Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sábel: Rozhodně odmítáme návrh novely horního zákona a zrušení pětiletého moratoria na poplatky z vydobytých nerostů

14. 6. 2018

 

 

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se 9. května sešli na 142. jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Mezi zásadní body programu patřilo financování školství nebo připravované změny horního zákona. Navrhovaná novela horního zákona má podle předkladatelů přinést zákonné zakotvení Surovinové politiky ČR jako základního strategického dokumentu pro oblast nerostných surovin a jejich zdrojů. Na základě novely horního zákona vznikne povinnost vést rezervy na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou a na vypořádání důlních škod. V oblasti úpravy úhrady z vydobytých nerostů je nově navrhován způsob určení tržní ceny nerostu a stanovení výše úhrady. A právě proti tomuto záměru zaměstnavatelé a odbory těžebních odvětví vznesli výhrady, zejména ke změnám moratoria dotýkajícího se poplatků za vytěžené nerosty. To může znejistit tuto oblast podnikání. Podle odborů by navyšování cen vydobytých nerostů mělo negativní vliv na mzdové podmínky zaměstnanců. Nejen na toto téma vedl HGN rozhovor s předsedou Odborového svazu PHGN Janem Sábelem.


Vláda chce novelizovat horní zákon a zrušit pětileté moratorium na úhrady z vydobytých nerostů. Jaké je stanovisko zaměstnavatelů a odborů?


Současný premiér a bývalý vicepremiér a ministr financí Sobotkovy vlády Andrej Babiš jako velkopodnikatel a miliardář tvrdil, že k dohodě není třeba písemných smluv, k ujednání stačí podání rukou. To už ale neplatí. Minulá vláda uzavřela dohodu s podnikateli v těžebním průmyslu o ustavení pětiletého moratoria na poplatky za vydobyté nerosty. Nyní ministerstvo průmyslu a obchodu a Český báňský úřad dostali od premiéra za úkol novelizovat horní zákon a zrušit platnost moratoria. Pro nás z toho vyplývá, že se premiér rozhodl porušit písemnou dohodu, na jejímž uzavření s podnikateli se sám předloni podílel. A to je podle mne nemravné. Z toho důvodu jsem na tripartitě vystoupil společně se zaměstnavateli proti tomuto záměru. Upozornil jsem premiéra, že zrušení moratoria a případné zvýšení cen za vydobyté nerosty poškodí firmy, jejich zaměstnance a obce. Pan Babiš jako velkopodnikatel musí vědět, že firmy neplánují pouze na jeden rok, ale na delší období. Dohody se podle mne musí dodržovat.


Ministr průmyslu Hüner v médiích uvedl, že novelou horního zákona nemůže dojít ke změně sazeb úhrad za vydobyté nerosty. Novela prý umožní, aby stát, jako vlastník nerostných surovin, mohl operativně řešit případné krize v energetickém sektoru.


O tom vůbec nejsem přesvědčen. Jsem stálým členem odborové delegace na tripartitě, mám informace a tuším, o co premiérovi jde. V této zemi existuje jistá nevraživost mezi miliardáři. V našem případě konkrétně mezi vlastníkem Agrofertu Andrejem Babišem a vlastníkem těžební skupiny Czech Coal Pavlem Tykačem. I na jednání tripartity se Babiš neudržel a vyčítal Tykačovi jeho velké zisky. Mám k dispozici materiály o tržbách Severní energetické a vím, že majitel Tykač zde hodně investoval. To je možná jeden z důvodů, že už za minulé vlády se tehdejší vicepremiér a ministr financí Babiš snažil zvýšit poplatky za vydobyté nerosty. Ovšem s tím rozdílem, že tyto poplatky neměly zůstat dotčeným obcím, ale 80 procent mělo putovat do státní pokladny. Pochopitelně, že proti tomu se bouřily jak těžební společnosti, tak i starostové dotčených obcí, pro které poplatky představují významný přínos do obecních rozpočtů. Zastáváme neměnný názor, že většina prostředků získaných z vydobytých surovin by měla zůstávat přímo v obcích a regionech, kde působí těžební společnosti. Právě v nich je dlouhodobě evidovaná nejvyšší nezaměstnanost a nízké mzdy. Po skončení těžby bude následovat rekultivace krajiny a snaha umožnit vznik jiného typu podnikání, zaměřeného například na turistiku a služby. Proto by ty poplatky měly zůstávat v regionech a neměly by plnit bezedné rozpočty ministerstev.


