Náš odborový svaz si rozhodně nestojí ve špatné době špatně, říká předseda OS PHGN Rostislav Palička
V září proběhlo druhé zasedání Energetické tripartity za účasti ministra průmyslu Lukáše Vlčka. Odborový svaz PHGN musel vyvinout značné úsilí, aby se tripartita ještě před parlamentními volbami vůbec konala. Ve druhé polovině měsíce se rovněž uskutečnilo výjezdní zasedání rady odborového svazu v Luhačovicích. Revizní komise svazu o den dříve zkontrolovala čerpání rozpočtu svazu za 1. pololetí letošního roku. HGN požádal předsedu OS PHGN Rostislava Paličku o podrobnější informace z obou důležitých jednání.
Začneme druhým zasedáním Energetické tripartity. Můžete ho čtenářům přiblížit?
Energetická tripartita se sešla 22. září na ministerstvu průmyslu a obchodu ke svému druhému zasedání. Museli jsme vyvinout poměrně značné úsilí, aby k tomu vůbec došlo. Navíc po prvním březnovém zasedání tripartity jsme marně žádali vedoucího sekretariátu ministra, aby nám zaslal ministrem signovaný zápis z jednání. Dodnes ho nemáme, což jsem Lukáši Vlčkovi připomněl a jeho to nemile zaskočilo. Zápis z druhého jednání vypracovala na náš návrh svazová právnička Markéta Marinková. Po podpisu ministra jej ministerstvo zašle členům Energetické tripartity.
Čekalo nás ovšem ještě další překvapení. Z iniciativy ministerstva došlo k rozšíření členů tripartity o zástupce Svazu energetiky ČR, který nebyl signatářem Energetické tripartity. Došlo k tomu bez vědomí ostatních signatářů
Neměla tato nečekaná nepříjemnost vliv na jednání tripartity?
Naštěstí nikoliv. Ministr Lukáš Vlček seznámil signatáře se stavem novelizace Státní energetické koncepce. Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu vznesl dotaz, jak probíhá takzvaný lex plyn, tedy příprava prováděcích předpisů a stav jejich notifikace v Bruselu. Žádáme po ministerstvu rovněž harmonogram útlumu uhelných dolů. V této souvislosti mě zaujaly dvě informace od ministra Vlčka. Jak uvedl, jeho přáním a cílem je, aby sto procent elektrické energie pro průmysl a domácností bylo vyrobeno na území České republiky. Z toho vyplývá druhá, pro nás zásadní informace, že těžba domácího uhlí pro elektrárny, teplárny a domácnosti nemůže být plně utlumena, dokud nebude mít stát za domácí uhlí spolehlivé náhradní zdroje.
Zřejmě je za touto optimistickou informací nějaké ale…
Máte pravdu. Řekl jsem, že i přes přání pana ministra může nastat krizová situace. I ministerstvu průmyslu je známo, že důlní uhelné společnosti v Česku, kromě OKD, jsou v soukromých rukou. A na ně likvidačně dopadá placení emisních povolenek, takže dochází k útlumu a zavírání uhelných lomů a dolů. Těžba uhlí v Česku tak může skončit dřív, než si pan ministr představuje. Nicméně pozitivní na tom je, že se nyní jedná o kapacitních platbách, to znamená o připravenosti elektráren v případě výpadku či nedostatku energie ihned nastartovat výrobu elektrické energie a okamžitě dodávat do sítě elektřinu. To se zřejmě bude týkat většinou paroplynových elektráren.
Počítá se pro tento účel i s uhelnými elektrárnami?
Uvidíme. Jde o takzvaný start ze tmy, tedy situace, kdy se elektrárna dokáže v případě výpadku sama nastartovat a následně elektřinou zásobovat své okolí. To bude hlavním kritériem. Zajišťovat tuto službu pro stát může každý subjekt, který na to bude mít příslušný certifikát. Obdobných velkých zdrojů, které jsou autonomní a umí při blackoutu obnovit provoz, aniž by potřebovala napětí ze sítě, je zatím v ČR jen několik.
Měl jste na Lukáše Vlčka další konkrétní dotazy a požadavky?
