Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stav bezpečnosti práce v hornictví v roce 2017

8. 8. 2018

 

 

Český báňský úřad eviduje ohlášené údaje o pracovních úrazech, provozních nehodách a nebezpečných událostech, ke kterým došlo při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami. Z těchto údajů sestavuje roční statistiky, které zveřejňuje v Informaci o stavu bezpečnosti v hornictví a při nakládání s výbušninami.


Meziroční porovnání

V roce 2017 obvodní báňské úřady od dozorovaných organizací zaevidovaly 35 ohlášených provozních nehod a 571 zaslaných záznamů o pracovním úrazu. Přehled přetrvávajících nebezpečí a identifikovaných rizik v hornictví, při ražbách tunelů a kolektorů, provozu podzemních objektů je následující:


• Hornické práce probíhají na rizikových pracovištích ve zhoršených pracovních podmínkách, ve stísněném prostředí, v prostředí s nebezpečím výbuchu, radioaktivity, ve ztížených mikroklimatických podmínkách, na pracovištích s nebezpečím důlních otřesů, na důlních pracovištích se zvýšenou koncentrací oxidu uhelnatého, metanu nebo oxidu uhličitého, v podzemních objektech (stoky, kanalizace) a v mezních situacích též v nedýchatelném prostředí.
• Rizika hornické práce nelze úplně eliminovat, například z důvodu proměnlivých přírodních podmínek. Největší prostor pro účinnější prevenci lze spatřovat ve snížení počtu neidentifikovaných rizik.


Provozní nehody

Z meziročního porovnání provozních nehod je nepochybné, že v roce 2017 bylo ohlášeno o 10 provozních nehod více než v roce 2016. K nárůstu o 5 provozních nehod došlo při těžbě energetických surovin, o 3 provozní nehody při těžbě ostatních surovin a o 2 provozní nehody při nakládání s výbušninami. Z celkového počtu 35 hlášenek tvořilo 7 hlášení o úmrtí osob v objektu nebo na pracovišti dozorované organizace (2 osoby na pracovištích s těžbou energetických surovin a 5 osob na pracovištích s těžbou ostatních surovin). Příčinou úmrtí osob v objektu nebo na pracovišti bylo ve většině případů srdeční selhání.


V roce 2016 bylo ohlášeno 8 úmrtí osob v objektu nebo na pracovišti organizace. K nepatrnému poklesu celkového počtu úmrtí osob v objektu nebo na pracovišti dozorované organizace za loňský rok lze doplnit, že se ve čtyřech případech jednalo o úmrtí cizích osob, které neplnily pracovní úkoly na pracovištích organizací dozorovaných státní báňskou správou. Ze zjištěných příčin úmrtí cizích osob lze označit zejména sebevraždu skokem z okraje těžebního řezu.


Při dobývání energetických surovin (černého uhlí) došlo ke 2 důlním otřesům, 6 výskytům vyšších koncentrací CO, 2 důlním exogenním požárům, 1 zapálení metanu nebo uhelného prachu a ve 4 případech k pracovním úrazům při používání vyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem.


Při dobývání hnědého uhlí došlo ve 2 případech k pracovním úrazům při používání vyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem. V jednom případě došlo k zaplynování stěnového porubu trvající déle než 8 hodin. V podzemním stavitelství došlo k pracovnímu úrazu při pracích na pasovém dopravníku. Při ostatních dozorovaných činnostech došlo k jednomu popálení postiženého při připojování zařízení pro odběr kyslíku.


• Při těžbě ostatních surovin byl ohlášen 1 závažný pracovní úraz při úpravě kaolínu, kdy postižený vstoupil do ohroženého prostoru (vany šnekového podavače). Při těžbě stavebních surovin došlo ke dvěma sesuvům hornin. V jednom případě byl ohrožen pracovník, který vystoupil do ohroženého prostoru (okraj těžebního řezu). Ve druhém případě byla ohrožena obsluha lopatového rypadla při těžbě horniny z rozvalu. V jednom případě došlo k ohrožení bezpečnosti provozu včetně provozovaných zařízení tím, že obsluha nesklopila korbu vozidla a strhla vodiče vysokého napětí.


• Z obsahu pěti hlášenek o mimořádné události při nakládání s výbušninami je zřejmé, že k výbuchu nebo explozivnímu zahoření docházelo při výrobě výbušnin (3krát v průběhu výroby výbušnin a 2krát v průběhu oprav výrobních linek).


Pracovní úrazy
Z výše uvedeného porovnání celkového počtu pracovních úrazů je zřejmý meziroční nárůst o 30 pracovních úrazů. Největší nárůst v počtu pracovních úrazů byl zaznamenán v oblasti nakládání s výbušninami. V roce 2016 bylo při nakládání s výbušninami zaevidováno 25 pracovních úrazů, přičemž v roce 2017 to bylo 60 pracovních úrazů.


V záznamech o úrazu je zaměstnavateli nejčastěji označována příčina „špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“, a to především v kombinaci se zdroji:


• stroje a zařízení přenosná a mobilní,
• pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí, nástroj, přístroj, nářadí.
Jedná se o dlouhodobý stav, který je zaznamenáván i v jiných analyzovaných údajích. Mezi takové údaje zejména patří největší počet pracovních úrazů v prvním odpracovaném roce v zaměstnání, ve třetí odpracované hodině ve směně, a v rozmezí devátého a desátého měsíce každého kalendářního roku.


Z dalších shromážděných podkladů je patrné, že pracovní úrazy ve 283 případech byly příčinou 16 716 dní pracovní neschopnosti s průměrnou dobou trvání pracovní neschopnosti necelých 60 dní/pracovní úraz.


Smrtelné úrazy
Z porovnání celkového počtu smrtelných úrazů je zřejmý setrvalý stav. Dva smrtelné úrazy byly ohlášeny při těžbě černého uhlí. K prvnímu smrtelnému úrazu došlo při manipulaci s řetězem hřeblového dopravníku ve stěnovém porubu. Druhý smrtelný úraz se stal při vrtání vrtů pro svorník.


Ze shromážděných údajů je evidentní, že poklesu počtu smrtelných úrazů v roce 2017 bránilo především působení přetrvávajících rizik v oblasti dobývání energetických surovin.


Rezervy v komunikaci
Základní ukazatele úrazovosti a nehodovosti v hornictví a při nakládání s výbušninami naznačují, že stále přetrvává výskyt smrtelných úrazů a počet závažných pracovních úrazů je kolísavý. Neklesá celkový počet pracovních úrazů a počet pracovních úrazů vztažených na 1000 zaměstnaných osob.


Jednou ze zvolených metod, jak zaznamenaný trend vývoje základních ukazatelů bezpečnosti a nehodovosti zvrátit, je intenzivněji komunikovat s těmi, kdo nejvíce ovlivňují bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a bezpečnost práce (BP).


Pokud se především zaměstnavatelům, odborovým svazům a profesním uskupením podaří zjistit od zaměstnanců počet „skoronehod“ a tato dosud neidentifikovaná rizika řádně vyhodnotit, můžeme v BOZP a BP očekávat další zlepšení. Shromažďování údajů o otázkách BOZP a BP, jejich analýza a přijímání opatření v praxi zůstávají i do budoucna společným cílem pro zaměstnavatele i pro orgány dozoru.

 

 

 


zdroj: Český báňský úřad – 2017
Redakční úprava: Petr Kolev