Mělo by zrušení moratoria a zvýšení poplatků za vydobyté nerosty skutečně velké dopady?


Teprve od loňského roku stát prostřednictvím platného znění horního zákona garantuje těžebním společnostem pětiletý cyklus vyhodnocení výše úhrad z vydobytých nerostů. Toto moratorium platí pouze rok a jakékoliv snahy o jeho změnu či zrušení lze kvalifikovat jako negativní zásah do podnikání v tomto odvětví. Podniky potřebují stabilitu, a především možnost pohybovat se v jasně definovaném legislativním prostředí. Teprve pak mohou těžební firmy, a na ně navázaná podnikatelská sféra, racionálně plánovat investice a stabilizovat zaměstnanost bez obav, že se každý rok může měnit legislativa i samotná výše poplatku.


Jaké komplikace by ještě novela horního zákona mohla přivodit?


Případné zvyšování poplatků z vydobytých nerostů během tří až pěti let by se navíc zkumulovalo do stejné doby, kdy mají být převedeny finanční prostředky těžebních firem na sanace a rekultivace z takzvaných nevázaných účtů na vázané, což je další část novelizace horního zákona. To jednorázově zatíží peněžní toky, což je příjem nebo výdej peněžních prostředků těžebních firem. I z toho důvodu je třeba v tomto strategickém odvětví České republiky zachovat pětileté moratorium.


Jaká je podle vás optimální výše poplatků z těžby a jak často by mělo docházet k jejich úpravě?


Vzhledem k tomu, že vyhláška o zvýšení úhrad je účinná teprve od 1. ledna 2017, není zatím možné jakkoli vyhodnotit dopady zvýšení úhrad do státního rozpočtu ani do hospodaření těžebních společností.

 

Proti záměru novelizovat horní zákon a zrušit moratorium překvapivě vystoupil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Co tomu říkáte?


To je sice od pana Dlouhého chvályhodné, ale bývalý ministr průmyslu a obchodu z devadesátých let by měl nejdříve zpytovat vlastní svědomí. Na tripartitě jsem několikrát vystoupil a řekl, že největší chybou minulých českých vlád po roce 1990 byla nedomyšlená a divoká privatizace těžebního průmyslu. Nebýt toho, mohly do státní pokladny plynout desítky a stovky miliard korun a nepotýkali bychom se s rekordní nezaměstnaností v severočeském a moravskoslezském regionu. A byl to právě bývalý ministr Dlouhý, který zahájil divokou privatizaci Dolu ČSM v OKD a Václav Klaus v tom pokračoval, stejně jako vlády vedené sociální demokracií.


Pravidelně se zúčastňujete jako člen odborové delegace jednání tripartity. Máte k její organizaci, průběhu a výsledkům připomínky?


