Rozhovor s generálním ředitelem OKD Romanem Sikorou.
Jak se bude vyvíjet činnost společnosti OKD poté, co pod zemí utichnou poslední stroje? Co bude se stovkami horníků, kteří přijdou o práci? A jak bude zajištěna dlouhodobá bezpečnost uzavřeného dolu a okolní krajiny? Nejen na tyto otázky nám odpovídá v následujícím rozhovoru generální ředitel OKD Roman Sikora, který přibližuje nejen technické a ekonomické aspekty ukončení těžby, ale také vizi transformace tradiční hornické firmy v moderní společnost s odpovědným přístupem k regionu, jeho zaměstnancům a životnímu prostředí.
Jaké jsou hlavní důvody, které vedly k rozhodnutí ukončit těžbu v současném časovém horizontu?
Poslední důl OKD, Důl ČSM, který byl zároveň posledním černouhelným dolem v Česku, se měl z důvodu dlouhodobé nerentability hlubinné těžby uzavřít už v roce 2022, ale kvůli válce na Ukrajině a související energetické krizi bylo rozhodnuto odsunout termín uzavření na konec roku 2025.
Z dnešního pohledu bylo rozhodnuto správně. Jednak jsme přispěli k úspěšnému řešení energetické krize v regionu a také jsme si za tu dobu, díky dočasnému výkyvu cen uhlí, které dosáhly historického maxima, vytvořili finanční rezervu přes 8 miliard korun. Tu nyní využijeme na vyplacení odstupného odcházejícím zaměstnancům, na technickou likvidaci dolu a na nastartování dalšího podnikání. Stát na ukončení hornické činnosti nebude muset vynaložit ani korunu.
I v průběhu těchto let jsme se ovšem potýkali s vysokými výrobními náklady, které neustále rostly kvůli dobývání ve stále větších hloubkách. Proto bylo obtížné realizovat těžbu uhlí v Česku v porovnání s importem na udržitelné úrovni. Světové ceny uhlí jsou nízké, dostali jsme se tak do situace, kdy prodejní ceny nejsou schopny pokrýt naše výrobní náklady.
Česká republika už v oblasti energetiky není závislá na černém uhlí a zákazníky v oblasti koksovatelného uhlí můžeme spočítat na prstech jedné ruky s velmi krátkou perspektivou dodávek.
Zásoby, které zůstávají pod zemí, již nejsou současně dostupnými prostředky ekonomicky ani s ohledem na ochranu zástavby a životního prostředí vytěžitelné. A kvůli dlouholeté neexistenci hornického učňovství nejsme schopni nadále doplňovat kvalifikovaný personál.
Další pokračování těžby už zkrátka ze všech úhlů pohledu nedává smysl.
Jaká bude další činnost společnosti po ukončení těžby?
Ihned se začneme věnovat technické likvidaci dolu, na kterou máme přibližně 3 roky, dokončena by tedy měla být na přelomu let 2028 a 2029. Na to, abychom po sobě „uklidili“, máme vyčleněno 3,3 miliardy korun. Naším cílem samozřejmě bude provést vše bezpečně, řádně a včas.
A čeká nás transformace v energetickou a také developerskou společnost. Součástí našeho podnikatelského plánu na roky 2025 - 2050 je instalace kogenerační jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z důlního plynu, s jejímž najetím počítáme už ve 4. čtvrtletí letošního roku, míchání a prodej uhelných směsí, spočívající v nákupu uhlí a využití stávající infrastruktury a know how třídící linky k produkci energetických směsí na míru zákazníkům. Mezi energetickými projekty jsou dále pyrolýza uhelných kalů, která zajistí ekologickou likvidaci materiálu vznikajícího při úpravě uhlí a výrobu energetických produktů, a výstavba přečerpávací elektrárny, využívající výškového rozdílu mezi nádržemi Stanislavice a čerpací stanicí Těrlicko.