Zástupci zaměstnavatelských a odborových svazů včetně mě požádali ministra o včasné zaslání návrhu Státní energetické koncepce k připomínkovému řízení, včetně podkladů o ekonomických dopadech na průmysl a domácnosti. Vyžádali jsme si rovněž informaci k odstavování energetických a uhelných zdrojů. I když mnoho úkolů v souvislosti s energetickou koncepcí bylo podle ministra již splněno, měla by podle nás být příslušným způsobem doplněna, k čemuž je údajně připraven nový dokument včetně návrhu souboru opatření. Podle Lukáše Vlčka musí mít v připravované energetické koncepci prioritu bezpečnost dodávek elektřiny ve větší míře než před čtyřmi lety. Dodávky pro základní spotřebu musejí být zabezpečeny z domácích zdrojů. Musí být rovněž vypracován harmonogram útlumu uhelných zdrojů a jejich případné konkrétní náhrady v energetickém mixu.
Jednala Energetická tripartita i o zavedení ETS 2 a emisních povolenek?
Ano, je to téma, které dnes hýbe politickou scénou. Vyjádřili jsme obavu o zachování sociálního smíru v důsledku možného překročení limitů pro ceny emisních povolenek po zavede-ní ETS 2. Emisní povolenky jsou obchodované na volném trhu a jejich cena se může dostat na hranici, kterou české domácnosti nebudou schopné zaplatit. Největší nespravedlnost spočívá v tom, že v rámci parity kupní síly, mezd a platů je na tom východní blok oproti západnímu velice špatně, ale cena povolenky bude platit pro všechny stejně. Proto jsme požádali o silnou regulaci cen emisních povolenek při zavádění systému ETS 2. Připomněl jsem, že zdaleka ne všechny obce mají připojení na zemní plyn a v okamžiku, kdy zdraží 100 kilogramů uhlí o 300 korun při ceně povolenky 45 eur za tunu a k tomu zdraží palivo o tři koruny na litr nafty, tak kdo si to uhlí bude moci koupit a nechat dovézt domů? Takto postiženým domácnostem pak bude v zimě jedno, co do toho kotle hodí, čím budou topit. A celá ekologie a boj proti uhlíku půjde zase k čertu. Stručně řečeno, náš občan zaplatí při nízkých mzdách za odběr zboží zatíženého emisními povolenkami, například za naftu, benzín, uhlí, elektřinu nebo zemní plyn víc než například Němci, kteří mají vyšší mzdy a životní úroveň.
Ministr Vlček vyjádřil pochopení pro naše obavy a ujistil nás, že udržení sociálního smíru, bezpečnost a dostupnost dodávek elektřiny jsou prioritou při přípravě nové Státní energetické koncepce.
Na co jste se ještě zeptal ministra?
Vznesl jsem dotaz na přístup státu ke krizi v Třineckých železárnách, kde hrozí ukončení výroby oceli. Šéf železáren Roman Heide veřejně varoval, že pokud nebudou mít ocelárny stejné podmínky jako jejich konkurenti v západní Evropě, může se stát, že přenesou výrobu do zahraničí. Hlavní problém tkví v tom, že železárny nedostaly od vlády stejně vysokou podporu jako jejich zahraniční konkurenti. Pokud by došlo k přestěhování výroby do zahraničí, nastala by v severomoravském regionu vysoká nezaměstnanost, zejména když víme, že od ledna skončí důlní společnost OKD a bude propouštět tisíce zaměstnanců.
Jak na to reagoval ministr Vlček?
Uvedl, že opatření budou vycházet ze strategie státu k výrobě oceli, ale ta není v současné době jednoznačně stanovena. Musíme prý nejdříve vyčerpat veškeré možnosti počínaje modernizačními fondy, které čerpají prostředky zejména z monetizace 2 % celkového počtu emisních povolenek v systému ETS na období 2021–2030. Od roku 2024 se přidává dalších 2,5 % povolenek dražených mezi lety 2024–2030. Teprve potom může vláda připravit nějaké specifické podmínky. Ale samozřejmě o tom už bude jednat vláda nová. Divné je, že o krizi hutí a oceláren na severu Moravy ví politici už dlouho, a přesto nebyli dosud schopni nebo ochotni vypracovat aktuální strategii státu k výrobě oceli.
Jak celkově hodnotíte úroveň a výsledky druhého zasedání Energetické tripartity?
