Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na Darkově sledují výkony rubání Zbyňka Rzidkého

7. 11. 2014

 

 

V novém porubu 339 400 se v prvním měsíci po rozjezdu podařilo splnit říjnový technický režim na 134 procent. Obdobnými výkony je možno přispět ke splnění celoročního plánu dolu

 

DARKOV – Nakopat co nejvíce tun uhlí je pro rubáňový kolektiv tím zásadním. Ještě větší prioritou je však zdravím lidí, práce bez úrazů. Tyto dva stěžejní ukazatele má neustále před očima hlavní předák Zbyněk Rzidký a vedoucí úseku Janusz Sztula se svým 124 členným kolektivem (včetně devíti techniků) ze Závodu Důl Darkov. A aby se výkon kloubil s bezpečností je třeba oběma parametrům jít neustále vstříc. „Někdy je to ovšem tak, že i kdyby se člověk rozkrájel, úrazu nebo slabší těžbě se nevyhne. Příroda je prostě mocnější. Naopak se stává, že když se v těžbě daří, také úrazy se havířům vyhýbají,” sděluje své letité zkušenosti z havírny hlavní předák.

 

Limit bez registrovaného úrazu
Havíři nemají příliš rádi, když se o dobrých výsledcích v úrazovosti příliš hodně hovoří. Jak říkají, "nechtějí to zakřiknout". Jinak to nevnímá ani Rzidký, který se svým kolektivem v říjnu dosáhl na letošní druhý limit – bez registrovaného úrazu. V porubu 339 400 nakopal 82 203 tun uhlí a technický režim (61 500 tun) splnil na 134 procent.

 

Porub si vybavili sami podle svých potřeb
„Letos jsme neměli štěstí na stěny, ale teď se to změnilo,” usmívá se Rzidký. „Navíc jsme po dokopání a vyklizení porubu 348 811 dostali příležitost – s přispěním čtyř či pěti zaměstnanců dodavatelské firmy Bastav – poprvé si vybavit nový porub od samého začátku sami. Mělo to více výhod. Na příklad tu, že jsme si odpočinuli od rubání, dělali jinou práci s vědomím, že si vytváříme podmínky pro budoucí těžbu. O to s větší důsledností a odpovědností všichni k dílu přistupovali. Pracoviště se připravovalo podle našich představ, prostě na míru. Vyvarovali jsme se nedodělků, takže při přebírání hlavních strojních uzlů bylo vše bez problémů. V průběhu totálního non-stopu se podařilo splnit i tvrdou časovou normu a navíc už chlapi dostávali na těžbu hlad.”

 

Bez dobré spolupráce by to nešlo
Rubači sice měli s vybavováním jisté zkušenosti. Většinou však dokopané poruby vyklízeli (dělali práci v opačném pořadí) a k složitějšímu náklizu se doposud nikdy nedostali od samého začátku. Setkávali se při tom s novými věcmi, řešili dosud nepoznané situace. Kromě sběrného dopravníku, kombajnu, 121 sekcí a dalšího vybavení položili 670 metrů pásového odtěžení. Z povrchu museli dostat do podzemí nespočet součástí, několik tisíc tun materiálu. To vyžadovalo vlastní mimořádně dobrou logistiku, plynulou dopravou potřebného materiálu na předem určená místa. Nezbytná byla perfektní spolupráce s kolejovou a svislou dopravou pod vedením Tadeáše Owczarzyho a Milana Kuše. A také s vedoucím provozu a likvidace Petrem Foltýnem. Nakonec se díky dobré organizaci, ale také odhodlané zarputilosti všech zainteresovaných dílo započaté 11. srpna podařilo zvládnout na jedničku. Porub se začal rozjíždět podle plánu – už 1. října.

