Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zproštění se odpovědnosti za pracovní úraz v případě porušení obecných ustanovení o BOZP

22. 5. 2015

 

 

Při šetření pracovních úrazů a zkoumání, jaký předpis zaměstnanec při tomto úraze porušil, se v OKD v záznamech o úrazu často setkáváme s tím, že zaměstnanci je vytýkáno porušení obecných paragrafů zákoníku práce nebo vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb.:

 

  • - "Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci…." / § 106 odst. 4 ZP /
  • - „Pracovníci jsou povinni před započetím práce i během ní ověřovat bezpečný stav pracoviště…. „ / § 17 odst. 1 vyhlášky 22/1989 Sb. /
  • - „Pracovníci jsou povinni …při práci postupovat podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volit takové pracovní postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpečné práce…“ /§ 17 odst.3 vyhlášky 22/1989 Sb. / - bez konkretizace porušení.

 

Odvolávat se na tyto paragrafy a následně z tohoto důvodu krátit zaměstnanci odškodnění za pracovní úraz není možné. Na tuto otázku dává zákoník práce jednoznačnou odpověď, a to v ustanovení § 367 odst. 4 ZP, kdy stanoví:


"Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění BOZP, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných."


Zákoník práce tedy výslovně vylučuje, aby v souvislosti se zproštěním se odpovědnosti za pracovní úraz, vytýkal úrazem postiženému zaměstnanci porušení právních a ostatních předpisů obecného charakteru, stejně tak i takových obecných formulací v řídících aktech organizace. Pokud tedy zaměstnavatel nemůže najít/zjistit konkrétní ustanovení bezpečnostních předpisů, které zaměstnanec svým zaviněním při vzniku pracovního úrazu porušil, a toto porušení bylo příčinou škody, pak se zaměstnavatel nemůže odpovědnosti zprostit podle ustanovení § 367 zákoníku práce.


Obdobně je tomu tak i při krácení odškodnění pro pracovní úraz, kdy zaměstnavatel vytýká zaměstnanci porušení § 17 vyhlášky 22/1989 Sb. s tím, že „nic neporušil, ale postupoval neopatrně“. Takovéto zdůvodnění krácení odškodnění nemá oporu ve vyhlášce č.22/1989 Sb. / dle dopisu předsedy ČBÚ pod č.j.3417/1995 / ani v zákoníku práce – viz § 367 odst.2 b.


Závodní inspektoři na jednotlivých lokalitách v OKD budou při odškodňovacích komisích na tato porušování legislativy ze strany zaměstnavatele důsledně upozorňovat.

 

autor: SIBP Ing.Vladimír Potomák