Myslím, že i druhé zasedání tripartity splnilo svůj účel především jako platforma pro přenos informací od ministerstva k zaměstnavatelům a k odborům a obráceně. Ministr Vlček vyslechl naše připomínky a návrhy. Požadovali jsme hlavně, aby návrh novelizované státní Energetické koncepce byl včas zaslán odborovým a zaměstnavatelským svazům a mohlo tak proběhnout klasické připomínkové řízení. Ministr nám navíc sdělil, že se nebrání rozšíření okruhu účastníků připomínkového řízení.
V Luhačovicích se 24. září konala VI. rada odborového svazu. Co měla na programu?
Jednali jsme například o čerpání rozpočtu za první pololetí nebo o stavu členské základny k 30. červnu. Rada schválila termíny zasedání orgánů svazu v příštím roce, podle kterého se sněm OS PHGN uskuteční 21. května 2026 v Luhačovicích.
Probírali jsme rovněž situaci v členských od-borových sdruženích. Zástupci členských organizací informovali o činnosti regionálních rad ČMKOS a krajských tripartit. O den dříve jednala revizní komise našeho svazu.
Stav členské základny setrvale klesá a tento trend se nejvíce projeví v příštím roce, až se zavře černouhelný Důl ČSM a společnost OKD bude stát před největším propouštěním za poslední dekády. Situace v členských organizacích je podobná. Všichni bojují s negativními dopady emisních povolenek a s útlumem těžby. Potěšující byla ovšem zpráva od kolegů z Mostecka, že mají nasmlouvanou těžbu hnědého uhlí do roku 2027.
Jaký budou mít tyto skutečnosti dopad na činnost odborového svazu?
Bavili jsme se, jak budeme řešit financování provozu odborového svazu. Rada schválila investice do podílových fondů, protože očekáváme, že tím dojde ke zhodnocení svazových financí. Vzhledem k tomu, že naši odboráři platí měsíčně pouze jednu korunu členských příspěvků, potřebujeme prostředky na pokrytí nezbytných nákladů. V této souvislosti jsem sdělil radě důležitou zprávu, a sice, že se chystá prodej odborového pětihvězdičkového hotelu Imperial v Praze. Našel se zájemce a s největší pravděpodobností k prodeji dojde už do konce letošního roku. Ujistil jsem členy rady, že část peněz získaných z prodeje Imperialu budou moci využít pro své organizace, tak jako tomu bylo v minulosti po prodeji pražského Domu odborových svazů. Musím říct, že náš svaz si nestojí ve špatné době vůbec špatně. Radě jsem doložil, že se řadíme mezi osm nejsilnějších členských svazů v rámci ČMKOS.
Svazový právník JUDr. Antonín Těšík informoval radu o změnách v úpravě důchodů a zavedení povinného příspěvku na produkty spoření na stáří pro zaměstnance, kteří vykonávají rizikovou práci ve 3. kategorii. Naše právnička Mgr. Markéta Marinková podala výklad k elektronické Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, elektronickému doručování a podpisům v pracovněprávních vztazích.
V odpolední části jednání rady místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová hovořila o aktivitách odborové centrály a o plánech v legislativě. Místopředseda ČMKOS JUDr. Jiří Vaňásek podal informace o stavu aktuální legislativy.
IT školení, které zahrnovalo především praktické návody pro práci ve Wordu a na internetu, pro nás zajistil Ing. Václav Procházka z ČMKOS. Jeho výklad naše členy zaujal natolik, že mě požádali, zda by pro ně svaz nemohl zorganizovat rozšířené celodenní školení IT.
Shrnuto a sečteno, jednání rady splnilo bezezbytku stanovený program i něco navíc, za což patří všem radním, zaměstnancům svazu a stálým hostům poděkování.
Předseda Rostislav Palička (vpravo) zahajuje jednání výjezdní VI. rady OS PHGN v Luhačovicích. Dále na snímku zleva člen revizní komise Pavel Murcko a místopředsedové svazu Jiří Waloszek a Josef Zelenka, který řídil jednání rady.
Členové rady projednávají aktuální otázky související s činností svazu a situací v hornictví.
Předseda svazu Rostislav Palička vítá na radě místopředsedkyni ČMKOS Radku Sokolovou.
Na výjezdním zasedání rady OS PHGN současně zasedala revizní komise, která zkontrolovala čerpání rozpočtu svazu za letošní první pololetí. Na snímku členky revizní komise sledují průběh jednání.
Autor, foto: Petr Kolev
Článek vyšel v HGN č.10/2025