Jednu bych měl. Na rozdíl od tripartity za bývalé Sobotkovy koaliční vlády se nyní z jednání sice dělají zápisy, ale nepřijímají se závěry a řešení k projednávaným bodům.
Zástupci vlády v čele s premiérem nepověřují konkrétní ministry a úředníky úkoly a konkrétním řešením problémů v určitém termínu. V zápisech z tripartity prostě chybí, jak se vláda k projednávaným problémům postaví. Připadá mi to, jako by vláda říkala: ať se zaměstnavatelé a odbory vypovídají, my si stejně uděláme, co chceme!
A také bych měl něco i do odborových řad. Nelíbí se mi způsob vystupování některých odborářů bez předběžného předjednání. Například na poslední tripartitě předseda ČMKOS k mému zděšení před zástupci podnikatelů a vlády prohlásil, že je nutné dosáhnout toho, aby zaměstnanci státu měli vyšší průměrné příjmy, než zaměstnanci průmyslových odvětví. Je přece zřejmé, že průmysl a vůbec výrobní sféra musí nejdříve vydělat prostředky, kterými následně stát může ze státního rozpočtu podporovat například kulturu, sport a platit státní úředníky.


Stát zvýšil příspěvek, který odbory vynakládají na působení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jak k tomu došlo?


Zde bych chtěl ocenit vedení ČMKOS, kterému se podařilo vyjednat od ministerstva práce a sociálních věcí vyšší dotace na činnost odborových svazů a ČMKOS v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Díky tomu může i náš odborový svaz pořádat více odborných seminářů a školení zaměřených právě na BOZP. Shodou okolností jednáme nyní s Českým báň­ským úřadem o změnách v soutěži Zlatý Permon. Společně s Odborovým svazem Stavba každoročně vyhodnocujeme firmy z našich odvětví, které dosahují nejlepších výsledků v BOZP. Rozhodli jsme se od příště hradit náklady za nákup sošek Zlatý Permon, které se předávají nejlepším firmám. Doposud si je výherci museli ku­povat. Snížíme i počet kategorií, protože jich bylo zbytečně mnoho.


Odborová centrála usiluje o zrušení takzvané karenční doby. Má v tom podporu odborového svazu?


Nemělo se připustit, aby karenční doba byla vůbec zavedena. Bylo to politické rozhodnutí na úkor zdraví zaměstnanců. Výmluvy, že se nemocenská po zrušení karenční doby bude opět ve velké míře zneužívat, je absurdní. Stát i zaměstnava­telé mají dostatek možností účinné kontro­ly. Úsilí ČMKOS proto jednoznačně pod­porujeme. Nemocní zaměstnanci mají ma­rodit doma a nechodit s chřipkou do práce a ohrožovat zdraví svoje i kolegů. Vzniklé škody jsou daleko vyšší, než činí nemo­censká za první tři dny nemoci.

Není to tak dlouho, co bývalé vedení OKD zcela vážně chtělo horníkům za­vést povinnou desetihodinovou pra­covní dobu. Na dubnovém sjezdu ČMKOS bylo rozhodnuto, že odbory budou usilovat o zkrácení pracovní doby.

V kolektivní smlouvě vyššího stupně jsme dohodli pro zaměstnance našich od­větví týdenní pracovní dobu 37,5 hodiny. Byli bychom rádi, kdyby alespoň hlubinní horníci mohli pracovat ještě kratší dobu a přivítali bychom rovněž prodloužení do­volené. Úsilí ČMKOS podporujeme.


V programovém prohlášení ČMKOS je úkol dosáhnout schválení odchodů do předčasných důchodů pro vybrané profese. Odborový svaz po dlouhole­tém úsilí vyjednal za minulé vlády předčasné důchody pro hlubinné hor­níky. Podpoříte i tento záměr ČMKOS?


Náš odborový svaz je postaven na soli­daritě svých členů, proto pochopitelně podpoříme i tento záměr. Mohu se pochlu­bit, že v rámci připomínkových řízení jsem na jednání rady ČMKOS trval na tom, aby předčasné důchody byly pevně zakotveny do programového prohlášení ČMKOS. Pro­fesí, které by uvítaly předčasné odchody do důchodu, je celá řada. Například zdra­votní sestry, zaměstnanci v těžkém průmy­slu, skláři, hutníci, řidiči autobusů, strojvůd­ci, zaměstnanci úpraven v dolech a další.

 

 

 

 


autor:Petr Kolev