 

Říjnový limit mají v kapse, teď jdou na listopadový
„Pochopitelně chvíli trvalo, než rubání začalo dávat očekávané tuny,” přiznává vedoucí úseku. „Výrazný nárůst těžby jsme zaznamenali už ve druhé dekátě měsíce, v té třetí jsme se dostali na skvělý denní průměr 3,5 tisíce tuny. Chlapi neváhali přijít kopat i v průběhu státního svátku 28. října. Teď můžeme konstatovat, že jsme dosáhli druhého stupně limitního výkonu,” spokojeně konstatuje Sztula.
To však není zdaleka konec ukojování hladu tohoto kolektivu po uhlí. Už nyní zahájil útok na další limit. V listopadu hodlá překonat technický režim stanovený tentokrát na 74 600 tun opět o více než deset procet.

 

Hlavním předákem je Zbyněk Rzidký už sedmnáctým rokem
„Tak vynikající těžba však nepůjde dlouho. Po 160 metrovém postupu přichází zlom – porub 339 400 se zužuje a postupně se začnou ubírat sekce. Dokopáno má být koncem ledna příštího roku,” konstatuje vedoucí úseku s tím, že to však neznamená rezignaci na limity ve zbývajícím období. Jeho slova potvrzuje i hlavní předák, o kterém Sztula říká: „Zbyněk je chlap na svém místě. Přímý, tvrdý, nekompromisní, cílevědomý, stojící si za svým rozhodnutím. Hlavním předákem je už sedmáctým rokem a hornictví, včetně strojního zařízení rozumí jako málokdo. Jeho přirozená autorita a zkušenosti umocňují sílu celého kolektivu.”


Stěžejní porub Darkova pojede na plný výkon
„Nepřeháněj, nepřeháněj,” mává Rzidký rukou nad hodnocením vedoucího. „Něco podobného se dá říct i o ostatních z naší party. Kolektiv se mi za ta léta mnohokrát obměnil, ale ten současný je už zhruba dva roky stabilizovaný a každý jedinec je na svém postu profíkem. Nelze je všechny v novinách vyjmenovat, ale všem bez výjimky za odváděné výkony upřímně děkuji. Uvědomujeme si, že v závěru roku je náš porub na šachtě stěžení, že na jeho těžbě ve velké míře záleží, zda Darkov v tomto ukazateli splní roční plán. Myslím si, že za všechny z našeho kolektivu můžu slíbit, že z naší pozice pro to uděláme maximum,” uzavírá hlavmí předák.

 

Hornické štěstí
Jak je důležité mít v dole štěstí na porub dokládá malá statistika těžby kolektivu Zbyňka Rzidkého. Zatímco v průběhu prvních devíti měsících nakopal 200 273 tun, v novém porubu jen v říjnu vytěžil 82 203 tun. Podaří se mu do konce roku (v průběhu 4. čtvrtletí) vydobýt z porubu 339 400 obdobné množství jako za tři čtvrtiny roku z jiných slojí?
 

 

Lidé z kolektivu:
hlavní předák:  Zbyněk Rzidký
vedoucí úseku:  Janusz Sztula
zástupce ved. úseku:  Martin Wojaczek
mechanik: Petr Puffer
směnoví technici: Jaroslav Konderla, David Ryška, Bohdan Heinz, Miroslav Krkoška
Kamil Slabý, Ivo Kvičala
směnoví předáci:  Miroslav Moravčík, Peter Chomčo, René Jurygáček, Marian Vojtuš, Miroslav Sedlák, Peter Jarábek, Zdeněk Bogar

 

Porub 339 400
směrná délka porubu 185 metrů
průměrná mocnost sloje 3,70 metru
směrný postup porubu 275 metrů
kombajn KGS 645
stěnový dopravník PF 4/932
výztuž (121 kusů) FAZOS 17/37 Poz-MD

 

h38-2-otv-rzidky-1.jpg

Zbyněk Rzidký (vpravo) s Januszem Sztulou před důlní mapou sloje 339 400.

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Josef Lys
foto: Josef Lys
zdroj: OKD a.s.
článek vyšel v Horníku č.38