Máme také v plánu vybudovat a pronajímat vysoce kapacitní datacentrum a postavit průmyslový areál, kde nabídneme k dlouhodobému pronájmu prostory vhodné pro lehkou výrobu a skladování podle individuálních požadavků klientů a možností dle územního plánu.
Kolika zaměstnanců se ukončení těžby přímo dotkne a jaké konkrétní kroky podnikáte pro jejich rekvalifikaci nebo uplatnění?
Loni po ukončení ražeb a provozu vybavování odešlo z organizační ch důvodů na 400 zaměstnanců, v prvním čtvrtletí to po ukončení těžby a provozu úpravny bude dalších 950. Zároveň s kmenovými zaměstnanci ukončila v OKD činnost i většina dodavatelů důlně-stavebních prací. Při zahájení technické likvidace budeme potřebovat cca 700 pracovníků, s dokončením konkrétních činností bude ale jejich počet dále klesat až na 380 na konci letošního roku.
Odcházející dostávají dle kolektivní smlouvy odstupné ve výši až 11násobku průměrného měsíčního výdělku. Těm, kteří nedosáhli nároku na starobní důchod, je k dispozici také dobrovolný program OKD Nová šichta. Zájemcům pomáhá najít pracovní uplatnění nebo třeba nastartovat vlastní podnikání. Funguje už od roku 2014 a od té doby využilo jeho služeb přes 1 100 pracovníků. Nyní máme v Nové šichtě registrováno 250 lidí.
V Nové šichtě jsou naši zaměstnanci - specialisté připraveni poradit i prakticky pomoci. Součástí Nové šichty je i aplikace, jejímž prostřednictvím mohou spolupracující zaměstnavatelé vkládat pracovní nabídky a současně vyhledávat pracovníky konkrétních profesí, které postrádají. Jsme si vědomi, že ztráta zaměstnání a hledání nového uplatnění jsou věci náročné a stresující, odcházejícím zaměstnancům se proto snažíme celý proces maximálně zjednodušit. Kromě pohovorů, kdy každému jednotlivci vše podrobně vysvětlíme, se na Dole ČSM otevírá před každou propouštěcí vlnou mobilní pracoviště Úřadu práce. Odcházející zaměstnanci tak mají možnost vše potřebné vyřídit na jednom místě. Pravidelně pro ně organizujeme také tzv. burzu práce, kam zveme průmyslové zaměstnavatele z regionu, kteří hledají nové pracovníky.
Jak vidíte budoucí roli OKD v transformaci Moravskoslezského kraje po ukončení těžby?
Jsme si vědomi naší společenské odpovědnosti vůči regionu. K rozvoji regionu chceme nadále přispívat novými podnikatelskými aktivitami i pokračující podporou veřejně prospěšných projektů. Za tímto účelem jsme podepsali memorandum s městem Karviná, kdy budeme společně koordinovat například další využití území dotčeného hornickou činností i jiných pozemků ležících ve městě, které jsou ve vlastnictví OKD nebo města, a dále je rozvíjet v souladu s městským územním plánem a strategií, což může zahrnovat i jejich vzájemnou směnu. Společně budeme postupovat také v záležitostech přeměny těchto území na nové průmyslové, technologické či podnikatelské zóny a jejich využití pro energetické a environmentální projekty a spolupracovat při přípravě projektové dokumentace i hledání vhodných investorů nebo dotačních titulů. V oblasti veřejně prospěšných aktivit pak budeme nadále podporovat významné sportovní subjekty působící na území města i spolupracovat při pořádání kulturních a společenských akcí přispívajících k pozitivnímu obrazu města.
Jak bude zajištěna bezpečnost Dolu ČSM v dlouhodobém horizontu?
O vše se postaráme technickou likvidací. Jejím cílem je trvalé a bezpečné uzavření dolu po ukončení těžby tak, aby nedocházelo k ohrožení lidí, majetku a životního prostředí, aby byly stabilizovány důlní prostory a aby byl zajištěn kontrolovaný režim vod, plynů a poklesu terénu.
