštěvě OKD a fárání v lokalitě Lazy uznal oprávněnost našich snah a je připraven o změně jednat. Je nutné vše detailně propočítat, aby bylo zřejmé, že naše návrhy státní rozpočet jednorázově výrazně nezatíží a prostředky z rozpočtu půjdou postupně. Po prvních jednáních se totiž naše čísla a čísla ministerstva financí poměrně dost lišila. Myslím, že jsme dokázali předložit precizní propočet jako dobrý základ pro další jednání.
Kdyby se nám důchodový zákon změnit podařilo, už dnes můžu říct, že změněné podmínky by splňovalo zhruba 1100 1600 horníků v OKD, dalších zhruba 1000 tyto směny odpracuje do roku 2020. Potom jsou zde samozřejmě lidé, kteří nároky splňují, ale v OKD už nepracují. Jejich počet v současnosti neznám, ale myslím, že ho dokážeme poměrně přesně odhadnout.

 

Proč jsou tyto změny pro OKD tak důležité?


Těch důvodů je několik. Věkový průměr našich zaměstnanců roste k 45 letům. Navíc víme, že těžební profil OKD bude v budoucnosti klesat a takto bychom dokázali počet našich lidí přizpůsobit těžbě ve značné míře přirozenou cestou.
Pracovní podmínky v dolech OKD jsou velice náročné. A to i přes veškerou snahu a technická opatření, která realizujeme. Například průměrná hloubka, v níž dobýváme uhlí, za dvacet let vzrostla o více než 250 metrů. Tomu odpovídají náročnější mikroklimatické podmínky. A to i přesto, že instalujeme klimatizační zařízení tam, kde je to technicky možné a nutné.
Význam je ale i symbolický. Horníci v naší zemi se můžou cítit v porovnání se svými kolegy v zahraničí znevýhodněni. Jako by si stát jejich práce nevážil.

 

dsc_0178.jpg

Předseda OSPHGN Jan Sábel a ekonomicko-personální ředitel OKD Jan Jurášek (vpravo)

 

 

 

 

 

 

 

 


autor:Marek Síbrt
článek vyšel v týdeníku Horník č.18/2015
foto:(ivz)