Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prapodivné směrnice v důlní organizaci

30. 7. 2014

 

 

V důlních organizacích se stalo "módou", že zaměstnavatelé vydávají směrnice, jak si má zaměstnanec počínat při chůzi. Např.: při chůzi je pracovník povinen přizpůsobit způsob chůze stavu cesty, má věnovat zvýšenou pozornost při chůzi apod. Stane-li se zaměstnanci úraz při chůzi a zaměstnavatel nemůže použít důvody dle § 191 ZP*, pak se zaměstnavatel dovolává porušení této směrnice a posuzuje toto jako důvod ke krácení odškodnění. Zcela jistě je tento postup v rozporu se ZP, ale jak mohou odbory zaměstnance bránit i jinak než soudně, když do soudních sporů se zaměstnavatelem zaměstnanci nejdou zejména z obav možné ztráty zaměstnání?

 

Podle ustanovení § 136* zákoníku práce mají odborové orgány právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů a přitom mají zejména právo zúčastňovat se jednání o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. To znamená zúčastnit se všech jednání o tom, jaké vnitřní předpisy k zajištění BOZP zaměstnavatel zamýšlí vydat. Tato úloha je odborům svěřena jako zástupcům zaměstnanců, s kterými musí zaměstnavatel projednávat úplně všechny otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o všech svých zamýšlených opatřeních je informovat (viz ustanovení § 18 a 18b zákoníku práce*).

 

Důlní organizace mají samozřejmě svá specifika při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v mnoha směrech mají v oblasti BOZP podrobnější právní úpravu. Poměrně podrobnou právní úpravu cest pro chůzi a dopravu obsahuje vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů. Pro zajímavost můžeme citovat z ustanovení § 291 vyhlášky č. 22/1989 Sb. "Cesty pro chůzi musí být bez překážek, odvodněny a udržovány tak, aby chůze po nich byla bezpečná." Nakonec v nedávné době byla vydána ještě jedna nová vyhláška vztahující se k problematice chůze na pracovišti u zaměstnavatelů spadajících do působnosti tzv. horního zákona a to vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi.

 

Ani jeden tento předpis však nestanoví nic o tom, že by měl zaměstnavatel vnitřním předpisem ukládat zaměstnanci, jak má chodit. Opak je pravdou, v těchto předpisech se dá zjistit, jak má zaměstnavatel zajistit bezpečnost cest. Mohli bychom se tedy dohadovat, že takové směrnice vydávají zaměstnavatelé, kteří v rámci výkonu vrchního dozoru orgánů státní báňské správy byli pokutováni za nedodržení některého z výše citovaných předpisů. Na základě výše uvedeného doporučuji obrátit se na příslušný odborový orgán, aby se zaměstnavatelem projednal obsah směrnic a upozornil ho, že nemůže povinnosti, které má uloženy právním předpisem, přenášet na zaměstnance.


*na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová již v roce 2006, legislativa se od té doby obsahově nezměnila a tento názor je i dnes platný.

 

čtěte také: Pracovní úrazy při chůzi

 

 

autor: SIBP Ing. Vladimír Potomák