Celý proces musí být schválen Báňským úřadem. Již samotná žádost o schválení likvidace obsahuje detaily jednotlivých projektů likvidace a znalecká posouzení. V průběhu prací pak bude Báňský úřad při běžných prohlídkách kontrolovat, zda splňujeme vše, co je v dokumentaci uvedeno.
Jaké technologie nebo postupy se použijí při likvidaci důlních děl?
Součástí technické likvidace jsou ekologická likvidace zařízení používaných v dole, bezpečné uzavření všech horizontálních i úklonných důlních děl, likvidace jam, tedy svislých důlních děl, a demolice povrchových objektů v ochranných pásmech jam.
Technickou likvidaci zahájíme ihned po ukončení těžby. Za dobu existence Dolu ČSM zde vzniklo 1 100 kilometrů důlních chodeb. To představuje vzdálenost ze Stonavy např. do Paříže. V současné době je ale funkčních už jen zhruba 52 kilometrů chodeb. Chodby musíme uzavřít takzvanými hrázemi, kterých bude celkem 87.
Dvě ze čtyř jam Dolu ČSM budou zlikvidovány nezpevněným zásypem, což znamená, že tzv. jámový stvol se vyplní certifikovaným kamenivem a v povrchové části uzavře betonovou zátkou tzv. ohlubňovým povalem. K zásypu jam bude zapotřebí 180 000 tun materiálu. Druhé dvě jámy budou sloužit jako plynové kolektory pro budoucí těžbu důlního plynu, jeho odsávání a zabránění nežádoucímu výstupu na povrch. Tyto jámy budou v určité hloubce uzavřeny betonovou jámovou zátkou, prostor pod ní zůstane volný pro jímání plynu a prostor nad zátkou bude až po povrch vyplněn cementovo-popílkovou směsí.
Jak budete monitorovat případné ekologické dopady po ukončení těžby?
Monitorování bude probíhat tak jako doposud. S ohledem na doznívání důlních vlivů po ukončení těžby budeme také samozřejmě nadále vyřizovat nároky na případné důlní škody. Pro tyto účely máme vytvořenou dostatečnou finanční rezervu, jejíž výše odpovídá předpokládaným důlním škodám do doby doznění vlivů z dobývání a činí 570 milionů korun.
Jakým způsobem plánujete komunikovat další kroky směrem k veřejnosti a zaměstnancům?
Na způsobu naší komunikace se nebude nic měnit. I nadále chceme informace o firmě sdílet se zaměstnanci i veřejností zcela transparentně. Vzhledem k tomu, že objem informací se s ukončením dobývání uhlí a odchodem značné části zaměstnanců poněkud zúží, zvažujeme úpravu frekvence vydávání měsíčníku Horník.
Co byste chtěl, aby veřejnost pochopila o procesu ukončování těžby, co se podle vás často přehlíží?
Není dne, kdy bych z různých stran neslyšel věty typu: „to je škoda, ještě se mělo pokračovat“, „rozhodnutí o ukončení těžby se mělo ještě přehodnotit“ nebo „obrovské zásoby uhlí se nechají pod zemí, zatopí se a znehodnotí, co když je budeme v budoucnu potřebovat?“
Smiřme se zkrátka se skutečností, že éra černého uhlí, jako zdroje energie, v České republice skončila. Těžba současnými dostupnými prostředky se dlouhodobě ekonomicky nevyplácí kvůli rostoucím nákladům a nízkým cenám, nejsou zákazníci, nemáme lidské zdroje k pokračování těžby a v neposlední řadě ani dostatečný objem nerostu k dobývání v rámci stávajících báňských povolení.
A pokud jde o domnělé zničení zásob zatopením spodní vodou, uvědomme si, že než jsme uhlí v 18. století objevili a začali těžit, bylo v kontaktu s vodou miliony let.
Generální ředitel OKD Ing. Roman Sikora, MBA
Foto: OKD. a.s.
Autor: Klika Miroslav